První počítače a internet v Česku: Vzpomínáte na pískající modem a ICQ? Cesta do digitálního pravěku

Kdysi jsme panikařili, když někde začalo hořet, v okolí se začal někdo prát nebo se na nás vrhl agresivní pes. Dnes mnoha lidem stačí, když vypadne Wi-Fi. Internet se zkrátka stal natolik samozřejmou a pevnou součástí našich životů, že existence doby, kdy prostě nebyl, vypadá jako z pověstí a legend. Ovlivnil všechno a také všechny. Jak to vlastně začalo?

REKLAMA

První jiskra (1990-1992)

Těsně po revoluci se v Československu objevila první a zcela amatérská počítačová síť, tzv. FidoNet. Ta dovolovala posílání zpráv mezi jednotlivými počítači. Květen 1991 znamenal příchod EUnetu, který se však omezil na unixové systémy. První pokus s reálným internetem se odehrál v listopadu téhož roku na ČVUT, provedla ho skupinka nadšenců.

Oficiálně v síti (1992-1993)

Tím historickým momentem byl 13. únor 1992, kdy se objevila možnost internetového připojení po širokou veřejnost. Datum je tak bráno za oficiální akt připojení Československa k internetu. V březnu následujícího roku spustila univerzitní síť Cesnet, která mezi vysokými školami Česka funguje dodnes. Internet ostatně začal jako univerzitní síť, takže špičková vzdělávací a vědecká pracoviště byla vždycky první.

Internet nabírá na popularitě (1995-1998)

Během roku 1995 zmizela doména .CS a přišla .CZ. Jen o rok později vznikla platforma Neviditelný pes a dnes dominující portál Seznam.cz, klíčový hráč a tzv. malý český Google. Záhy se online projevila i první politika, protože internet začaly jako propagační nástroj používat ODS a ČSSD. Rok 1998 byl milníkem pro celý svět – zrodil se totiž Google.

Éra inovace (2001-2006)

Zpřístupnění, zrychlování, rostoucí datové objemy. S přelomem milénia přišlo ADSL připojení, které se brzy stalo běžně dostupným pro širokou veřejnost. Rozvíjela se bezdrátová Wi-Fi technologie, první mobilní operátoři nabízeli neomezené tarify.

Mobilní věk (2010-2017)

V roce 2010 se k síti připojil nadpoloviční počet domácností. Každá další technologie vylepšovala už uvedenou rychlost, neustále rostou možné datové objemy. V roce 2006 vznikl jeden z tehdy nejpopulárnějších webů na sdílení souborů, švýcarský Rapidshare. Ten dovoloval nahrávat soubory o maximální velikosti 100 MB. Česká warezová legenda Ulož.to dovolovala těsně před svým přechodem na osobní cloud cca 40 GB.

Média a přenos dat

Běžný uživatel zažil během výše zmíněné historie hlavně změny v médiích a možnostech komunikace. Nejdříve tu byly diskety, pak CD a DVD, nakonec jsme skončili u flashdisků či rovnou posílání zásilek po síti. Tuto službu si vyžádal rostoucí objem dat, který provází zvyšování kvality audia, obrazu i videa.

Nejdelší kariéru zažily diskety „3,5“ o velikosti 1,44 MB. Ještě dnes možná někdo doma najde toto médium, stále je možné koupit příslušnou USB mechaniku.

Maily a „kecálkové“

Vývoj komunikace zažil nevyhnutelně skutečně každý uživatel počítače, posléze i telefonů. Maily byla, jsou a nepochybně i nadále budou základem oficiální i soukromé komunikace online. Později k nim přibyly chatovací nástroje včetně legendárního ICQ (I Seek You neboli Hledám tě). Ruku na srdce, kdo v duchu zaslechl ikonické „zamečení O-Ou“ přijaté zprávy?

Zdaleka nejoblíbenější aplikace měla alternativy jako Mirandu nebo Trillian, chatování komunikace v reálném čase přetrvala jako standard. Střídavě se jen stává součástí větších celků (Messenger jako původní součást Facebooku), či naopak odděluje (opět Messenger jako samostatná stránka i aplikace).

Co bude dál

Zatímco první připojení k internetu v Česku působilo jako tichý experiment pár nadšenců, dnes je online úplně každý – od dětí po seniory, od domácností po státní úřady. Co začalo jako pípající modem a disketa s kapacitou menší než jedna fotka z dnešního telefonu, se proměnilo v nepřetržitý tok dat, bez něhož se neobejde práce, komunikace ani zábava.

A i když nostalgicky vzpomínáme na „O-Ou“ z ICQ, rychlost, s jakou se internet a hlavně umělá inteligence vyvíjí, dává jasně najevo, že to největší kliknutí teprve přijde. Internet se dál zrychluje, chytřejší algoritmy nám servírují informace dřív, než je stihneme hledat, a fyzická realita se mísí s tou virtuální – mluvíme o metaverzu, o rozšířené realitě i o světě bez obrazovek, kde bude online vše kolem nás.

A možná, že jednou se na dnešní Wi-Fi budeme dívat stejně pobaveně, jako dnes koukáme na vytáčené připojení. Jedno je ale jisté: offline už nebudeme nikdy.

Zdroje: Wikipedia, iDnes, UVT, Cesnet

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Přidat kroniqa.cz na seznam

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Šestkrát horší než Titanic. Smrt 9000 lidí na lodi Gustloff se tajila desítky let

Před 81 lety došlo k největší námořní katastrofě v dějinách. Potopení lodi Wilhelm Gustloff si vyžádalo přes 9000 obětí, přesto se o tragédii dlouho mlčelo.

Výplata 3 200 Kčs, máslo za 28. Cenová facka roku 1991, která lidem ze dne na den vymetla kapsy

Leden 1991 přinesl Čechům šok. Ceny potravin vylétly vzhůru, máslo zdražilo trojnásobně. Kdo skutečně vymyslel utahování opasků a jak to lidé zvládli?

40 let od zkázy Challengeru. Posádka výbuch přežila, zemřela až po několika minutách. NASA to roky tajila

Před 40 lety se rozpadl raketoplán Challenger. NASA tvrdila, že smrt byla okamžitá. Důkazy ale ukazují, že posádka pád přežila a byla při vědomí až do nárazu.

V Tatrách leží objekt, který popírá fyziku. Partyzánův nález z války dodnes nikdo nevysvětlil

V roce 1944 našel partyzán Antonín Horák u Ždiaru v Tatrách šachtu z nezničitelného materiálu. Šlo o vchod do neznámého podzemí?

Uhořeli v přímém přenosu. Astronauti Apolla 1 zemřeli v pasti, kterou jim postavili vlastní inženýři

Před 59 lety došlo k tragédii Apolla 1. Astronauti Grissom, White a Chaffee uhořeli při testu na rampě. Vyšetřování odhalilo fatální chyby v konstrukci lodi.

Disneyho zámek postavil bezzubý samotář. Král Ludvík II. propadl cukru a zemřel za záhadných okolností

Zámek Neuschwanstein zná nejspíš každý. Jeho stavitel Ludvík II. byl ale bezzubý podivín, který žil v noci a zemřel za záhadných okolností. Byla to vražda?
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA