Sedm divů světa: Z původního seznamu už stojí pouze pyramidy v Gíze

Kdo by neznal původních sedm divů světa. Učí se o nich ve škole. Jde o seznam unikátních starověkých staveb v oblasti Středozemního moře a na Středním východě. Dnes už však můžeme na vlastní oči spatřit pouze jeden, pyramidy v Gíze. Konkrétně Chufuovu, Rachefovu a Menkaureovu. Největší z nich se říká také Velká pyramida. Paradoxní je, že zrovna tyto tři pyramidy jsou nejstarším divem světa. Znáte i další divy světa? 

REKLAMA

Dokázali byste si vzpomenout na dalších šest divů? Kromě egyptských pyramid v Gíze jde o Visuté zahrady Semiramidiny, Feidiův Zeus v Olympii, Artemidin chrám v Efesu, mauzoleum v Halikarnassu, Rhodský kolos a maják na ostrově Faru. Zánik Visuté zahrady není znám, ostatní divy světa zničil buď požár nebo zemětřesení. 

Visuté zahrady Semiramidiny

Legenda praví, že autorem fascinujícího komplexu v Babylóně je asyrská královna Semiramis. Pravděpodobnější však je, že iniciátorem stavby byl král Nebukadnesar II. V každém případě šlo o architektonický skvost, který předčil svou dobu. Složitý systém teras připomínal ráj na Zemi. Přesná podoba i lokace visutých zahrad jsou dodnes předmětem spekulací. Vlastně celá existence Semiramidiných zahrad je zpochybňovaná. 

Feidiův Zeus v Olympii

Socha Dia v chrámu v Olympii je považovaná za vrchol lidské schopnosti tvarovat kámen a kov. Socha stála asi uprostřed posvátného okrsku Olympie a stala se náboženským centrem olympijských her. Diův chrám stojí dodnes. Socha byla bohužel asi v roce 394 převezena do Konstantinopole, kde ji zničil oheň. Socha zmizela. Beze stopy. Nicméně Řekové ji považovali za dokonalý obraz Dia. 

Artemidin chrám v Efesu

Chrám byl vybudovaný kolem roku 550 před naším letopočtem ve městě Efesos. Byl jedním z center kultu bohyně lovu Artemis. Chrám nesloužil pouze náboženským účelům, ale šlo také o důležité obchodní centrum, kde se občané města setkávali, diskutovali a obchodovali. Na počest bohyně tu také pořádali oslavy nebo sportovní hry. V roce 356 př. n. l. byl chrám záměrně zapálený žhářem Herostratem. Ten se chtěl činem navždy zapsat do dějin. Podařilo se mu to. Ke zničení chrámu došlo v den narození Alexandra Velikého.

Mauzoleum v Halikarnassu

Čím bylo významné zrovna toto mauzoleum? Tím, že bylo první stavbou s tímto názvem. Název vznikl podle Mausóla II. Právě on nechal postavit nádhernou hrobku společně se svou ženou. Ve své době šlo o věhlasnou budovu. Její název postupem času zobecněl. První mauzoleum bylo vysoké 45 metrů a mělo obdélníkový půdorys. Střecha měla tvar pyramidy. Mauzoleum zničilo zemětřesení. 

Rhodský kolos

Bronzová socha starověkého řeckého boha Hélia postavená na ostrově Rhodos. To je Rhodský kolos, který vystavěl Cháres z Lindu. Stavba jeho díla trvala dlouhých dvanáct let. Podle některých verzí stála socha rozkročená nad přístavem a pod nohama jí proplouvaly lodě. K destrukci sochy došlo v roce 226 př. n. l. po ničivém zemětřesení. Socha se rozlomila v kolenou a spadla. Pozůstatky zůstaly na místě do roku 653, pak ostrov přepadli Arabové a pozůstatky odvezli. Pravděpodobně je následně roztavili. 

Maják na ostrově Faru

Budova majáku stála na ostrově u západního břehu delty Nilu v Alexandrii. Později byl ostrov s pevninou propojený mostem. Maják byl vysoký asi 117 metrů a v té době šlo o nejvyšší stavbu světa. Své prvenství si maják udržel opravdu dlouhou dobu. Bohužel neexistují žádné písemné popisy stavby. Maják byl však znázorněný na dobové minci. Základna byla ve tvaru čtverce a v každém rohu byla menší věžička. Na majáku bylo umístěné zrcadlo, které sloužilo k námořní navigaci. 

Další články
Související

Největší požár Pražského hradu: Nezodpovědné služebnictvo spustilo oheň, který pohltil Malou Stranu i katedrálu sv. Víta

Na střeše domu Na Baště se v roce 1541 zrodil nejničivější požár v historii Prahy. Co stálo za katastrofou, která zachvátila i Pražský hrad?

První počítače a internet v Česku: Vzpomínáte na pískající modem a ICQ? Cesta do digitálního pravěku

Internet se u nás oficiálně objevil v roce 1992, od té doby nezadržitelně spojoval více a více lidí i institucí. Jak se měnila média či komunikace?

Socialistické „králíkárny“: Pro některé peklo, pro jiné ráj na zemi. Jak se žilo na sídlištích za Husáka

Masivní výstavba bytů za "vlády" Husáka se dnes skloňuje spolu s bytovou krizí. Bylo ale obecní bydlení opravdu tak snadno dostupné?

Štěchovický poklad: Nacistické zlato, tajné dokumenty, nebo jen mýtus? Co víme dnes

Šlo o jednu z největších záhad naší válečné historie. Štěchovický poklad ukrytý nacisty lákal média i nadšence. Kde se ale reálně tato legenda vzala?

Templáři v Čechách: Skryté poklady a tajemné symboly na českých hradech. Kde hledat jejich stopy

Duchovní řád templářských rytířů zanechal stopy po celé Evropě. Ani naše země není výjimkou, pokud jde o tajemné nápisy nebo skryté poklady.

Golem: Legenda, nebo skutečnost? Tajemství pražského ghetta a osud záhadného hliněného obra

Golem je dost možná nejslavnější pražskou pověstí. Příběh o hliněné figuře stvořené Rabim Löwem zná skutečně každý. Odrazil se nějak ve skutečnosti?