Jedním z nejslavnějších mužů historie byl Rudolf Diesel, jehož příjmení je vám právem povědomé. Vynálezce vznětového motoru se měl večer 29. září 1913 sejít v Londýně s lidmi z britského námořnictva. Ke schůzce ale nikdy nedošlo a poté, co se Diesel navečeřel, odešel do své kajuty. To bylo kolem desáté večer, pak už ho nikdy neviděl živého. Kolem smrti Rudolfa Diesela jsou dodnes otazníky.
Noční zmizení
Ráno byla kajuta prázdná, lože technika zcela nedotčené, noční košile pečlivě připravená na posteli. Tak začala jedna z nejzajímavějších detektivek celého 20. století. Prohlídka paluby přinesla jeho klobouk a kabát, obojí pečlivě zanechané u zábradlí. Jeho deník obsahoval u data zmizení křížek, tedy tradiční symbol smrti.
Nepoznatelné tělo
Za deset dní vylovila posádka nizozemské lodi Coertson z vln Severního moře mužské tělo v pokročilém stadiu rozkladu. Nebylo tedy možné ho identifikovat, posádka ho navíc kvůli špatnému počasí nebrala ani na palubu. Našla ovšem osobní věci, konkrétně nožík, pilulku, peněženku, průkaz a pouzdro na brýle. Tohle všechno identifikoval 13. října Dieselův syn Eugen jako majetek svého otce.
Brašna a možná sebevražda
První možností jeho záhadného skonu je osobní tragédie a finanční krach. Své choti svěřil Diesel těsně před odjezdem aktovku, kterou měla otevřít za týden. Uvnitř bylo 20 000 marek v hotovosti a výpisy ukazující prázdné účty. V kombinaci s depresemi samotného Diesela se tedy sebevražda jeví jako možná varianta. Díky vynálezu sice velmi zbohatl, situaci ale obrátil hazard a chybné investice do nemovitostí.
Velká hra o hodně peněz
Zmizení této figury naplnilo novinové titulky od New Yorku po Moskvu. „Ačkoli sebevražda utopením byla hlavní teorií, tisk také pokročil s teorií zločinu z nenávisti a jmenoval dva z nejslavnějších mužů planety jako hlavní podezřelé,” uvádí podle Amazonu autor knihy The Mysterious Case of Rudolf Diesel Douglas Grant.
Měl být hozen do moře, aby nedošlo k prodeji patentu britské vládě. Diesel totiž údajně odmítl poskytnout Německu výhradní práva na použití motoru. Čin měl na konci první světové války potvrdit německý zajatec s tím, že na pokyn německé zpravodajské služby hodil Diesela do moře.
Vody téměř konspirační
Nejsmělejším výkladem je možnost fingování smrti. Za celou věcí měla podle ní stát britská vláda, která divadlem smrti a novou identitou dovolila vynálezci přeběhnutí na vlastní stranu. „Pravděpodobnější se jeví možnost, že Diesel v Lamanšském průlivu ve skutečnosti nezemřel. Podle jedné z verzí tohoto případu přijal nabídku Britů ke spolupráci a pod novou identitou dál pracoval na svých vynálezech.”
„Inscenace smrti pak mohla být dílem z britské tajné služby,” říká dle Epochy plus český badatel Jan Novák. Pravda o smrti jednoho z největších géniů historie tak zůstane asi navždy ve vlnách.

Operace KFC: Jak Česko v roce 1938 tajně odvezlo klenoty z Pražského hradu
Zdroje: Dotyk, HistoricMysteries, Amazon, CasJenProMe, LeadersEdge, EpochaPlus