Na bojišti bitvy na Sommě se 15. září 1916 objevilo zařízení, které navždy změnilo povahu jakéhokoli pozemního způsobu válčení. Šlo o první bojové tanky Mark I, obrněné kolosy britské produkce. Účelem tanků bylo prolomení patové situace na západní frontě, kde do té doby fungovala hlavně zákopová válka. V tom sice selhaly, v revoluci ne.
Válka, válka se mění
Otočíme tu prohlášení prvního Fallouta, protože nasazení tanků zahájilo dle Sto plus jedničky éru mechanizované války, což také redefinovalo veškeré konflikty dalšího století. Geneze této mechanizace začala dva roky předtím, když byla v prosinci 1914 vydána v Británii tajná směrnice „Memorandum o speciálním zařízení“.
Klíčovou roli sehrál tehdy Winston Churchill jako první lord admirality, a to vytvořením Landships Committee. Paradoxem tak bylo, že impuls k tvorbě pozemních bojových vozidel přišel od námořnictva. To mělo totiž ve Francii důležité základny, kterým hrozil německý útok.
Rodí se Vilík
Ano, první prototyp konstruktérů Williama Trittona a Waltera Wilsona bylo kolopásové vozidlo přezdívané „Little Willie“. Po něm následoval Velký Vilík a taky Matka, které se staly základem sériové výroby Marku I. Verze Matka se předvedla v lednu 1916, kdy prošla úspěšně simulací zákopového terénu včetně ostnatého drátu a dalších překážek.
Nasazení a pohled z výšky
Na první bitvu mělo být nasazeno 49 tanků, problémy s orientací posádky i technické problémy to nakonec dovolily jen 32 strojům. Do skutečného boje se jich ale dostalo jen 18. Situaci na bojišti popsal například britský pilot Cecil Lewis, který útok sledoval z výšky dvou kilometrů:
„Tři nebo čtyři tanky jeden za druhým v několika kolonách. Samozřejmě úplně nečekané. První vlna se převalila přes zákopy a my si pomysleli, že takhle by to bylo v pořádku.“
Psychologický efekt
Ačkoli jako u nasazení každé novinky přišly technické problémy, měla přítomnost tanků obrovskou psychologickou sílu. „Monstra byla naprosto netečná vůči naší palbě, nezastavily je ani příkopy. Když dosáhly našich zákopů, vyběhli za nimi ukrytí angličtí pěšáci k zuřivé zteči a naši pěchotu prakticky vyhladili,“ cituje Dotyk vzpomínku německého důstojníka.
Půl století s Chalupáři: Nejvyšší honorář dostal Menšík, „Hanino kazení“ i nezapomenutelné líbaní
Ani německé velení si s novinkou nevědělo rady, nemělo, jak zakročit. „V řadách Němců nastala panika a tanky si razily cestu vpřed.“ Element překvapení však do značné míry promarnil malý počet nasazených strojů.
Tisíc tanků
Velitel britských sil Douglas Haig byl k tomuto projektu původně skeptický. Jakmile ale proběhlo nasazení, požádal ihned o tisíc dalších. Britové si okamžitě uvědomili obrovský potenciál, což vedlo k masové výrobě vylepšených verzí. Už v listopadu 1917 tak bylo u Cambrai nasazeno 460 vylepšených kusů typu Mark IV. To bylo první masové nasazení této bojové jednotky v historii. A současně i první reakce, protože Němci mezitím vyvinuli speciální protitankové střely a upravili i polní děla. A válka, která je stále stejná, se navždy změnila.
Svatá Ludmila zemřela v noci 15. září. Uškrtila ji šála na příkaz vlastní snachy Drahomíry, prosila však o zabití mečem
Zdroje: PrimaZoom, StoPlusJednicka, ArmadniZpravodaj, Dotyk
