V létě roku 1944 pobývaly na jihočeském hradě Rožmberk členky nacistické mládežnické organizace Bund deutscher Mädel. Jejich pokus o vztyčení vlajky s hákovým křížem na hradní věži skončil hromadným útěkem. Do cesty se jim podle dobových hlášení postavila neznámá postava v bílém oděvu. Případ začalo okamžitě řešit gestapo s podezřením na rafinovanou provokaci z české strany.
Zástavy s hákovým křížem na jihočeském hradě
Během druhé světové války sloužily prostory hradu Rožmberk jako letní tábor pro Svaz německých dívek. Tato organizace představovala dívčí větev Hitlerjugend. Součástí jejich denního režimu na dobytém území byly ideologické rituály a demonstrace síly. K nim patřilo mimo jiné i vyvěšování vlajek s nacistickou symbolikou na dominantách obsazených objektů.
Rožmberská věž Jakobínka se tak logicky stala jedním z cílů místních vedoucích. Pověření ke vztyčení praporu dostaly dvě mladé členky svazu.
Hrozící postava na přístupové cestě k věži
Podle dochovaných svědectví se obě dívky vydaly nahoru po schodech k věži. Cestu jim však podle jejich následné výpovědi zatarasila hrozící bílá postava. Dívky zpanikařily, nechaly vlajku ležet na místě a okamžitě utekly zpět k ostatním do hradu.
Svůj zážitek ihned nahlásily vedoucí tábora. Ta jejich vyprávění zpočátku nevěřila a vydala se na místo osobně. I ona se však vzápětí vrátila ve velmi rozrušeném stavu, jelikož se s neznámým úkazem podle svých slov rovněž setkala. Situaci následně prověřoval ještě tehdejší správce hradu. Také on oficiálně potvrdil přítomnost zvláštního úkazu na schodišti.
Vyšetřování tajnou policií a podezření na sabotáž
Zpráva o podivném incidentu se velmi rychle dostala na stůl tajné státní policii. Gestapo přirozeně nebralo hlášení o rožmberské Bílé paní jako zjevení nadpřirozené bytosti, ale jako promyšlenou formu zastrašování ze strany lokálního odboje. Vyšetřovatelé pracovali s verzí, že se někdo z místních obyvatel vloupal do hradu a pomocí převleku se snažil nacistickou mládež vyděsit.
Oficiální vyšetřování ale žádného konkrétního viníka neodhalilo. Současná kastelánka hradu Andrea Čekanová potvrzuje, že hlášení dívek i následný zásah úřadů figurují v dobových záznamech. Zásah z cizí strany byl navíc fyzicky velmi komplikovaný. Dobové zprávy se rozcházejí v popisu přístupových cest na samotný vrchol Jakobínky. Podle některých záznamů nebyl uvnitř věže žádný žebřík nebo pevné schodiště, po kterém by mohl nepozorovaně vylézt neznámý pachatel.
Vlajka s hákovým křížem se po tomto incidentu na hradní věži již nikdy neobjevila.
Historický předobraz rožmberské legendy
Pověsti o Bílé paní mají na rožmberských panstvích staletou tradici. Zjevující se postava je historicky spojována s osudem Perchty z Rožmberka. Byla to dcera Oldřicha II. z Rožmberka, kterou rodina v patnáctém století politicky provdala za moravského šlechtice Jana z Lichtenštejna.
Manželství znamenalo pro Perchtu dlouhé roky strádání. Jan z Lichtenštejna ji na svém panství v Mikulově vystavoval materiální nouzi i hrubému zacházení. Podle legendy ji manžel na své smrtelné posteli požádal o odpuštění. Perchta to odmítla a on ji za to proklel. Její skutečný životní osud plný domácího násilí se tak stal základem pro nejznámější české vyprávění o duši, která střeží rodová sídla před nezvanými hosty.
