Příběh o obávaném pirátovi jménem Edward Teach dodnes přitahuje pozornost hledačů pokladů i naprostých snílků z celého světa. Muž s přezdívkou Černovous působil pod pirátskou vlajkou pouhý zlomek svého života. Mýtus o jeho ohromném a dokonale ukrytém bohatství přesto úspěšně přežil dlouhá staletí a stal se vděčným námětem mnoha románů. Kam tedy zmizel poklad piráta Černovouse?
Budování hrůzostrašné pověsti
Budoucí postrach karibských vod sbíral první námořní zkušenosti jako legální korzár ve službách britské koruny a tyto dovednosti ho brzy přivedly k mnohem výnosnější kariéře samostatného pirátského velitele. Rychle pochopil sílu lidské psychologie a pro usnadnění přepadávání cizích obchodních lodí záměrně budoval svou hrůzostrašnou pověst napříč celým regionem. Rozhodl se proto vsadit na hodně netradiční vzezření doplněné několika nabitými pistolemi a velkým množstvím dalších nebezpečných zbraní.
Před samotným útokem si prý pod kloboukem zapaloval doutnáky a díky hustému dýmu připomínal pověrčivým námořníkům samotného vládce pekel vystupujícího přímo z ohně. Samostatná kariéra tohoto výrazného muže ovšem trvala zhruba jen o něco málo déle než jeden jediný rok a nepřinesla mu dlouhodobý úspěch. Definitivně totiž skončila v listopadu roku 1718 během ranní námořní bitvy u ostrova Ocracoke v Severní Karolíně. Zde jeho tlupu obklíčila a následně zlikvidovala organizovaná posádka britského poručíka Roberta Maynarda.
Zklamání pro lovce bohatství
Vítězové bitvy okamžitě prohledali celou loď s obrovským očekáváním nálezu velkých beden plných španělského zlata a drahých kamenů. Pečlivá prohlídka plavidla ovšem přinesla vojákům obrovské zklamání a naprostou ztrátu iluzí o bohatém životě mořských lupičů. Namísto velkolepého pokladu se podařilo zajistit pouze náklad obyčejného cukru, kakaa a menší množství zlatého prachu. Celková hodnota zabaveného zboží nedosahovala ani zlomku toho, co po sobě běžně zanechávali jiní úspěšní pirátští vůdci tehdejší divoké doby.
Navzdory dochovaným historickým faktům se mýtus o zakopaném jmění odmítal zapsat do zapomnění a žil si vlastním životem v podpalubí všech lodí. Základ této hojně šířené legendy pravděpodobně pochází z výslechů zajatých kumpánů krátce po osudné přestřelce. Mrtvý kapitán podle tehdejších zpráv před smrtí prohlašoval, že skrýš na opuštěném ostrově zná naprosto spolehlivě jen on sám a spřízněný ďábel. Tento ojedinělý výrok o mnoho let později nadchnul romantické literáty pátrající po silných dobrodružných námětech.

Romantické představy literátů
Falešnou představu o ukrytém pirátském bohatství přiživovali různí spisovatelé i malíři už v průběhu 19. století. Vůbec největší podíl na této masové mánii nesl Robert Louis Stevenson a jeho dobrodružný román Ostrov pokladů z roku 1883. Čtenáři tehdy snadno uvěřili v existenci ručně malované mapy s velkým vyznačeným křížkem představujícím běžnou součást pirátského života. Zakopávání cenností považovala veřejnost za naprostou denní rutinu a málokdo tehdy přemýšlel nad logistickou náročností přenášení těžkých truhel.
Sny o objevení ukrytého jmění podnítily mnoho novinářských kachen a falešných zpráv o překvapivých objevech na východním pobřeží. Ve 20. letech minulého století reportovaly americké noviny o lidech nacházejících velké truhly pod stromy v New Jersey nebo v Severní Karolíně. Místní legenda dokonce vyprávěla o třech hledačích vyprošťujících bednu plnou zlata z hluboké jámy u mořského zálivu. Tito bezejmenní muži prý následně zmizeli beze stopy do neznáma a žádný takový objev úřady nikdy oficiálně nepotvrdily.
Skutečný nález na dně moře
Dlouholeté snahy tisíců nadšenců prokopávajících pláže Karibiku přinesly první reálný úspěch až v roce 1996 poblíž amerických břehů. Právě zde výzkumníci objevili vrak obávané lodě a zahájili její detailní archeologický průzkum v poměrně příznivé hloubce pod hladinou oceánu. Ani po čtvrtstoletí dlouhém prohledávání potopeného plavidla se nepodařilo nalézt žádné ukryté zlaťáky a potápěči vynesli na povrch jen rezavé historické předměty. Skutečný poklad tohoto slavného kapitána dnes tvoří spíše obrovské prodeje knih a filmových práv.

