Temné zákulisí operace Overlord: Před 80 lety američtí vojáci zabili v Lippachu 36 mladých zajatců

Vojenský proces neboli operaci Overlord zahájilo 6. června 1944 vylodění v Normandii. Jde o nejznámější armádní akci druhé světové války. Současně jde i o největší obojživelnou operaci historie. Cílem bylo prolomení Hitlerova Atlantického valu a otevření druhé západní fronty. Vedle příběhů hrdinství se tu však skrývají i temné stránky konfliktu.

Vojenský gigant

Operace Overlord se skutečně jinak nazvat nedá. Bylo při ní použito víc jak 5 000 lodí, 11 000 letadel a skoro 200 000 vojáků. Do května 1945 dorazilo do Spojeného království na 1,5 milionu vojáků připravených k akci. Koordinace a přípravy si vyžádaly roky plánování. Nakonec se jich skoro 160 000 vylodilo na pěti normanských plážích označených kódy Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword.

Válečné zločiny skryté za slávou

I když se o tom nemluví, spojenecké síly se během pouti západní Evropou dopustily řady válečných zločinů. Docházelo k tomu od začátku, tedy dne vylodění. V Audouville-la-Hubert zabili vojáci 101. výsadkové divize 30 odzbrojených a raněných německých zajatců. Podobné excesy se odehrávaly během celého postupu spojenců.

Nešlo o izolované skutky, ale systematické vraždění hlavně zajatců z Waffen-SS. Koncem prosince 1944 tak muselo velitelství vydat výslovný rozkaz „brát vojáky Waffen-SS živé, aby z nich mohli získat informace“.

Masakr v Lippachu

Asi nejskloňovanějším válečným zločinem je likvidace 36 mladých vojáků z 22. dubna 1945, tedy jen týdny před koncem války. V malém německém městečku Lippach došlo k jednomu z nejbrutálnějších zločinů spojenců vůbec. Ustupující Němci tu zaujali obranné pozice na konci vesnice, kde byla jednotka SS o síle tři sta vojáků. Většina ve věku 16-18 let.

V poledne 22. dubna na pozici zaútočil 23. tankový prapor 12. obrněné americké divize. Němci použili dělostřelectvo, Panezrfausty a ruční zbraně. Po konci střetu na místě zůstala 3. provizorní rota, která měla vesnici prohledat.

Spustil to alkohol

Místo německého odporu ale Američané narazili na sklad alkoholu, kterým po předchozím otřesu z boje někteří nepohrdli. Očitý svědek Franz Frank popsal, jak si skupina 20 amerických vojáků vybrala šest Němců z SS ve věku 16-18 let a donutila je přesunout se ke hřbitovu.

Mohlo by vás zajímat:

Libuše mezi mýtem a ideologií. Příběh věštkyně, která měla položit základy Prahy

Celkem 25 amerických vojáků z provizorní roty nakonec zavraždilo 36 zajatců Waffen-SS a mělo ještě znásilnit 20 místních žen. Deset zajatců bylo střeleno do týlu na louce, šest dalších mělo hlavy rozmlácené pažbami. Ze 36 vojáků bylo 24 zabito až po konci bitvy.

Chenogne

Další poprava, tentokrát 80 německých vojáků, se odehrála 1. ledna 1945 v Chenogne. Členové 11. obrněné divize je shromáždili na poli a postříleli kulomety. Deníky generála George S. Pattona potvrzují, že „Američané také zavraždili asi 50 německých zdravotníků. Doufám, že to dokážeme utajit.“

Společný vzorec

Typicky se jednalo o činy opilých Američanů, kteří německým rodinám vyhrožovali zbraněmi, ženy nutily k pohlavnímu styku a všechny pak vyhnali na ulici. Generál Dwight D. Eisenhower požadoval následné vyšetřování, jednotky ale nejevily žádnou ochotu. Odůvodněním bylo „je příliš pozdě, válka skončila, jednotky jsou rozpuštěny“.

Je třeba říct, že tyto excesy byly nesrovnatelně menší než systematická genocida prováděná nacisty. Současně je třeba si připustit, že válečné právo porušují i „osvobozující“ armády bez ohledu na příslušnost.

Mohlo by vás zajímat:

Sazka slaví 69 let. Sportce věří miliony Čechů, firmu málem zničila hala a před deseti lety udělala z vítěze miliardáře