Ticho, které zůstalo. Bubny po 84 letech znovu připomínají první židovský transport z Prahy

Na den přesně po čtyřiaosmdesáti letech od chvíle, kdy z pražského nádraží Bubny odjel první židovský transport, vstupuje do českých kin dokumentární film Expedice Bubny. Autorský tým Památníku ticha v čele s režisérem Pavlem Štinglem přináší výpověď o patnácti letech práce s pamětí a o společnosti, která občas zapomíná, že ticho bývá spoluviníkem.

REKLAMA

Film místo happeningu

Zatímco devět let zněly z nádraží Bubny rytmy bubnů při happeningu Bubnování pro Bubny, letos je vystřídá ticho filmového sálu. Celovečerní dokument Expedice Bubny uvede do kin 16. října 2025 společnost Pilot Film. Přesně v den, kdy v roce 1941 odjel z Prahy první transport Židů. Do roku 1945 jím prošlo na cestě do ghett a koncentračních táborů kolem padesáti tisíc lidí.

Za snímkem stojí tvůrčí tým Památníku ticha, který už více než deset let upozorňuje, že místo patetických pietních aktů potřebujeme živá a aktivní centra paměti. „Jsme ve válce s dezinformacemi. Není třeba patetických gest pietních aktů, ale aktivních center paměti,“ říká tým Památníku ticha.

Štingl: mrtví nepotřebují patetická gesta

Režisér a dokumentarista Pavel Štingl, který se dlouhodobě zabývá tématy paměti a historických souvislostí, říká otevřeně: „Nová doba převzala tradice připomínání přežité již v minulém století. Dějepis na většině českých škol míjí vše od 20. století dál. Jsme vystaveni útokům dezinformací, založených na překrucování paměti prožité minulosti.“

Podle něj je kultura paměti v Česku stále opomíjená. „Situace je alarmující! Kultura paměti jako svébytný žánr v naší zemi systémově neexistuje. Mrtví nepotřebují patetická gesta pietních aktů. Pokud je potřebují živí, pak by měly být závazkem k tomu, že opakování starých příběhů nebude jen alibistickým komentářem k očividnému návratu zlých časů,“ dodává.

Dokument s tvářemi, které známe

Ve filmu se kromě Pavla Štingla a průvodců Jana Urbana a Leoše Války objevují i osobnosti českého veřejného života. Promlouvá v něm například spisovatelka Radka Denemarková, politik Petr Pithart, historik Petr Koura, sociolog Fedor Gál, režisér Václav Marhoul či bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová.

Snímek tak propojuje historické události s pohledem současných osobností na to, co znamená paměť, odpovědnost a mlčení. Zároveň se stává obrazem toho, co se na nádraží Bubny odehrává už roky. Pokus dát tichu smysl, nikoli zapomnění.

Památník ticha a Brána nenávratna

Základním kamenem Památníku ticha je monumentální socha Aleše Veselého Brána nenávratna, která stojí na pražském nádraží Bubny. Právě tam začínala cesta tisíců lidí, kteří se už nikdy nevrátili.

Od roku 2010 se zde konaly veřejné akce, výstavy i diskuse, kterých se účastnily statisíce lidí. Loni byl však široký dialog zastaven. Dokument Expedice Bubny má být novou formou, jak v době hybridních válek a rostoucích dezinformací připomenout, že paměť není minulost, ale přítomnost.

Zdroj: Expedice Bubny, Rozhovor s P. Štinglem, Pilot Film, PamátníkTicha

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Přezdívali mu „semínkový generál“. Jan Šejna zběhl k americké CIA a urychlil pád Antonína Novotného

Útěk generála Jana Šejny v únoru 1968 rozzuřil tehdejší vedení KSČ. Aféra s jetelovými semínky odstartovala pád Antonína Novotného a odhalila korupci v armádě.

55 vteřin zkázy v Bukurešti. V roce 1977 pohřbily sutiny přes 1500 lidí během sledování televize

Roku 1977 zasáhlo Rumunsko ničivé zemětřesení se silou 7,2 Richterovy škály. Bukurešť se proměnila v sutiny a o život přišlo přes 1500 lidí včetně herce Caragia.

Dřevěná prkna a houpání nad propastí. První sedačková lanovka na Pustevny byla jen pro odvážlivce

První sedačková lanovka v Československu vyjela na Pustevny v březnu 1940. Inženýr František Wiesner tehdy stvořil unikát, který navždy změnil beskydskou turistiku.

Hliníkové piano a 36 obětí v ohnivém pekle. Před 90 lety vzlétl Hindenburg jako pýcha nacistického Německa

Vzducholoď Hindenburg byla vrcholem luxusu a techniky své doby. Její první let v roce 1936 zahájil éru, kterou o rok později ukončila katastrofa v Lakehurstu.

Jantarová komnata v Krušných horách a stopy nacistických konvojů v saském pohraničí

Leží Jantarová komnata v Krušných horách? Nacistické transporty a zazděné štoly u Hory Svaté Kateřiny naznačují, že poklad může být blíže, než se zdálo.

Tajná zbraň Sovětů rušila vysílání po celé planetě. Projekt za miliardy zcela selhal

Obří sovětský radar Duga u Černobylu měl včas odhalit americké rakety. Projekt za miliardy rublů ale technicky selhal a rušil rádia po celém světě.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA