Nobelova cena a Češi: Seifert, Heyrovský a další rodáci, kteří ovlivnili svět

Od roku 1901 existuje nejvyšší uznání pro literaturu, mír a vědecké obory. Na základě poslední vůle vynálezce dynamitu Alfreda Nobela vznikla Nobelova cena udělovaná každý rok akademií ve švédském Stockholmu. Ačkoli naše historie je plná velikánů napříč obory lidské činnosti, putovaly k nám tyto ceny zatím jen dvě.

REKLAMA

Heyrovský a polarografie

Debutantem české národnosti v oboru Nobelovy ceny se stal 10 prosince 1959 chemik Jaroslav Heyrovský. Metody od ní odvozené zůstávají platné dodnes a dle České televize nacházejí využití v ochraně životního prostředí, průmyslu, medicíně, fotovoltaice i nanotechnologiích. Klíčovým se pro Heyrovského, potažmo objev polarografie stalo setkání s fyzikem Bohumilem Kučerou z roku 1918, jak uvádí i Akademie věd ČR.

Polarografie je pak metoda analýzy obsahu látek v elektrolytickém roztoku pomocí rtuťové kapkové elektrody. „Pane profesore Heyrovský, vy jste původcem jedné z nejdůležitějších metod současné chemické analýzy. Váš přístroj je mimořádně jednoduchý, jen něco padajících rtuťových kapiček, ale vy a vaši spolupracovníci jste ukázali, že ho lze užít k nejrozmanitějším účelům,” konstatoval při předávání ceny švédský chemik Arne Ölander.

Seifert, básník národa

Druhým a zatím posledním nositelem ceny se stal v roce 1984 básník Jaroslav Seifert za literaturu. Jeho nejznámějšími díly jsou sbírky básní Na vlnách TSF, Píseň o Viktorce, Maminka, Koncert na ostrově, Morový sloup či kniha vzpomínek Všecky krásy světa.

Porota akademie ho ocenila „za jeho poezii, která je obohacena svěží smyslovocí a mimořádnou vynalézavostí, a která poskytuje osvobozující obraz ducha a všestrannosti člověka,” rozebírá její stanovisko Luxor.

U Seiferta je nutné zmínit i politický kontext. Od roku 1929, kdy na protest proti Gottwaldovi opustil komunisty, byl prakticky v nemilosti. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77 a informaci i ceně uvedlo Rudé právo na deseti řádcích.

První žena a mír

Naše stopa ve Stockholmu tímto ale nekončí, protože ji dostalo i několik osobností s českými kořeny. První nobelistkou českého původu byla už v roce 1905 baronka Bertha von Suttnerová. Šlo navíc o první ženu světa, která získala Nobelovu cenu míru. Byla radikální pacifistkou, která přednášela po celé Evropě a Nobela reálně inspirovala k samotnému založení této ceny.

Metabolismus

Carl Ferdinand Cori a Gerty Therese Coriová získali v roce 1947 cenu za fyziologii nebo medicínu za výzkum metabolismu cukrů. Oba se dle E15 narodili v roce 1896 v Praze. Gerty tak byla první ženou oceněnou za medicínu. Oba vystudovali medicínu v Praze, od roku 1922 ale pracovali v USA.

Otec harddisků

V roce 2007 byl za objev obří magnetorezistence oceněn plzeňský rodák Peter Grünberg, který se narodil 18. května 1939. Rodiče byli z Ruska, po válce byla rodina odsunuta do Německa. Spolu s kolegou Albertem Fertem objevil technologii, která dovolila výrobu dnešních velkokapacitních hard disků.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Svatý Martin: Voják, mnich i biskup, kterého prozradily husy

Svatý Martin není jen o huse a víně. Poznejte skutečný příběh muže, který se stal symbolem štědrosti i příchodu zimy a jehož legenda každoročně ožívá.

86 let jízdy vpravo: Mýtus o Hitlerovi a český paradox

V březnu 1939 se Praha probudila do dne, kdy se silnice obrátily. Jízda vpravo nebyla nařízená z Berlína, ale splněný československý závazek z Paříže.

Život nejoblíbenější dcery Marie Terezie: Marie Kristina milovala švagrovou, pak prince, se kterým měla svatbu v černém

Dcera Marie Terezie, která mohla milovat podle svého. Marie Kristina prožila skandální vztah se švagrovou a šťastné manželství s princem.

76 let od akce Jizerka: Zinscenovaná past StB, komunisté stříleli po skautském táboře

V roce 1949 komunisté brutálně zasáhli proti skupině skautů z Železného Brodu. Dva byli během "Akce Jizerka" zabiti, ostatní skončili na dlouhá léta ve vězení.

7. listopad a oslavy VŘSR v ČSSR: Lampiony, pionýři a hesla o přátelství. Dnes se lampionové průvody vracejí

Jak se v ČSSR slavila Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR)?. Povinné lampionové průvody a hesla tehdy doprovázely listopad, dnes se vrací jako tradice.

Přejmenování měst a obcí: Někdy šlo o čest, jindy o politiku. A někdy jen o snahu nebýt k smíchu

Názvy obcí a měst se u nás měnily častěji, než si dnes uvědomujeme. Za některými stála politika a režim, jindy jen obava z posměchu.