Léta do svého domku na okraji vesnice nedaleko Přelouče nikoho nepustil a nedůvěřivě zamykal všechny dveře. Na začátku dubna roku 1992 ale starý muž udělal fatální chybu, když odemkl nečekané návštěvě. Trojice útočníků ho uvnitř surově napadla a ukradené věci obratem proměnila za peníze do hracích automatů. Jeden z pachatelů navíc spoléhal na to, že ho před trestem ochrání psychiatrická diagnóza.
Nález v domě plném veteše
Policisté vstoupili do usedlosti na Přeloučsku na začátku dubna roku 1992. Uvnitř objevili chodby a místnosti plné naskládaných papírů, plechovek, zbytků jídla i nářadí. Volný pohyb domem umožňovaly pouze úzké uličky mezi odpadem. V jedné z místností seděl na židli majitel stavení. Hlavu měl zvrácenou dozadu, nohy natažené před sebe a v ruce stále svíral držadlo čajové konvice. Na stole vedle něj ležela plata s léky.
Muž byl po smrti. Rány na čele a zaschlá krev na obličeji podle policistů okamžitě vyloučily přirozené úmrtí. Krevní stopy se nacházely také na chodbě a na lůžkovinách. Zajištěné biologické stopy podle vyšetřovatelů svědčily o intenzivním strachu oběti. Kriminalisté na místě zajistili zakrvácený silný provaz a objevili stopy po páčení na skříni i kredenci.
Soudní pitva potvrdila, že zranění nezpůsobil prostý pád. Oběť dostala několik silných úderů neznámým nástrojem. Žádná z ran nebyla sama o sobě smrtelná, ale muž v jejich důsledku vykrvácel. Podle ohledání těla nastala smrt večer před příjezdem policie.
Svědectví z místního rozhlasu
Vyšetřovatelé zjistili, že zámek vchodových dveří zůstal neporušený a odemčený. Nedůvěřivý samotář, který u sebe neustále nosil svazek klíčů, musel útočníkům otevřít sám. Klíčový posun v případu přineslo hlášení v obecním rozhlase. Policie jeho prostřednictvím požádala obyvatele o informace o pohybu cizích lidí v okolí.
Několik místních si vzpomnělo na skupinu mužů, kteří ve vsi nabízeli výkup starého nábytku. Stopa policii zavedla do nedaleké Přelouče, kde necelých čtyřiadvacet hodin po vraždě zadržela trojici podezřelých.
Jednalo se o bratry Emila D. a nezletilého Michala D., které doplňoval jejich bratranec Jaroslav M. Ten měl za sebou již dva tresty odnětí svobody a před známými prohlašoval, že nepotřebuje pracovat, protože se o sebe dokáže vždy postarat. Emil D. v minulosti navštěvoval psychiatry a pobíral invalidní důchod. Při dřívějších problémech se zákonem se netajil přesvědčením, že mu nehrozí vězení, protože má od lékařů potvrzení o svém duševním stavu.
Zlomený odpor a krádež hodin
K napadení došlo bezprostředně po návštěvě restaurace U nádraží v Přelouči. Trojice zde hrála na automatech a pila pivo. S přesvědčením, že ve starém domě najdou starožitnosti a hotovost, odjeli vlakem do vesnice. Na dvoře usedlosti zaklepali Emil a Jaroslav, nezletilý Michal zůstal hlídat za plotem.
Majitel se zmateně zeptal, kdo přichází, ale vzápětí dveře odemkl. Jeden z mužů vrazil do křídla dveří takovou silou, že starce povalil na zem. Oběť utrpěla první zranění hlavy již při tomto pádu.
Útočníci muže odnesli do světnice, položili ho na postel a svázali. Když je prosil, aby mu neubližovali, zasypali ho dalšími údery tvrdými předměty. Z domu odnesli vyřezávané pendlovky, housle, trubku, povlaky na peřiny i sklenice. Těžce zraněného muže nechali na místě a odešli. Ještě před svým zadržením část lupu prodali a získané peníze prohráli v hracích automatech.
Spoléhání na psychiatrický posudek
Den po zadržení se všichni tři k činu přiznali. Policii tvrdili, že neměli v úmyslu vraždit a chtěli pouze krást. Kdo konkrétně zasadil oběti rány, ze kterých vykrvácela, svalovali jeden na druhého.
Jaroslav M. z vazby vzkázal svému bratranci Emilovi, aby veškerou vinu vzal na sebe. Argumentoval právě tím, že Emil pobírá invalidní důchod. Podle jeho plánu měl soud poslat Emila pouze do léčebny, odkud si ho matka brzy vyzvedne na revers.
Znalci z oboru psychiatrie a psychologie však všechny tři obviněné vyšetřili. Odborníci došli k závěru, že celá trojice dokázala rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání. Jejich schopnost ovládat své chování nebyla v době činu snížena. Znalci proto konstatovali, že všichni nesou za své skutky trestní odpovědnost.
.jpg){kind=link}