Středověké děti šlechty to neměly snadné: Politika, povinnosti, společenský tlak a výchova bez oddechu

Středověké období je prakticky v každé své fázi dodnes spojeno s mylnými výklady, polopravdami a vyloženými nesmysly. Nejčastějším rozporem je pokládat něco za příliš pokročilé nebo zase moc temné. Dnes se na chvíli obujeme do zdobených bot dítěte středověkého šlechtice. Jak vypadal jeho běžný den a co s sebou nesl aristokratický život?

REKLAMA

Tanec privilegia a povinnosti

O šlechtické dítě bylo nepochybně postaráno mnohem lépe a ve více ohledech než například o vesnickou mládež. Na druhé straně však takový chlapec nebo dívka museli prakticky od kolébky vyhovovat mnoha požadavkům, přetvařovat se a plnit společenské povinnosti.

Ranní rozjímání a škola

Probuzení přichází v luxusní komnatě zdobené gobelíny a praporci, které dávají najevo slávu rodu. Olovnatými okny proudí ranní slunce, při každém pohybu šustí jemné povlečení. Pro šlechtice je klíčové vzdělání ve více oborech a celkový rozhled. Po vykonání nezbytných ranních úkonů a snídani tak následují lekce pod vedením vážených učitelů a učenců.

Zahrnuje to svět literatury, dvorskou etiketu (zvláště důležitá), filosofické otázky, náboženské koncepty. Předtím bylo potřeba se hodně posilnit, což zahrnovalo snídani z exotického ovoce, čerstvé pečivo, jemné sýry. Kolem potomka rotuje služebnictvo, už u tabule se probírají aktuální záležitosti správy panství i vnitřní i vnější politiky. Ty prochází celým dnem všech zúčastněných.

Jízda na koni a sokolnictví

Po absolvování lekcí s učitelem lze „upustit páru“ na koni nebo s divokými zvířaty. Ani to ale není prostá kratochvíle, ale opět lekce zvládání podstatných dovedností. Pozemky či lesy kolem sídla se tak stávají jedním obrovským hřištěm. Na něm je kultivováno jezdecké umění i další ušlechtilé aktivity úměrně věku mladého pána.

Poté stále zůstáváme v pohybu, ale mnohem jemnějším. Základním kamenem aristokratické výchovy je dvorská etiketa a elegantní chování. Mladý šlechtic tak prochází taneční výchovou, správným oslovováním, stolováním a dalšími nuancemi společenského kontaktu. Záleží na každém pohybu, slovu i výrazu tváře.

Odpolední relaxace

Paradoxně ani při plánovaném odpočinku lekce úplně nezmizí. Mladý šlechtic odpočívá v zahradách nebo si prohlíží umělecké galerie. I tady je však veden k ocenění umění, estetiky a pěstuje si vztah pro všechno krásné, co ho bude v životě obklopovat.

Bankety, večeře, společenské hemžení

Večery jsou praxí toho, co bylo přes den vysvětlováno. Skoro každý je ve znamení nějaké společenské události, kde dítě šlechtice otestuje nabité dovednosti. Už útlý věk tak znamená zapojení do dění, společnosti dvořanů, významných hostů a společenské elity.

Správa panství

To, co se kolem mladého šlechtice ráno u snídaně jen mihlo, dostává večer mnohem rozsáhlejší obrysy. Pod vedením dalšího lektora totiž proniká do problematiky správy a strategie, diplomacie, povinností k sobě i druhým. Musí zkrátka rozumět tomu, co bude jednou sám dělat.

Zjištěné skutečnosti si může nechat projít hlavou při večerních představeních a zábavách. Noci totiž ožívají minstrely, hudbou, smíchem a poučením.

Modlitba a spánek

Po denním programu, jehož prakticky každý hodina i minuta jsou pečlivě rozvrženy, se šlechtic pomodlí k Bohu a padne do peřin. Běžný den šlechtického dítěte je tak koncertem privilegií a současně povinností, vzdělávání a vznešené odpovědnosti.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Druhá pražská defenestrace 1483: Zapomenutý převrat, kdy Praha krvavě bránila husitství a změnila dějiny

Druhá pražská defenestrace je mnohokrát opomíjená. Mezi dvěma "sestrami" byla poměrně anomální, současně ale i nejkrvavější.

Bruncvík a jeho lev. Legenda spojovaná s Karlovým mostem inspirovala český státní znak

Socha u Karlova mostu přitahuje stále zraky turistů i našinců. Je to ale skutečně Bruncvík? A kde se vlastně tato postava z legend vzala?

Legenda o Ječmínkovi přežila staletí. Moravský král narozený v ječmeni má kořeny v Uhersku

Pověsti o králi Ječmínkovi jsou na hané dodnes živé a daly vzniknou i Jízdě králů. Kde se ale vzala postava krále zrozeného v poli?

Neporažený válečník Jan Žižka: Z lapky velitelem husitů, vojsko vedl i po oslepnutí, jeho smrt je dodnes záhadou

Jeden ze sedmi světových vojevůdců, kteří nikdy neutrpěli porážku. Jan Žižka z Trocnova stál v čele husitů a dodnes budí jeho osoba spory.

Horymír a jeho skok na Šemíkovi: Slavná česká pověst má překvapivě blízko k zahraničním legendám

Pověst o Horymírově skoku na koni Šemíkovi je klasickým příběhem naší mytologie i námětem vtipů. Jak to s vladykou ale bylo doopravdy?

Svatá Ludmila zemřela v noci 15. září. Uškrtila ji šála na příkaz vlastní snachy Drahomíry, prosila však o zabití mečem

Svatá Ludmila je zobrazována s šálou kolem krku, která ukončila její život zasvěcený víře a také charitě. Co vedlo ke konfliktu se snachou Drahomírou?