Čtrnáctiletá Ivana Košková se v polovině července roku 1997 vydala na kole z domova za svou tetou do sousední vesnice. Do cíle své cesty už ale nikdy nedorazila a její stopa končí na nedaleké křižovatce. Rodiče po dceři pátrají bezmála třicet let a po dlouhé řadě falešných nadějí v její návrat už vůbec nevěří. Dnes si tak přejí pouze najít vhodné místo a zřídit jí důstojný náhrobek.
Osudná prázdninová jízda
Rodina trávila neděli 13. července u televize a v nedalekých Svijanech zrovna vrcholily tradiční pivní slavnosti. Okolí se tehdy plnilo tisíci návštěvníky z širokého okolí, když se dívka kolem páté hodiny odpolední rozhodla odjet do sousedního Svijanského Újezdu. Plánovala u příbuzné přespat, aby ráno ušetřila čas při ranní cestě na letní brigádu spojenou s česáním rybízu. Krátce po čtvrt na šest usedla na bleděmodré pánské kolo a vyrazila směrem k vedlejší obci.
Při svém odjezdu měla na sobě hráškově zelenou minisukni, tričko s barevným proužkem a obuté bílé sandály. Do pleteného batohu si přibalila vínové tepláky a náhradní hnědé boty pro strávení následujícího pracovního dne. Otec Miloslav Košek ji před domem ještě chvíli sledoval z okna a na dálku si spolu zamávali. Mladá cyklistka vzápětí zahnula za roh a od té chvíle ji rodina už nikdy nespatřila. Do svého cíle vzdáleného pouhé tři kilometry vůbec nedorazila.
Poslední svědectví u hřbitova
Teta o plánované návštěvě předem nevěděla a klidně spala, takže pravda vyšla najevo až druhý den ráno při marném čekání. Otec okamžitě vyrazil na policejní stanici událost nahlásit a rozběhlo se rozsáhlé vyšetřování. Kriminalisté brzy zjistili, že posledním spolehlivým svědkem byla spolužačka Žaneta, která Koškovou potkala kolem půl šesté večer u svijanského hřbitova. Dívky se po sobě ohlédly a cyklistka následně zmizela za horizontem mírného stoupání.
Chvíli předtím si svědkyně všimla dvou neznámých třicátníků, kteří zrychlovali krok a působili poměrně podezřelým dojmem. Jistá žena později vypověděla, že pohřešovanou viděla šlapat do pedálů směrem k obci Loukov a z auta na ni z legrace volala. Vyšetřovatelé tuto informaci vyhodnotili jako nepříliš spolehlivou a zaměřili se na jiné stopy. Postupně nasadili vrtulníky s termovizí, říční potápěče a prověřovali možnou autonehodu s pečlivě ukrytým tělem i zničeným kolem.
Slepé uličky pátrání
Známí pohřešovanou popisovali jako velmi tichou, naivně důvěřivou a toužící po pozornosti svých vrstevníků. Její deník ukrýval nakreslené srdce se jménem Patrik a kriminalisté dotyčného studenta z Turnova poměrně rychle vypátrali. Mladík ale prokázal naprosto spolehlivé alibi a jakýkoliv kontakt s hledanou dívkou kategoricky popřel. Intenzivně se řešila také stopa vedoucí k organizované prostituci v severočeském pohraničí a případné stopě v zahraničí.
Kuplířka Drahuše policii ohlásila výskyt hledané v severočeském Dubí, avšak později se ukázalo, že si historku vymyslela kvůli vidině velké finanční odměny. Vyšetřování výrazně komplikovali i různí věštci a jasnovidci, kteří úřadům hlásili polohu mrtvého těla kousek od svijanského hřbitova. Policie musela podobná hlášení detailně prověřovat, což celou akci nesmírně zdržovalo a odvádělo pozornost od skutečných důkazů. Oficiální promlčecí lhůta celého případu vypršela v roce 2017.
Nová naděje a vykopávky
Případ loni nečekaně oživil elitní policejní tým Tempus a začal znovu pečlivě hledat tělesné pozůstatky. Kriminalisté na jaře obsadili zanedbanou zahradu u rodinného domu v nedalekých Albrechticích, který v 90. letech patřil rodině jednoho z původních podezřelých. Hasiči s policisty prostor detailně prohledali, kompletně vyčerpali starý septik a odeslali nalezené úlomky kostí k podrobné analýze. Odborníci vzápětí určili, že se jedná pouze o zvířecí pozůstatky a naděje opět pohasly.
.png){kind=link}