Knížka Ferdy Mravence je asi první věc, která našince při vyslovení jména tohoto autora napadne. Pro mnohé lidi pak jedinou věcí, kterou si s ním spojují. Mnohem méně je známo, že právě „otec“ nejslavnějšího českého mravence Ondřej Sekora přivedl do Československa rugby, za což zaplatil vysokou cenu. Jeho život byl plný umění, novinařiny a právě sportu.
Od advokacie ke kreslení
Výjimečný autor a umělec se narodil 25. září 1899 v Králově Poli u Brna, po střední škole se vypravil na Masarykovu univerzitu proniknout do tajů zákonů. Školu však v roce 1921 opustil, dal přednost pozici sportovního referenta a kreslíře v redakci Lidových novin. Tam se naplno projevil jeho talent, krom reportáží ilustroval, kreslil karikatury, psal fejetony a soudničky.
Paříž a ragby
Roky 1923-1924 strávil jako zahraniční dopisovatel v Paříži, odkud informoval o olympijských hrách. Právě tam se poprvé setkal s ragby, kterýžto sport si rychle zamiloval. „V roce 1923 pobýval v Paříži, cestoval po Francii a tam se mu zalíbilo ragby, které tam bylo velmi populární. Sehnal si pravidla a přeložil je do češtiny,” komentuje vývoj Sekory pro iRozhlas Petr Skála, expert na tuzemskou historii zmíněného sportu.
Sekorova trojrole
Po návratu do Československa se tak stal jeho nadšeným propagátorem, vytvořil celou českou terminologii, která vydržela dodnes. Pojmy jako “vazač”, “roj” nebo “mlýn” jsou tak právě Sekorovou prací. První utkání proběhlo 9. května 1926 v Brně-Pisárkách mezi týmy Moravské Slavie a A.F.K. Žižkov. Sekora ho organizoval, odpískal a současně byl trenérem obou týmů.
Ferda, jedině Ferda
Ve stejnou dobu se rodil asi nejslavnější hmyz české kultury a Sekorova nejslavnější postavička. Ferda Mravenec se na papíře poprvé objevil v roce 1933 jako příloha Lidových novin. Inspirovala ho vlastně opět Paříž, ale tentokrát příběhy a postavičky Walta Disneyho, které tam viděl při další cestě v roce 1927.
Ferda byl původně určen výhradně pro dospělé, teprve později ho Sekora adaptoval i pro dětské publikum. Jako výborný kreslíř myslel Sekora na každý detail. „Ať jsem mravence postavil, jak chtěl, už jsem napřed věděl, jak mu natočím zadeček, abych jím celý jeho pohyb, celou situaci, by i výraz v obličeji zdůraznil,” vzpomínal podle Encyklopedie Brna.
Temno světové války
Do Sekorova osudu kriticky zasáhla druhá světová válka. V roce 1931 totiž pojal za ženu Židovku Ludmilu Roubíčkovou. Po obsazení Československa nacisty byl Sekora tlačen k rozvodu, životní lásky se ale odmítl vzdát. Kvůli “smíšenému manželství” tak musel v roce 1941 opustit redakci, tři roky nato se ocitl v transportu do polského pracovního tábora Kleinstein.
Režim a obrat
Ludmila byla deportována do Terezína, který přežila i přes prodělanou tyfovou nákazu. Syn Ondřej přečkal válku u rodiny v Jevíčku, po válce se tak všichni opět setkali. S nástupem komunismu se s ním Sekora identifikoval, Ferda tak dostal politický nádech. Asi “nejslavnější” je jeho boj proti “americkému brouku bramborouku”.
V seriálu v časopise Mateřídouška zaznělo z úst Ferdy třeba: „Vstávat, kluci, pětiletka, proženem vám trochu lejtka.” Knížky vychází v různých podobách dodnes, Ferda Mravenec oblibou překonává i Lovce Mamutů, Fimfárum, Robinsona Crusoe nebo Medvídka Pú.
Zdroje: iRozhlas, CeskeRagby, Lidovky, PlusRozhlas, EncyklopedieBrna
.png){kind=link}