Protektorát Čechy a Morava. Už při vyslovení tohoto termínu se vnucují situace jako zatýkání gestapem, atentát na zastupujícího říšského protektora, útlak, potravinové lístky a všeobecná atmosféra strachu. Události z března 1939 znamenaly konec naší samostatnosti. Vypuknutí války o pár měsíců později dramaticky přeskupilo každodenní život obyvatel.
Příděly a nedostatek
Prakticky ihned po vypuknutí druhé světové války 1. září 1939 pronikly ke všem obyvatelům Protektorátu hospodářské potíže. Šlo o přídělové lístky na potraviny a připojení 40 % podniků ke Třetí říši. Potravinové příděly přišly v říjnu, na konci roku to byly ještě oblečení a obuv. Lidé byli rozdělení na tři kategorie, každá s jinými podmínkami.
Nejvíce pracující měli nejvyšší příděl, další obyvatelé méně. Pro běžného člověka to bylo 2,9 kilo chleba, 0,5 kilo masa, 1,75 litru mléka, 210 gramu jedlých tuků a 150 gramu poživatin, to všechno na týden. Neodvratnou ekonomickou skutečností byl okamžitý vznik černého trhu. Tam se dalo za násobně vyšší ceny sehnat skoro všechno. Kdo měl příbuzné na venkově, jezdil k nim pro zásoby. Města hlásila kritické nedostatky, byl proto povolen chov králíků.
Privilegia Němců
Ještě vyšší přídělová kategorie, než nejvíce pracující našinci byli samozřejmě přítomní Němci v kategorii D. Kategorie T zavedená pro Čechy byla nižší, nejhorší „J“ měli Židé. Když v roce 1941 nastoupil k moci Reinhard Heydrich, sjednotil německé a české příděly.
Jak trefně poznamenal Vladimír Polák coby obchodník v reality show Dovolená v Protektorátu: „Ty svi*ě si upravily kurz marky.“ Ten byl stanoven na 1:10, pro Němce tu tak bylo extrémně levno, což potvrzuje i web My jsme to nevzdali.
Totální nasazení
Nucená práce pro Říši byla jedním z nejtěžších aspektů života našich obyvatel. Ještě v polovině roku 1939 šlo o nábory, postupně pak přicházela pracovní povinnost pro konkrétní ročníky mužů i žen.
Celkově tento mechanismus postihl cca 640 000 lidí, asi 3 000 z nich to stálo život. Většinou šlo o německé továrny a zbrojovky. „Nacisté se snažili regulovat hospodářství, aby jejich ekonomika dokázala být co nejvíce zapojena do válečného systému,“ podotýká pro Rozhlas historik Petr Koura.
Kultura a život pod dohledem
Přes všechno zmíněné šel život v Čechách i na Moravě dál ve všech aspektech běžného provozu. Stále tak existovala kultura, hrála divadla, lidé sportovali, točily se filmy. Nacisté tolerovali lehčí nepolitickou zábavu, kultura však byla podřízena německé propagandě. Brzy po nastolení Protektorátu tak přišel zákaz pro anglickou, polskou, ruskou, a hlavně židovskou literaturu.
Všudypřítomná germanizace
Stejně jako SSSR podřídilo vzdělávání budování socialismu a propagaci jedné strany, procházela protektorátním školstvím systematická snaha o germanizaci. Zavedena byla povinná němčina, Němci zavírali a zrušili přes padesát středních škol. Život byl ovládán strachem, kdo se nepřizpůsobil, nebo ještě hůře postavil této mašinérii, byl přinejlepším zatčen. Strach měl každý, protože jakýkoli problém ovlivnil nejen jeho, ale i okolí.
Zdroje: SeznamZpravy, Dejepis, MyJsmeToNevzdali, RadioPragueInternational
