Češi byli po USA a SSSR třetím národem ve vesmíru. Před 47 lety zamířil Vladimír Remek ke hvězdám

První Čechoslovák ve vesmíru. To je Vladimír Remek. Společně se svým parťákem vzlétl ke hvězdám druhý březnový den roku 1978. Událost vysílal Československý rozhlas. Ten svým posluchačům zprostředkoval Remkův pozdrav. Do vesmíru letěl jako kosmonaut – výzkumník. Později vzpomínal, že během vesmírné mise měl spoustu úkolů. Přesto samozřejmě vnímal také vše okolo sebe.

REKLAMA

Československo se v 70. letech díky Remkovi (nar. 26. září 1948) stalo po Spojených státech amerických a Sovětském svazu třetí zemí, jejíž občan se podíval do vesmíru. Cestu mimo planetu zemi Remkovi umožnil program s názvem Interkosmos. Československý kosmonaut do vesmíru vzlétl na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Na palubě byl společně s ruským kosmonautem Alexejem Gubarevem. Tehdy devětadvacetiletý Remek ve vesmíru prožil bezmála osm dní. 

Sojuz 28, FOTO: Smolik, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Kdo byl Vladimír Remek

Otcem prvního československého kosmonauta byl Slovák Jozef Remek, vojenský pilot. Matka byla Češka. Dětství prožil v Českých Budějovicích, kde dokončil základní školu. Potom se jeho rodina přestěhovala do Brna. Právě v moravské metropoli chodil na střední školu. Navštěvoval také Klub mladých astronomů. Otce brzy převeleli, a tak se rodina brzy přestěhovala do Čáslavi. Právě tam Remek nakonec maturoval. 

Později studoval Vyšší letecké učiliště v Košicích. Po studiích nastoupil k leteckému útvaru v Žatci. Po krátké době byl přeložený ke Zvolenskému leteckému stíhacímu pluku v Českých Budějovicích. V roce 1972 začal studovat Vojenskou leteckou akademii sovětském Moninu. Pak se nakrátko vrátil a měl se stát velitelem pluku.

Jenže přišel výběr kandidátů pro kosmický let. Z pilotů bylo vybráno 24 kandidátů. Remek měl při testech výborné výsledky. Proti jeho nominaci však stála jeho váha. Musel shodit 12 kilogramů. Po dalším kole testů zůstali už jen dva kandidáti. Oba se poté připravovali ke kosmickému letu, každý s jedním parťákem. 

Proč zrovna Remek

Přednost nakonec dostal Remek a jeho parťák Gubarev. Druhá dvojice zůstala jako náhradníci. Proč byla vybraná právě dvojice Remek – Gubarev, není jasné. Spekuluje se o tom, že dvojice měla výhodu, protože Gubarev byl voják, zatímco Rukavišnikov, který tvořil pár s Oldřichem Pelčákem, vojákem nebyl. Ať už je pravda kdekoliv, byl to právě Remek, který dostal možnost vzlétnout do vesmíru a reprezentovat tak svou zem. 

Po návratu působil Vladimír Remek na Hlavní politické správě ČSLA. Poté vykonával funkci vedoucího pracovníka ve Výzkumném ústavu letectva. V roce 1979 o svých zkušenostech z vesmíru napsal knihu. Jmenuje se Pod námi planeta Země.

Do jeho života se nesmazatelně zapsal rok 2001, kdy přežil pád vojenského vrtulníku. V něm letěl Remek společně s americkým astronautem Eugenem Cernanem. Poté se začal Remek zajímat o politiku a dostal se do Evropského parlamentu. Kandidoval jako nestraník na kandidátce komunistů. Ti v roce 2012 chtěli, aby kandidoval na post prezidenta. Remek však kandidovat nechtěl.

V současné době si užívá klidného důchodu. Objevuje se však na společenských akcích a stále rozdává podpisy svým fanouškům. 

Další články
Související

Největší požár Pražského hradu: Nezodpovědné služebnictvo spustilo oheň, který pohltil Malou Stranu i katedrálu sv. Víta

Na střeše domu Na Baště se v roce 1541 zrodil nejničivější požár v historii Prahy. Co stálo za katastrofou, která zachvátila i Pražský hrad?

První počítače a internet v Česku: Vzpomínáte na pískající modem a ICQ? Cesta do digitálního pravěku

Internet se u nás oficiálně objevil v roce 1992, od té doby nezadržitelně spojoval více a více lidí i institucí. Jak se měnila média či komunikace?

Socialistické „králíkárny“: Pro některé peklo, pro jiné ráj na zemi. Jak se žilo na sídlištích za Husáka

Masivní výstavba bytů za "vlády" Husáka se dnes skloňuje spolu s bytovou krizí. Bylo ale obecní bydlení opravdu tak snadno dostupné?

Templáři v Čechách: Skryté poklady a tajemné symboly na českých hradech. Kde hledat jejich stopy

Duchovní řád templářských rytířů zanechal stopy po celé Evropě. Ani naše země není výjimkou, pokud jde o tajemné nápisy nebo skryté poklady.

Golem: Legenda, nebo skutečnost? Tajemství pražského ghetta a osud záhadného hliněného obra

Golem je dost možná nejslavnější pražskou pověstí. Příběh o hliněné figuře stvořené Rabim Löwem zná skutečně každý. Odrazil se nějak ve skutečnosti?

Dovolené v Jugoslávii za socialismu: Vrchol luxusu pro celou rodinu, kultura paštikářů a speciální šedé pasy

Jadran byl za éry socialistického Československa jednou z mála možností, kam na zahraniční dovolené. Jak se tam Češi dostávali?