Kryštof Kolumbus se vydal před 533 lety na cestu do neznáma ve snaze najít novou cestu do Indie. Za svého života se nikdy nedozvěděl, že našel zcela nový kontinent. To všechno přesto, že šlo o mimořádně schopného navigátora, který se na vodě skoro narodil. Tehdy známá moře totiž „sjížděl“ od svých 12 let. Na klíčovou výpravu jeho života ho ale přivedl omyl.
Obvod a západní směr
Kolumbus začal tím, že špatně spočítal obvod Země. Pokud by mořeplavec tušil, že Indie je reálně třikrát dál, nikdy by nevyplul směrem na západ. Nemohl ovšem vědět že mezi Evropou a Indií se nachází ještě jeden obrovský kontinent – dnešní Amerika.
Učenci to věděli
Kryštofa Kolumba s jeho žádostí o financování výpravy tří lodí odmítli jak v Portugalsku, tak Kastilii. Důvodem však nebyl ani jeho janovský původ, ani přesvědčení o placatosti Země, jak mohou některé verze mylně uvádět. Místní učenci totiž obvod planety spočítali správně. Bylo jim tedy jasné, že se mořeplavec dopustil tristní chyby.
Zemi považoval za o třetinu menší a podle nich se nemohl s tehdejší výbavou do Asie nikdy dostat. I při správném směru a celkové „splavnosti“ cesty to bylo jednoduše moc daleko.
Zapadlí Řekové
Jak se ale mohly údaje a výsledky učenců a ostříleného navigátora tak lišit? Obvod planety spočítali velmi přesně už řečtí matematikové. V roce 1492, kdy německý kartograf konstruoval slavný globus, nebyly jejich propočty ještě objeveny. Tato koule tak ukazuje tři známé kontinenty a neobjevené země.
Stejně tak je na této kouli vidět ostrov na dálném východě známý tehdy jako Cipango. Jde o Japonsko, které popsal Marco Polo, aniž by ho kdy v životě zahlédl. Právě v tomto paradigmatu plánoval Janovan svou velkou výpravu. Jeho cílem byla Čína a Dálný východ západní trasou, kterou se nikdo před ním neodvážil.
Rozsah, který hrál do karet
V Seville Kolumbus ještě dále pátral a bádal, protože svoje záměry potřeboval podepřít něčím pevným. Studoval proto všechny materiály, které nalezl, a to včetně řeckých poznatků. Narazil i na práci matematika Marina z Tyru, kterého několikrát citoval Ptolemaios.
Kurtizány dříve nebyly jen milenky. Měly politický vliv, rozhled i respekt mocných mužů, uplatnily se i v církvi
Marinův obvod Země byl ještě menší než Ptolemaiův, což se Kolumbovi hodilo. Právě menší velikost mu mohla pomoci záměr obhájit jako „obchodní plán“. „Z Lisabonu se lze plavit přímo na západ 26 stupňů, z nichž každý se rovná 250 mílím. Tato vzdálenost představuje téměř jednu třetinu Země až ke skvělému a ušlechtilému městu Kinsei, o jehož divech se tolik vypráví,“ tvrdil tehdy Kolumbus, jak uvádí Prima ZOOM.
Proč potřeba úprav?
Kolumbus samozřejmě potřeboval to, čemu bychom dneska řekli investoři. Ačkoli nebyl žádný troškař, doba mu velmi nahrávala. Přelom 15. a 16. století byl navíc obdobím velkých hospodářských změn a vlastně celého klimatu společnosti. Přicházely nové vědecké objevy, měnilo se umění i celá společnost.
A skoro každá monarchie toužila po avizovaném bohatství dalekých zemí za mořem. Rozjel se zkrátka boj o kolonie. Kolumbus žádal místo admirála, místodržitele všech objevených zemí, šlechtický stav, vysoké odměny a budoucí privilegia. Nelze se tedy divit, že nijak nepohrdl nejpřijatelnější verzí toho, co bude jeho výprava obnášet.
Vidím zemi
Na přímluvu Kolumbových přátel byly jeho požadavky 17. dubna 1492 přijaty královským dvorem a 3. srpna vyrazil. Dne 10. října, po Kanárských ostrovech a La Gomera si posádka stěžovala na délku cesty. O den později našli na hladině rákos a kousky opracovaného dřeva.
V deset hodin večer spatřil Kolumbus třepotající se světlo na pevnině. Ve dvě hodiny ráno 12. října ohlásil Rodrigo z Triany plující na Pitně, že vidí zemi. Byl prvním z celé flotily, kdo spatřil Nový svět.
Zlato?
Na slibované hory zlata Kolumbus nenarazil. Hlavní „náloží“ pro Evropu se staly nemoci a další neduhy. Současně ale lodě přivezly plodiny, které se tu ujaly. Jak ovšem uvádí mořeplavec Rudolf Krautschneider, největším úspěchem Kolumba bylo překonání bariéry strachu z konkrétní trasy a úspěšný návrat domů.
Nejznámější, nikoli první
Je na místě také připomenout, že ačkoli je Kolumbus nejslavnějším „objevitelem“ Ameriky, nebyl rozhodně první. Stovky let před ním se to dle Reflexu povedlo Vikingům a podle několika hypotéz to asi sedmdesát let před ním zvládli také Číňané.
Zdroje YouRadio, PrimaZoom, YouTube, Reflex
.jpg){kind=link}