Den, kdy Nikola Tesla ponížil slavného rivala. V New Yorku ukázal technologii, která dodnes pohání svět

16. května 1888 zažil New York moment, který zásadně zpochybnil tehdejší dominanci stejnosměrných rozvodů. Nikola Tesla tehdy předstoupil před inženýrskou obec s návrhem, o němž jeho tehdejší rivalové prohlašovali, že v reálném světě nemůže nikdy fungovat. Tesla představil ucelený systém střídavého proudu a funkční indukční motor, čímž v podstatě odstavil na vedlejší kolej neefektivní stejnosměrné rozvody tehdejšího světa.

REKLAMA

Newyorská přednáška

V květnu 1888 vstoupil Nikola Tesla na pódium Amerického institutu elektrických inženýrů s odhodláním změnit základy tehdejší energetiky. Před zraky skeptických akademiků demonstroval model motoru, který nepotřeboval žádné mechanické sběrače proudu a eliminoval tak neustálé jiskření. V sále se mísil čpavý pach ozonu s napjatým očekáváním, když tento rodák ze srbského Smiljanu vysvětloval princip rotujícího magnetického pole.

Konec stejnosměrné éry

Dosavadní systém Thomase Alvy Edisona narážel na fyzikální limity, protože stejnosměrný proud ztrácel energii už po pár kilometrech vedení. Nikola Tesla nabídl řešení v podobě vícefázových střídavých proudů, které šlo pomocí transformátorů snadno převádět na vysoké napětí pro dálkový transport. George Westinghouse okamžitě pochopil finanční i praktický potenciál této technologie a zakoupil od Tesly sadu patentů, čímž Edisonovi v podstatě vypálil rybník.

Přečtěte si také

Thomas Edison žárovku nevynalezl, ale změnil svět. 146 let od chvíle, kdy ji poprvé rozsvítil

Psal se 21. říjen 1879 a v Menlo Parku se poprvé rozzářilo teplé světlo elektrické žárovky, a to na čtyřicet hodin. Stál za tím Thomas Alva Edison.

Matematika a praxe

Tesla pracoval s elegancí matematika a precizností inženýra, když navrhl systém generátorů, vedení a motorů jako jeden provázaný celek. Jeho střídavý proud umožnil stavbu elektráren daleko od měst, například u vodopádů, odkud energie proudila do továren s minimálními ztrátami. Konstrukce jeho motoru byla natolik robustní a jednoduchá, že se stala standardem pro pohon všech tehdejších moderních strojů.

Fyzikální principy, které v roce 1888 popsal, definovaly podobu rozvodných sítí na celá desetiletí dopředu. Inženýři tehdy uviděli cestu k elektrifikaci celých kontinentů, místo budování izolovaných městských čtvrtí pro bohaté. Tento den v New Yorku ukončil éru lokálních parních strojů a otevřel dveře k masovému využití elektřiny v každé domácnosti.

Přečtěte si také

Nikola Tesla zemřel v bídě a s holubem v náručí. Edison ho okradl, Trumpův strýc prošetřoval

Dnes je to 83 let od smrti Nikoly Tesly. Génius, který dal světu střídavý proud, zemřel v bídě hotelového pokoje. Jeho pozůstalost okamžitě zabavila FBI.

Moderní ozvěny

Dnešní energetika stále spoléhá na střídavý proud, i když se technologie v detailech posunuly k polovodičům a digitálnímu řízení. Jméno Nikola Tesla figuruje na štítcích transformátorů i v názvech firem, které se dnes snaží ovládnout trh s elektrickými vozidly. Indukční motory v současných elektromobilech pracují na stejném principu, jaký autor prezentoval před více než 130 lety.

Způsob, jakým tehdy ovládl neviditelné síly magnetismu, ovlivňuje každé dnešní stisknutí vypínače. Inženýrská obec tehdy uznala, že střídavý proud představuje budoucnost, a tento konsenzus trvá v podstatě dodnes. Tesla dosáhl vítězství, které se nepočítá na peníze, ale na počet rozsvícených žárovek v odlehlých koutech planety.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (teslauniverse, fi.edu).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Jsem publicista se zájmem o film, kulturu a společenské dějiny. Sleduji, jak se minulost promítá do současnosti i do popkultury. Ve svých textech propojuji ověřená fakta s příběhy, které dávají dějinám lidský rozměr a přibližují je dnešnímu čtenáři. Na volné noze publikuji již více než deset let.

Další články
Související

Nejmladší matka světa: Pětiletá holčička porodila zdravého syna, nakonec ho i přežila

V roce 1939 porodila pětiletá Lina Medina zdravého syna. Unikátní lékařský případ z Peru dodnes fascinuje vědu svou biologickou neuvěřitelností.

Od chudého mladíka k mocnému dvoru. Skutečný příběh muže se jménem d’Artagnan

Literární hrdina d'Artagnan působí neohroženě. Jeho skutečný život u dvora se ale výrazně lišil. Jaký osud potkal tajného agenta francouzského krále?

Místo upírky našli oběť dobových pověr. Dívka byla pohřbená se srpem přes krk, aby nemohla obživnout

V polské obci Pieň vědci zrekonstruovali tvář šlechtičny ze 17. století, kterou pohřbili se srpem u hrdla kvůli strachu z upírství. DNA odhalila její původ.

Centrifuga na lidské šílenství: V pražském ústavu pro choromyslné léčili pacienty rotací do bezvědomí

V 19. století léčili v pražském ústavu pro choromyslné psychózy rotací. Pacienti při 100 otáčkách za minutu upadali do bezvědomí a krváceli z uší.

Fenomén nostalgie: Lidé si mylně myslí, že všechno bylo za komunistů levnější a lepší

Mnozí s nostalgií věří, že se za minulého režimu žilo lépe a vše bylo levnější. Tvrdá data a přímé srovnání tehdejších mezd s cenami v obchodech ukazují opak.

Konec husitského krále provázely bolesti. Jiří z Poděbrad byl ke konci života abnormálně oteklý, těle měl obří útvar

Jiří z Poděbrad čelil v roce 1471 totálnímu rozvratu těla. Moderní výzkum odhalil obří žlučový kámen a těžkou cukrovku, které z krále učinily nehybný přízrak.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA