Sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová se v červnu 1963 zapsala do historie jako první žena ve vesmíru. Oficiální zprávy mluvily o obrovském triumfu a bezproblémovém letu. Skutečný průběh mise lodi Vostok 6 ale vypadal úplně jinak a pravda vycházela na povrch velmi pomalu. Nahoře na oběžné dráze přitom Těreškovová prožívala okamžiky naprostého zoufalství.
Intriky ve Hvězdném městečku
Hlavní konstruktér sovětských kosmických lodí Sergej Koroljov si ženy v kosmu vůbec nepřál. Chtěl zachovat kosmonautiku jako čistě mužskou záležitost. O vyslání první kosmonautky nakonec rozhodlo nejvyšší politické vedení v čele s Nikitou Chruščovem.
Výběrem prošlo pět mladých žen. Nejlépe připravená byla inženýrka a pilotka Valentina Ponomarjovová. Vedení ale nakonec ukázalo na šestadvacetiletou tkadlenu Valentinu Těreškovovou. Její kádrový profil se tehdejší propagandě nesmírně hodil. Otec padl ve válce a mladá dělnice pracovala jako zapálená komsomolská funkcionářka.
Mezi kandidátkami navíc panovala silná řevnivost. Generál Nikolaj Kamanin si do deníku poznamenal detaily o donášení a pomluvách. Těreškovová na svou vzdělanější soupeřku prozradila nevhodné výroky a poukazovala na její zálibu v kouření. Získala tak cenné body u nadřízených a historický let si definitivně zajistila.
Slzy a panika na oběžné dráze
16. června 1963 oblékla první kosmonautka skafandr a usedla do kabiny. Lékaři jí před startem naměřili tep 140 úderů za minutu. Jakmile loď Vostok 6 dosáhla oběžné dráhy, začaly vážné komplikace. Těreškovová brzy přestala komunikovat s řídicím střediskem.
Když se konečně ozvala, musela přiznat silnou únavu a tvrdý spánek z vyčerpání. Kosmický let snášela velmi špatně. Silně zvracela a stěžovala si na bolesti hlavy i křeče v nohou z pevných šněrovacích bot. Podle pamětníků do vysílačky plakala a prosila o předčasný návrat domů.
Situace se vyhrotila ve chvíli, kdy měla kosmonautka provést nácvik ruční orientace lodi pro případ selhání automatiky. Zadaný úkol kvůli stresu a nevolnosti zpočátku vůbec nedokázala splnit. „Všechny důležité manévry jsme se učily neustále dokola. Nikdy jsem vlastně zcela přesně nevěděla v jakém pořadí se má co dělat,“ přiznala po letech v rozhovoru pro německý deník Kölnische Rundschau. Orientaci stroje nakonec úspěšně otestovala až předposlední den letu s vydatnou pomocí ze Země.

Zamlčené modřiny po přistání
Návrat přinesl další dramatické okamžiky. Kabiny lodí Vostok dopadaly na povrch obrovskou rychlostí deseti metrů za sekundu. Piloti se proto museli ve výšce sedmi kilometrů katapultovat a přistát na vlastním padáku. Katapultáž vyžadovala naprosto přesnou polohu těla. Vyčerpaná Těreškovová ale neudržela hlavu v předepsaném záklonu a těžkou helmou zavadila o rám vstupního otvoru. Způsobila si ošklivé podlitiny v obličeji a jen shodou náhod unikla smrtelnému úrazu.
Po dosednutí na zem ji místní obyvatelé uctili chlebem a tvarohem. Snědla všechno donesené jídlo a na oplátku rozdala palubní tuby s kosmickou stravou. Úplně tím však zničila pečlivě připravený lékařský experiment. Na dobových fotografiích z místa přistání má na tvářích zřetelné modřiny. Pozdější oficiální snímky určené pro tisk už cenzoři pečlivě vyretušovali. Lékařům v moskevské nemocnici se kosmonautka snažila zapírat a své časté zvracení sváděla na zkažené jídlo z tuby.
Svatba na příkaz Kremlu
Hlavní konstruktér Sergej Koroljov se po této zkušenosti zapřísahal. „Že jsem si vůbec někdy něco začínal se ženskými,“ ulevil si prý před svými spolupracovníky. Další ženu do vesmíru už nepustil. Své slovo dodržel a další Sovětka vzlétla ke hvězdám až o devatenáct let později.
Ze samotné první kosmonautky se stala velká politická ikona. Krátce po návratu se provdala za svého kolegu Andrijana Nikolajeva. Svatbu uspořádal stát za účasti vrcholných politiků a zahraničních novinářů. Manželství dvou hrdinů Sovětského svazu se ale velmi rychle rozpadlo. Oba manželé měli úplně jiné zájmy a vzájemné hádky plnily jejich každodenní program. Těreškovová si nadřízeným stěžovala na manželovo opilství a agresivitu. Nešťastný svazek nakonec skončil oficiálním rozvodem na začátku osmdesátých let a Těreškovová se naplno vrhla do vysoké politiky.




