V říjnu roku 1997 otřásla poklidnou obcí nedaleko Vrchlabí tragédie, která navždy změnila osudy dvou místních rodin. Devětadvacetiletá matka Renata večer vyrazila do své oblíbené restaurace, její cestu domů pak ale zkřížil třiadvacetiletý skladník Zdeněk, v jehož mysli se pod vlivem alkoholu probudila neovladatelná agresivita. Události oné studené podzimní noci vyvrcholily činem, za nějž padl tvrdý desetiletý trest za mřížemi.
Osudné rozhodnutí v místní restauraci
Paní Renata trávila odpoledne ve společnosti přátel a po uložení dětí k spánku se vydala do místního podniku. Mezi hosty byla známou tváří, milovala společnost a v dobré náladě se bavila s ostatními. Zvykem bývalo, že v lokále zůstávala i po odchodu svého manžela.
Během tohoto večera se seznámila s třiadvacetiletým Zdeňkem, který na místě seděl už od odpoledních hodin a stihl vypít větší množství piv i tvrdého alkoholu. Před půlnocí padl návrh na společnou cestu domů. Mladík se nabídl jako doprovod a žena s úsměvem za všeobecného veselí souhlasila. Dvojice opustila vyhřátou místnost a vydala se do chladné tmy, kde drobně sněžilo.
Ztráta kontroly a marný boj o přežití
Cesta vedla temnou a zcela opuštěnou uličkou. Počáteční sblížení u plotů rodinných domů se brzy proměnilo v jednostranný nátlak. Žena si intimnosti rozmyslela a začala se chovat odmítavě. Mladý muž po jejím boku naopak pocítil silnou se*uální touhu, uchopil ji přes paže a odnesl do větší tmy na travnaté prostranství.
Žena se začala aktivně bránit a následovala rvačka. „Upozorňoval jsem ji na to, ať drží hubu. Kolika údery jsem její obličej zasáhl, nevím, ale jednalo se o údery pěstí,“ zapsali vyšetřovatelé do policejního protokolu. Když se napadená přestala hýbat, útočník ve zmatku vstal a poodběhl stranou.
V nedaleké zahradě vytrhl ze země železnou tyč, vrátil se na místo a po dalším přetahování zasadil oběti tři rány do hlavy. Tyto silné údery se ukázaly jako smrtelné. Pachatel se vzápětí dal na útěk a po cestě odhodil vražednou zbraň do náhonu.
Vymyšlená historka a rychlé policejní odhalení
Aby zakryl své stopy před okolím i vlastní rodinou, uchýlil se pachatel k pečlivě promyšlené lži. Krátce po činu probudil svého otce s tím, že ho na cestě domů napadl neznámý útočník. Zakrvácený a otřesený syn působil natolik věrohodně, že ho vyděšený otec okamžitě odvezl na ošetření do nemocnice a sám zůstal z otřesného zážitku vzhůru celou noc.
Vyšetřovatelé ale po ranním nálezu těla zajistili na místě činů klíčové stopy. V ojíněné podupané trávě plné krve ležely kromě náušnice oběti i pánské hodinky zastavené na čase dvě minuty před půlnocí a kousek od nich utržený kožený řemínek.
Trasologické stopy zavedly kriminalisty ke správnému průběhu událostí. Výslechy svědků z restaurace navíc brzy potvrdily, s kým matka od rodiny strávila své poslední chvíle. Ačkoli útočník zpočátku pod tíhou důkazů spolupracoval, později se pokusil vzít své přiznání zpět s odvoláním na domnělý nátlak.
Diagnóza a trest za zbytečně zmařený život
Během vyšetřování se na případ podrobně zaměřili soudní znalci z oboru psychiatrie a psychologie. Osobní historie odsouzeného byla do té doby zcela čistá. Vyrůstal v harmonickém prostředí, pracoval jako skladník potravin a plánoval svatbu se svou přítelkyní. Odborné posudky ovšem odhalily skrytou formu patologické se*uální agrese vázané na disharmonicky strukturovanou osobnost.
V kombinaci s vysokou dávkou zkonzumovaného alkoholu tato porucha vedla k podstatnému snížení jeho schopnosti ovládat své jednání. Schopnost rozpoznat nebezpečnost činu však zůstala plně zachována. Soud po vyhodnocení veškerých materiálů uložil za vraždu trest odnětí svobody v trvání deseti let. Součástí rozsudku se stalo i nařízení ochranné ústavní psychiatrické léčby.
