Nobelova cena a Češi: Seifert, Heyrovský a další rodáci, kteří ovlivnili svět

Od roku 1901 existuje nejvyšší uznání pro literaturu, mír a vědecké obory. Na základě poslední vůle vynálezce dynamitu Alfreda Nobela vznikla Nobelova cena udělovaná každý rok akademií ve švédském Stockholmu. Ačkoli naše historie je plná velikánů napříč obory lidské činnosti, putovaly k nám tyto ceny zatím jen dvě.

REKLAMA

Heyrovský a polarografie

Debutantem české národnosti v oboru Nobelovy ceny se stal 10 prosince 1959 chemik Jaroslav Heyrovský. Metody od ní odvozené zůstávají platné dodnes a dle České televize nacházejí využití v ochraně životního prostředí, průmyslu, medicíně, fotovoltaice i nanotechnologiích. Klíčovým se pro Heyrovského, potažmo objev polarografie stalo setkání s fyzikem Bohumilem Kučerou z roku 1918, jak uvádí i Akademie věd ČR.

Polarografie je pak metoda analýzy obsahu látek v elektrolytickém roztoku pomocí rtuťové kapkové elektrody. „Pane profesore Heyrovský, vy jste původcem jedné z nejdůležitějších metod současné chemické analýzy. Váš přístroj je mimořádně jednoduchý, jen něco padajících rtuťových kapiček, ale vy a vaši spolupracovníci jste ukázali, že ho lze užít k nejrozmanitějším účelům,” konstatoval při předávání ceny švédský chemik Arne Ölander.

Seifert, básník národa

Druhým a zatím posledním nositelem ceny se stal v roce 1984 básník Jaroslav Seifert za literaturu. Jeho nejznámějšími díly jsou sbírky básní Na vlnách TSF, Píseň o Viktorce, Maminka, Koncert na ostrově, Morový sloup či kniha vzpomínek Všecky krásy světa.

Porota akademie ho ocenila „za jeho poezii, která je obohacena svěží smyslovocí a mimořádnou vynalézavostí, a která poskytuje osvobozující obraz ducha a všestrannosti člověka,” rozebírá její stanovisko Luxor.

U Seiferta je nutné zmínit i politický kontext. Od roku 1929, kdy na protest proti Gottwaldovi opustil komunisty, byl prakticky v nemilosti. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77 a informaci i ceně uvedlo Rudé právo na deseti řádcích.

První žena a mír

Naše stopa ve Stockholmu tímto ale nekončí, protože ji dostalo i několik osobností s českými kořeny. První nobelistkou českého původu byla už v roce 1905 baronka Bertha von Suttnerová. Šlo navíc o první ženu světa, která získala Nobelovu cenu míru. Byla radikální pacifistkou, která přednášela po celé Evropě a Nobela reálně inspirovala k samotnému založení této ceny.

Metabolismus

Carl Ferdinand Cori a Gerty Therese Coriová získali v roce 1947 cenu za fyziologii nebo medicínu za výzkum metabolismu cukrů. Oba se dle E15 narodili v roce 1896 v Praze. Gerty tak byla první ženou oceněnou za medicínu. Oba vystudovali medicínu v Praze, od roku 1922 ale pracovali v USA.

Otec harddisků

V roce 2007 byl za objev obří magnetorezistence oceněn plzeňský rodák Peter Grünberg, který se narodil 18. května 1939. Rodiče byli z Ruska, po válce byla rodina odsunuta do Německa. Spolu s kolegou Albertem Fertem objevil technologii, která dovolila výrobu dnešních velkokapacitních hard disků.

Zdroje: AVCR, CeskyRadio, E15, EuroZpravy, CeskaTelevize, Luxor, CeskyRozhlas

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Zmizelý svět pod hladinou Orlíka. Otcové nutili děti bourat vlastní domy, sucho opakovaně odhaluje zbytky staveb

Stavba Orlické přehrady nenávratně změnila vltavské údolí. Jaká je skutečná pravda o zatopených vesnicích, zbouraných domech a osudech místních obyvatel.

Konec války byl na spadnutí a jih Čech počítal mrtvé. Letecký úder zničil nádraží i přilehlé obytné čtvrti

Jarní nebe nad jihem Čech se v březnu 1945 zatáhlo dusivým dýmem. Americké bombardéry měly původně ochromit hroutící se Třetí říši.

Král komiků v životní formě. Den, kdy Vlasta Burian jako Lelíček rozesmál národ v časech krize

Legendární Vlasta Burian předvedl v roli Lelíčka svůj absolutní herecký vrchol. Lidé v kinech zapomněli alespoň na chvíli na těžké časy.

Z národního hrdiny vůdce fašistů. Před sto lety chtěl Radola Gajda ovládnout republiku

Národní hrdina Radola Gajda nezvládl život v míru a propadl fašismu. Ambiciózní generál chtěl přesně před 100 lety ovládnout celou republiku.

Padesát let stará záhada z hlubokého vesmíru má konečně rozuzlení. Za Wow signálem měl stát vodík

Díky digitalizaci archivů observatoře Big Ear rozluštili letitou záhadu signálu Wow. Za rádiovým zábleskem stojí masivní mrak chladného vodíku.

Rudá věž smrti: Političtí vězni drtili radioaktivní uran holýma rukama

Rudá věž smrti ve Vykmanově sloužila v 50. letech jako likvidační tábor. Političtí vězni tu bez ochranných pomůcek drtili radioaktivní uranovou rudu.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA