Jméno Perchta z Rožmberka mají mnozí pevně spojené s tajemnou postavou procházející setmělými chodbami jihočeských zámků. Skutečný osud ovšem spíše připomínal vězení plné odříkání a velkého smutku. Mladá aristokratka zaplatila obrovskou daň za tíživou finanční situaci svého otce a podstatnou část svých dnů strávila v mimořádně nešťastném svazku na jižní Moravě.
Sňatek vynucený prázdnou pokladnou
Budoucí šlechtična přišla na svět v Českém Krumlově do rodiny katolického velmože Oldřicha II. z Rožmberka na samotném sklonku husitských válek. Matka Kateřina z Vartemberka velmi brzy po porodu sedmého dítěte zemřela. Výchovu malé dívky i jejích sourozenců proto převzala teta. Panství vlivného rodu zpočátku vzkvétalo. Otec se ovšem po čase dostal do mimořádně hlubokých dluhů spojených se ztrátou politického vlivu. Sňatek dvacetileté dcery s mocným Janem V. z Lichtenštejna pro něj v té době představoval jediné pragmatické východisko z nouze.
Svatba proběhla na podzim roku 1449 a novomanželé se téměř okamžitě přesunuli na lichtenštejnské panství do Mikulova na jižní Moravě. Otec nevěsty se tehdy smluvně zavázal vyplatit štědré věno ve výši tisíc kop českých grošů formou předem stanovených postupných splátek. Dohodnuté peníze ovšem k novému zeti přicházely velmi nepravidelně a často s obrovským zpožděním. Pán Mikulova nutně potřeboval velkou hotovost k řešení svých vlastních majetkových problémů. Všechny otcovy finanční prohřešky a nesplněné sliby proto začal velmi rychle dávat za vinu své bezbranné manželce.
Živoření ve studené komnatě
Otevřené nepřátelství vůči mladé ženě ještě více umocňovalo početné ženské příbuzenstvo trvale žijící na stejném moravském hradě. Perchta musela tiše snášet každodenní ústrky i ponižování od tchyně Hedviky z Pottendorfu a dvou manželových sester. Život v naprosto nepřátelském prostředí se pro dceru jednoho z nejbohatších českých pánů záhy proměnil v neustálý boj o prosté lidské přežití. Vdavkami navíc podle tehdejšího práva přešla pod úplnou nadvládu svého chotě a bez jeho výslovného souhlasu nemohla nakládat s žádným svým majetkem ani svobodně opustit panství.
Lichtenštejn svou manželku naprosto odřízl od veškerých peněz a ubytoval ji v mimořádně malé a velice chladné hradní místnosti. Zkoušená šlechtična trpěla naprostou absencí topení i obyčejných teplých peřin. Nezbytné věci pro základní fungování jí musely pokoutně obstarávat její věrné komorné. Právě tyto služebné často odesílaly do rodných jižních Čech zprávy s úpěnlivými prosbami o zaslání obyčejné přikrývky pro svou paní. Tajná korespondence plná stesků putovala k otci i bratrům bez jakéhokoliv hmatatelného výsledku po mnoho dlouhých let.
Záchrana přišla příliš pozdě
Mocní příbuzní sice velmi dobře vnímali silné obavy své sestry z případného otrávení i každodenního psychického násilí. Její otec ale na veškeré prosby reagoval pouze zasíláním útěšných psaní s radami k odložení tesknosti a nabádáním k zachování veselé mysli. Občasná drobná finanční podpora od sourozenců obvykle okamžitě padla na splacení velkých dluhů vytvořených jen pro zajištění naprosto základních životních potřeb.
Vysvobození z tohoto neradostného manželského svazku přinesla ženě až nečekaná manželova smrt v roce 1473. Ovdovělá aristokratka se následně mohla svobodně přesunout do Vídně. O pouhé tři roky později zde ve věku sedmačtyřiceti let sama skonala a spočinula v lichtenštejnské rodinné hrobce bez přítomnosti obou svých zesnulých dětí.
Omyl jezuitského historika
Dochované zažloutlé listy plné těžkých nářků nalezl až v 17. století v hlubokém třeboňském archivu jezuitský kněz Bohuslav Balbín. Toho písemně zachycený smutný osud naprosto fascinoval a zcela mylně si jej spojil se starší lidovou legendou o dobrém zjevujícím se duchu rožmberského rodu. Své pevné přesvědčení podpořil i naprosto nesprávnou identifikací několika dobových portrétů dam v bílých šatech na zámcích v Jindřichově Hradci a Telči.
Vystavené obrazy přitom prokazatelně vznikly až dlouhé desítky let po smrti této jihočeské rodačky. Zásadní historikův omyl se přesto velmi hluboce zakořenil v kultuře a reálnou zkoušenou ženu natrvalo pasoval do role nadpřirozené bytosti.
