Staroboleslavská smrt svatého Václava a mýty, které přetrvaly staletí

Svatý Václav je nepochybným patronem našeho státu. Jistě o něm ale víme překvapivě málo, historici se přou i o základní údaje věku Václava a podobě.

Petřín byl kdysi místem rituálů, kde lidé viděli tváře v plamenech. Hitler chtěl rozhlednu nechat zbourat

Procházky, výhledy a lanovka. Tak známe Petřín dnes. Ale jeho minulost je daleko temnější. Před stovkami let se zde uctíval bůh Perun a hořel věčný oheň.

Anna Falcká: Královna, která přišla Karlovi IV. vhod. Miloval ji, ale přišla brzy o všechno

Anna Falcká byla krásná, mladá a měla mocného otce. A i když šlo původně o sňatek z rozumu, vznikl z něj skutečný vztah. Jenže ani láska nedokáže porazit osud.

Stanislav Petrov: Muž, který zachránil svět. Před 40 lety zabránil náhodou jaderné válce

V roce 1983 se svět ocitl na pokraji jaderné katastrofy. Sovětský systém hlásil odpálení amerických jaderných střel. Ve svých rukou to měl Stanislav Petrov.

Vladimír Remek slaví 77: Jediný český kosmonaut vzal do vesmíru Švejka i panenku. Dcera se provdala za herce z Pelíšků

Vladimír Remek byl prvním československým kosmonautem a později generálem i diplomatem. Dnes slaví 77. narozeniny, připomeňte si jeho cestu.

Od výbuchu na Oktoberfestu uplynulo 45 let: Třináct obětí, nejmladší bylo šest let

Před pětačtyřiceti lety se během Oktoberfestu stala v Mnichově tragédie, během které přišlo o život 13 osob. Mladý neonacista tam odpálil bombu.

Druhá pražská defenestrace 1483: Zapomenutý převrat, kdy Praha krvavě bránila husitství a změnila dějiny

Druhá pražská defenestrace je mnohokrát opomíjená. Mezi dvěma "sestrami" byla poměrně anomální, současně ale i nejkrvavější.

Jeho Ferda Mravenec nebyl vůbec pro děti. Ondřej Sekora stál u zrodu českého ragby a kvůli lásce skončil v táboře

Ondřej Sekora je pro našince spojen hlavně s postavou Ferdy Mravence. Právě on k nám ale z Francie přinesl i ragby a pískal jeho první zápas.

Volební právo jen pro bohaté. Češi to v roce 1905 odmítli a vyšli do ulic

Všeobecné volební právo bylo pro Rakousko-Uhersko zlomem. Masové demonstrace z roku 1905 nakonec přiměly císaře Františka Josefa I. ke změně.

Z KSČ ho vyloučili už za první republiky. Nobelovu cenu získal Jaroslav Seifert i přes odpor režimu

Náš jediný laureát Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert byl po většinu svého života problémem pro vládnoucí KSČ. Zároveň ho ale miloval celý národ.
REKLAMA

populární

REKLAMA