Středověké děti šlechty to neměly snadné: Politika, povinnosti, společenský tlak a výchova bez oddechu

Středověké období je prakticky v každé své fázi dodnes spojeno s mylnými výklady, polopravdami a vyloženými nesmysly. Nejčastějším rozporem je pokládat něco za příliš pokročilé nebo zase moc temné. Dnes se na chvíli obujeme do zdobených bot dítěte středověkého šlechtice. Jak vypadal jeho běžný den a co s sebou nesl aristokratický život?

Tanec privilegia a povinnosti

O šlechtické dítě bylo nepochybně postaráno mnohem lépe a ve více ohledech než například o vesnickou mládež. Na druhé straně však takový chlapec nebo dívka museli prakticky od kolébky vyhovovat mnoha požadavkům, přetvařovat se a plnit společenské povinnosti.

Ranní rozjímání a škola

Probuzení přichází v luxusní komnatě zdobené gobelíny a praporci, které dávají najevo slávu rodu. Olovnatými okny proudí ranní slunce, při každém pohybu šustí jemné povlečení. Pro šlechtice je klíčové vzdělání ve více oborech a celkový rozhled. Po vykonání nezbytných ranních úkonů a snídani tak následují lekce pod vedením vážených učitelů a učenců.

Zahrnuje to svět literatury, dvorskou etiketu (zvláště důležitá), filosofické otázky, náboženské koncepty. Předtím bylo potřeba se hodně posilnit, což zahrnovalo snídani z exotického ovoce, čerstvé pečivo, jemné sýry. Kolem potomka rotuje služebnictvo, už u tabule se probírají aktuální záležitosti správy panství i vnitřní i vnější politiky. Ty prochází celým dnem všech zúčastněných.

Jízda na koni a sokolnictví

Po absolvování lekcí s učitelem lze „upustit páru“ na koni nebo s divokými zvířaty. Ani to ale není prostá kratochvíle, ale opět lekce zvládání podstatných dovedností. Pozemky či lesy kolem sídla se tak stávají jedním obrovským hřištěm. Na něm je kultivováno jezdecké umění i další ušlechtilé aktivity úměrně věku mladého pána.

Poté stále zůstáváme v pohybu, ale mnohem jemnějším. Základním kamenem aristokratické výchovy je dvorská etiketa a elegantní chování. Mladý šlechtic tak prochází taneční výchovou, správným oslovováním, stolováním a dalšími nuancemi společenského kontaktu. Záleží na každém pohybu, slovu i výrazu tváře.

Odpolední relaxace

Paradoxně ani při plánovaném odpočinku lekce úplně nezmizí. Mladý šlechtic odpočívá v zahradách nebo si prohlíží umělecké galerie. I tady je však veden k ocenění umění, estetiky a pěstuje si vztah pro všechno krásné, co ho bude v životě obklopovat.

Bankety, večeře, společenské hemžení

Večery jsou praxí toho, co bylo přes den vysvětlováno. Skoro každý je ve znamení nějaké společenské události, kde dítě šlechtice otestuje nabité dovednosti. Už útlý věk tak znamená zapojení do dění, společnosti dvořanů, významných hostů a společenské elity.

Správa panství

To, co se kolem mladého šlechtice ráno u snídaně jen mihlo, dostává večer mnohem rozsáhlejší obrysy. Pod vedením dalšího lektora totiž proniká do problematiky správy a strategie, diplomacie, povinností k sobě i druhým. Musí zkrátka rozumět tomu, co bude jednou sám dělat.

Zjištěné skutečnosti si může nechat projít hlavou při večerních představeních a zábavách. Noci totiž ožívají minstrely, hudbou, smíchem a poučením.

Modlitba a spánek

Po denním programu, jehož prakticky každý hodina i minuta jsou pečlivě rozvrženy, se šlechtic pomodlí k Bohu a padne do peřin. Běžný den šlechtického dítěte je tak koncertem privilegií a současně povinností, vzdělávání a vznešené odpovědnosti.

Mohlo by vás zajímat:

Karel Kuttelwascher: V Británii oslavovaný letecký hrdina, v Československu téměř neznámé jméno