Snímek Casablanca patří k nejznámějším dílům světové kinematografie. Příběh sleduje Američana Ricka Blaina, který za druhé světové války provozuje v marockém městě noční podnik. Vše se zkomplikuje, když do baru dorazí odbojář Victor Laszlo se svou ženou Ilsou, v níž Rick pozná dávnou lásku. Samotné natáčení přitom provázela řada komplikací, utajované skutečnosti i silné emoce.
Zmatky s nedokončeným scénářem
Ingrid Bergman se před kamerou ocitla ve velmi neobvyklé situaci. Tvůrci přepisovali děj za pochodu a ona dlouho netušila, do kterého muže se má její postava na konci zamilovat. Režisér Michael Curtiz situaci nevyřešil a poradil jí neutrální herecký projev. Filmaři museli řešit i drobný fyzický nepoměr mezi hlavními hvězdami. Herečka byla o několik centimetrů vyšší než Humphrey Bogart, který tak musel ve společných záběrech stát na bednách nebo sedět na polštářích.
Napětí mimo kamery
Dvojice sice na plátně působila velmi přesvědčivě, v soukromí se herci téměř nebavili. Humphrey Bogart čelil velkému tlaku ze strany své tehdejší manželky Mayo Methot. Ta ho pravidelně obviňovala z románku s jeho filmovou partnerkou a dělala mu v šatně scény. Herec pak na plac přicházel ve velmi špatném rozpoložení a s kolegyní udržoval čistě profesionální odstup.
Uklidnění nacházel u šachovnice. Postava Ricka v jedné scéně pečlivě studuje šachové tahy, což byl odraz skutečné hercovy vášně. Humphrey Bogart patřil k mimořádně schopným hráčům a rozestavení figurek ve filmu odpovídalo reálné partii, kterou v té době hrál na dálku se svým přítelem. Během pauz mezi natáčením si navíc běžně přivydělával hraním šachů o peníze.
Skuteční uprchlíci a falešné letadlo
Silné emoce na place nebyly vždy jen zahrané. Během scény, kdy hosté v baru zpívají francouzskou hymnu, měli mnozí komparzisté v očích skutečné slzy. Velkou část obsazení totiž tvořili evropští Židé, kteří před režimem do Ameriky sami utekli. Představitel hlavního nacistického padoucha Conrad Veidt musel z Německa prchnout před jednotkami SS a záporné role přijal jako svůj příspěvek k válečnému úsilí.
Tvůrci se potýkali i s přísnými bezpečnostními opatřeními. Kvůli hrozbě útoků platil zákaz natáčení na skutečných letištích po setmění. Závěrečná scéna tak vznikla ve studiu pomocí kartonové makety letadla. Kolem stroje se pohybovali lidé velmi malého vzrůstu, čímž vznikla iluze obrovského letounu v dálce. Z filmu také pochází jedna z nejznámějších lživých legend, slavná věta o opětovném zahrání písně Samem totiž z úst hlavní postavy v této podobě nikdy nezazní.
Snaha o remake
Kultovní status snímku potvrzuje i fakt, že Hollywood se dlouho bránil jakýmkoliv pokusům o předělávku. V osmdesátých letech zkusili vtipálci rozeslat původní scénář do studií pod jiným názvem a většina čtenářů ho tehdy zamítla s tím, že je v něm příliš mnoho dialogů a málo intimností. O remake se později zajímala například zpěvačka Madonna, která chtěla hrát hlavní roli po boku Ashtona Kutchera. Všechna studia ji však odmítla s tím, že tento příběh je nedotknutelný.
Snímek Casablanca můžete zhlédnout v sobotu 2. května od 13:45 na ČT2.
