Maledivy skrývají tajemství: Ostrov z odpadků roste každým dnem. Končí tu staré lodě i plasty z luxusních hotelů

Maledivy mají pověst dokonalého exotického ráje s průzračnou vodou a sněhobílými plážemi. Kousek od hlavního města Malé ale leží umělý ostrov Thilafushi, který vznikl z úplně jiného důvodu. Místní sem už desítky let svážejí tuny komunálního odpadu ze všech luxusních resortů.

REKLAMA

Odpad z luxusních hotelů

Laguna Thilafalhu měřila původně na délku sedm kilometrů a na šířku dvě stě metrů. Rozhodnutí proměnit ji ve skládku padlo na začátku devadesátých let a hned v lednu 1992 sem dorazila první loď. Na rozsáhlé úpravy tehdy stačily pouhé čtyři nákladní vozy a dva bagry, které hloubily do písku obří jámy. Dnes má Thilafushi rozlohu necelého půl kilometru čtverečního a kvůli neustálému přísunu věcí se každý den zvětší o jeden metr čtvereční. V hromadách smetí se navíc nachází úplně nejvyšší bod této nízko položené země.

Únik těžkých kovů do oceánu

Každý návštěvník vysněné destinace vyprodukuje denně průměrně tři a půl kilogramu smetí. Toto číslo převyšuje spotřebu běžného obyvatele souostroví dokonce pětinásobně. Na umělou pevninu lodě každý den přivezou až čtyři sta tun nepotřebných zbytků. V minulosti čekaly posádky člunů na vyložení dlouhé hodiny a netrpěliví kapitáni se občas zbavovali pytlů rovnou do mořských vln. Z původně čisté laguny se stalo místo, které organizace Bluepeace trefně označila za toxickou bombu.

Stovky milionů dolarů ze smetiště

Společně s běžnými obaly putují na obří skládku i staré baterie a vysloužilá elektronika. Ochránce životního prostředí Ali Rilwan upozornil na vážné důsledky pro místní přírodu. Upozornil, že použité baterie, azbest, olovo a další potenciálně nebezpečné odpady smíchané s komunálním odpadem se dostávají do vody. Dále vysvětlil, že tyto látky zamořují křehký ekosystém toxickými těžkými kovy. Tato plocha navíc v minulosti hořela a kouř pravidelně zhoršoval ovzduší v nedaleké metropoli.

Komerční zóna uprostřed moře

Vláda pevninu postupně otevřela komerčnímu využití a dnes si tu pronajímá prostor více než padesát firem. Vyrostla zde rozsáhlá průmyslová zóna plná výrobních hal a skladů. Podnikatelé se věnují stavbě lodí, balení cementu nebo stáčení metanu do tlakových lahví. Roční obrat z těchto aktivit přesahuje sto milionů dolarů a úřady sem dokonce chtěly přesunout hlavní komerční přístav. Z pouhého odkladiště se stalo velmi důležité centrum pro celou maledivskou ekonomiku.

Snaha o čistší budoucnost

Situace se na ostrově mění k lepšímu díky modernějším postupům a omezování jednorázových plastů. Vedení země chystá stavbu velké spalovny s denní kapacitou padesát tun smetí. Ze sesbíraných plastových lahví se na místě vyrábí materiály pro ušití plavek nebo sportovních legín. Zahraniční dokumentaristé tu často točí reportáže a odhalují pravdivý obraz oblíbené destinace. Umělý kus pevniny nutí návštěvníky k zamyšlení nad tím, jaký dopad má jejich pobyt v resortu na křehkou planetu.

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (islandinnovation.co, independent.co.uk, cs.wikipedia).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Záchranáři se v roce 2013 potopili k vraku pro těla mrtvých námořníků. Jeden z nich je ve tmě chytil za ruku

Lodní kuchař Harrison Okene strávil šedesát hodin v potopeném vraku třicet metrů pod hladinou oceánu. Záchranáři ho našli při hledání mrtvých těl.

Mniši odmítali honosné dubové truhly. Staletá těla zde odolávají rozkladu díky důmyslnému větrání

Kapucínská hrobka v Brně ukrývá fascinující podívanou. Důmyslný systém větrání zachoval těla mnichů po staletí v neporušeném stavu bez použití jakékoliv chemie.

Na soše svatého Václava pracoval sochař desítky let. Tvář na pražské soše ve skutečnosti patří úplně jinému muži

Slavný pražský pomník svatého Václava nenese skutečnou tvář českého knížete. Sochař Josef Václav Myslbek využil jako předlohu obličej svého kolegy.

Dnešní Václavské náměstí lemovaly přízemní domky se zahradami. Václav IV. na Hradě bydlet odmítal

Středověká Praha zažila pod taktovkou Lucemburků nebývalý rozkvět. Vznešená gotická architektura tehdy ostře kontrastovala s velmi drsným životem v podhradí.

Španělskou královnu zradili její úplně nejbližší příbuzní. Kvůli touze po moci strávila většinu života ve vězení

Kastilská panovnice doplatila na slepou lásku k manželovi i ambice svého otce. Zbytek života strávila v přísné izolaci za zdmi chladného hradu.

Americký horolezec uvízl pod mnohatunovým balvanem. Cestu ke svobodě si otevřel až vlastnoruční amputací

Příběh amerického sportovce obletěl svět. Aron Ralston se rozhodl pro výlet do kaňonu. Ten se změnil v boj o život s neuvěřitelným a radikálním koncem.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA