Skok vladyky Horymíra na jeho věrném oři Šemíkovi je jedním z nejpopulárnějších momentů českých pověstí i námětem výborných vtipů. Za romantickým příběhem jezdce, který se mohutným skokem z Vyšehradu zachránil, fascinuje čtenáře snad každé generace. Stejně jako u dalších pověstných událostí se ale vnucuje otázka. Je na tom vůbec něco pravda?
Kůň poprvé
V rámci pověstí se Horymír s Šemíkem objevuje poprvé v Hájkově Kronice české z roku 1541. Událost je v ní datována do let 846 – 847. Hlavní zdroje infa o českých pověstech ale žádného Horymíra neznají. To platí jak pro Kosmase, tak pro Dalimilovu kroniku z počátku 14. století.
Půvabný příběh silného oře se tak prvně objevuje až v o dvě stě let později u Václava Hálka z Libočan. Tento autor si tak buď celou legendu vymyslel od píky, nebo adaptoval některé starší příběhy. „Horymíř, muž statečný a velmi opatrný, kterýž měl své sedění mezi městem Berounem a Příbramí pod horami, jež slovou Ousiný, na hradě řečeném Neumětel,“ popisuje Hájek bájnou postavu.
Horymír Jiráskův
Největší popularitu samozřejmě získalo literární zpracování tohoto příběhu z pera Aloise Jiráska. Pochází z knihy Staré pověsti české z roku 1894 a od té doby je pevnou součástí národní mytologie, školní četby, folkloru i populární kultury. Jirásek z něj zkrátka udělal stálici.
Kníže Křesomysl
Příběh vladyky se měl odehrát za vlády bájného knížete Křesomysla, tedy v 9. století. Právě tato doba je však pro naše dějiny vakuem. To bylo „informačně“ vyplněno až mnohem pozdějšími autory, hlavně legendami a pověstmi. Další kronikáři přitom neplnili žádnou faktografickou úlohu, ale vytvářeli původ panujícího rodu, který tak legitimizoval svou moc. Stejná situace jako u Horymíra tak platí třeba pro mnohem významnější Libuši.
Křesomysl je v kronikách sice zmíněn, jde však jen o jméno jednoho z řady vladařů, bez jakýchkoli popisů.
Horymírova tvrz
Hájek z Libočan uvádí, že vladyka Horymír sídlil „pod horami, jež slovou Ousiný“. Tvrze kolem Neumětel byly prokazatelně tři, bohužel ani jedna z nich neodpovídá časově době Horymírově. Nejčastěji se s ním spojuje vrch Košík na jihu lesa Housiny, tam byla ale tvrze až ve 13. století.
Varianta na Tristana
Na příběhu s ořem lze sledovat až zarážející podobnost s legendou o Tristanovi a Isoldě. Najdeme tu nespravedlivé obvinění, odsouzení k smrt, poslední přání i skok z vysoké skály a pak útěk na koni. Pověst mohly ovlivnit i germánské ságy o Wittichovu a Dietrichovi z Bernu.
Ludwig der Springer a odkaz
Nápadně podobná je pověst také osudům německého šlechtice Ludwiga der Springera, duryňského hraběte žijícího v letech 1042–1123. Ten byl dle stránky Equichannel zakladatelem hradu Wartburg, vězněn a zachránil se také skokem na koni.
Absence historického základu a inspirace zahraničím ale nemusí být negativum. Příběh v sobě nese univerzální hodnoty věrnosti, odvahy a spravedlnosti. Nápis na pomníku v Neumětelích praví: „V Neumětelích se věřilo a věří.“ Právě to mu dodává sílu. „MUSÍŠ VĚŘIT VE VĚCI, KTEROU NEJSOU SKUTEČNÉ. JAK JINAK BY SE JIMI MOHLY STÁT?“ říká zeměplošský Smrť své vnučce Zuzance Stohelitské na konci filmové adaptace Otce prasátek.
Zdroje: DvojkaRozhlas, BrdyABrdsko, Equichannel
