Bydlení za socialismu: Stěny, jeleni v říji a porcelán všude kolem. TONky se vrací do módy

Pokud jste si za socialismu chtěli vybavit svoji domácnost, neměli jste, co se designu týče, příliš mnoho na výběr. Zpravidla jste si mohli pořídit sektorovou stěnu, která byla v dispozici jen v několika málo vzorech. Kromě ní vám nesměla chybět ani stylová sedačka či koberec, který jste si mohli pověsit i na stěnu.

REKLAMA

Kdo neměl obývací stěnu, jako by nebyl

Pravdou je, že nábytek jste si v té době příliš vybírat nemohli, mnohdy jste zkrátka byli rádi, že na vás nějaká ta stěna vyšla. Mnoho tehdejších bytů proto uvnitř vypadalo téměř totožně. Velmi specifickou kuchyňskou linku, jejíž dvířka mnohdy příliš nedržela zavřená, si vybaví mnoho současných mileniálů, kteří na své domovy dodnes s nostalgií vzpomínají.

V době, kdy svůj rozmach zaznamenávala především paneláková sídliště, zkrátka nebyl prostor pro individualitu. Tehdy šlo totiž především o vysokou funkčnost nábytku. Kousky, které si mnozí z nás pamatují ze svého dětství, přitom dodnes můžeme najít u babiček či v kdejakém bazaru. Je možná s podivem, že v současné době se některé z ikonických kousků té doby dokonce vrací na scénu.

Skrytý bar a mnoho porcelánových figurek

Právě velké mohutné obývací stěny byly pro mladé mnohdy nedostupné, přitom po ní zpravidla velmi toužili. Skříně sahaly až do stropu, v sestavě nesměla chybět ani prosklená vitrína, do které se umisťovaly nejrůznější porcelánové figurky či skleněné nádobí. Jedním z hitů té doby byl také velmi specifický porcelán a broušený křišťál. Přestože jeleny v říji si dnes na poličku vystaví už jen málokdo, právě křišťálové vázy a broušené sklo celkově slaví velký návrat.

Jednou ze součástí obývákové stěny byla také tajemná skříňka, která se otevírala jen velmi svátečně. Za svými výklopnými dvířky totiž skrývala bar, do kterého mnohdy jeho majitelé ukrývali láhve s alkoholem či vínem. Nechyběla ani zásuvka, ve které se skrývaly nejrůznější poklady, šperky či důležité dokumenty.

TONka slaví návrat

Možná si z té doby vybavíte jeden designový skvost, který v současnosti slaví velký návrat. Speciálně ohýbané dřevěné židle značky TON byly ikonou té doby, po revoluci o nich nějakou dobu nikdo nechtěl ani slyšet. O několik let později se však staly designovým kouskem, který si do interiéru dnes přeje mnoho mladých lidí, jejich cena se však pohybuje už úplně někde jinde než za socialismu.

Nesmíme zapomenout také zmínit ve své době velmi oblíbené koberce. Pokud se vám podařilo sehnat nějaký z tradičnějších designů, položili jste ho zpravidla na podlahu. Existovaly však také cennější kousky, které byly považované za umělecká díla a mnohdy si je lidé věšeli na stěnu. Pro mladé však bylo toto vše často velkým luxusem, a přestože dostali novomanželskou půjčku, mnohdy si museli na vysněné kousky nábytku do svého bytu poměrně dlouho počkat.

„Nevadilo nám spát na matraci, bohatě stačila kuchyňská linka a kempinkové skládací židle, dokud jsme na stěny nenatáhli štuk, abychom mohli vymalovat, a nenalepili na podlahu korek,“ popsala pamětnice Eva v rozhovoru po Deník.

Zdroje: denik.cz, marianne.cz, homebydleni.cz, zena.aktualne.cz

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Veronika Šustrová
Veronika Šustrová
Píšu už docela dlouho a hodně mě to baví. Zajímá mě lifestyle, kultura, móda, ale třeba i psychologie, ekonomie a aktuální mezinárodní dění. Ve své dosavadní kariéře jsem se pohybovala v různých oborech, díky čemuž jsem si osvojila široké spektrum znalostí, které využívám při své tvorbě. V roce 2018 jsem se rozhodla, že nastal čas vydat se na cestu tvůrce na volné noze.

Další články
Související

V Číhošti se v roce 1949 čtyřikrát pohnul kříž před očima svědků. Případ skončil smrtí faráře a komunistickou represí

Záhadný pohyb kříže na oltáři využila komunistická Státní bezpečnost k tvrdé represi. Za nevysvětlenou událost zaplatil místní farář absolutní cenu.

Policie v 60. letech zadržovala máničky a stříhala je dohola na ulicích. Lidé je kvůli vlasům vyhazovali z tramvají

Máničky zažívaly za minulého režimu tvrdé pronásledování. Obyčejný účes spouštěl sérii policejních zásahů a nucené stříhání vlasů představovalo pouhý začátek.

Komunisté během jediné noci vtrhli do stovek klášterů. Řeholníky budili o půlnoci a odváželi do neznámých míst

Komunistický režim zinscenoval soudní procesy a následně udeřil na stovky klášterů. Utajovaná operace Akce K přinesla drsné zacházení i obrovskou vlnu odvahy.

Za socialismu nevládli inženýři ani lékaři. Nejlépe si žili havíři, veksláci a lidé od pultů v systému

Společenský žebříček za minulého režimu neovládala inteligence s vysokoškolskými diplomy. Skutečný vliv a peníze se držely ve zcela specifických oborech.

Poslední spartakiáda působila jako dokonale nacvičené představení. Provázelo ji ale vyčerpání vojáků, zima i strach

Masové vystoupení na strahovském stadionu v roce 1985 provázel zpočátku strach z řádícího zločince. Samotní cvičenci si následně sáhli až na dno svých sil.

Slzy u zbytků, traumata z plíček a učitelky jako drábové. Školní stravování za socialismu má ale i své zastánce

Každodenní stravování milionů žáků provázel přísný dozor a specifické vůně umakartových jídelen. Některé obávané pokrmy vyvolávají silné emoce dodnes.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA