Tři roky od ničivého požáru v Českém Švýcarsku: Stále není vše přístupné

Koncem července uplynuly tři roky od doby, co Národní park České Švýcarsko zachvátila jedna z nejhorších živelních katastrof poslední doby. Zraky se tehdy upíraly k celé události, jednou z priorit byla tehdy ikonická Pravčická brána. U té totiž hrozilo zhroucení. Jaká byla vlastně posloupnost událostí v Českém Švýcarsku, co všechno následovalo a jak si stojí tento park dnes?

REKLAMA

To, co sledoval celý národ

Největší požár v novodobé historii zasáhl park v noci ze 23. na 24. července 2022. Dle údajů z Děčínského deníku se rychle rozšířil na plochu větší než 1 000 hektarů. Zápas s živlem trval celkem 21 dní, účastnilo se ho na 6 000 hasičů a 400 kusů techniky. Obyvatelé nejedné okolní obce museli opustit své domovy, protože projevy zasáhly území mnohem větší.

Způsobená škoda byla vyčíslena na 270 milionů korun, v Mezné a na dalších místech bylo zničeno několik domů. Muže obžalovaného z cíleného založení (čímž se z požáru stalo žhářství) zprostil krajský soud nepravomocně obžaloby.

Postupné otvírání

Opětovné zprovoznění, obnova a zpřístupnění národního parku probíhalo postupně, podle celkového stavu zotavování přírody. Počátkem července byla znovu otevřena i slavná a populární Edmundova soutěska v Hřensku.

„Nechali jsme ti zatím zpracovat pro území národního parku studii zdolávání požáru. A ta zhodnotila naši dosavadní práci poměrně pozitivně,“ rozebírá stav ředitel parku Petr Kříž. Definovat stav před a po není ale úplně jednoduché. Například jedna z hlavních cest, tzv Gabrielina stezka, je stále uzavřená. Cesta od Tří pramenů se ale otevřela už v roce 2023.

Pravčická brána

Pokud by se tento útvar zhroutil, přišlo by České Švýcarsko o jedno ze svých hlavních lákadel. Ne-li vůbec největší atrakci. Jak uvádí web Kudy z nudy, jde o jednu z největších přírodních skalních bran na kontinentu. Opět se k ní dá dostat, i když trochu oklikou. Protože je uzavřena hlavní cesta, jde to přes tři prameny nebo Mlýnskou cestou.

Stále však platí zákaz vstupu do lesů a na značené turistické trasy. Důvodem jsou hlavně sanace následků a také vyšetřování. Přístupné oblasti jsou tak jasně označené.

Síla přírody

Správa NP si po požáru nechala vypracovat množství podkladů a studií. Jak uvádí na vlastním webu NPCS, bylo v únoru 2024 rozhodnuto, že nejrychlejší cestou k návratu návštěvníků je umožnění spontánního zpevnění příkrých skalních svahů.

To má trvat asi tři roky a bude výsledkem přirozené přírodní aktivity. Řečeno „lidsky“ do toho nebudou správci přírodě moc zasahovat. Po této době bude možné stav opět vyhodnotit.

Instalace nádrží a drony

Podle ředitele došlo i ke změně preventivních opatření, i když v jiné podobě, než by možná mnozí čekali. „Nejvýznamnější změnou, kterou mohou vidět návštěvníci v terénu, je instalace několika velkoobjemových nádrží jako zásobáren vody pro případný zásah hasičů.“

V dobách zvýšeného rizika požárů probíhá také monitoring oblasti pomocí dronů a zvýšená spolupráce s Českým hydrometeorologickým úřadem. Výsledkem je tak stálý přehled o prostoru a voda „na dosah“.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Druhá pražská defenestrace 1483: Zapomenutý převrat, kdy Praha krvavě bránila husitství a změnila dějiny

Druhá pražská defenestrace je mnohokrát opomíjená. Mezi dvěma "sestrami" byla poměrně anomální, současně ale i nejkrvavější.

Jeho Ferda Mravenec nebyl vůbec pro děti. Ondřej Sekora stál u zrodu českého ragby a kvůli lásce skončil v táboře

Ondřej Sekora je pro našince spojen hlavně s postavou Ferdy Mravence. Právě on k nám ale z Francie přinesl i ragby a pískal jeho první zápas.

Karel Kuttelwascher: V Británii oslavovaný letecký hrdina, v Československu téměř neznámé jméno

Mezi ostatními letci Kuttelwascher zapadl, protože emigroval a zemřel téměř jako mladík. Jak se jeden z nejlepších letců 2. světové války dostal do kokpitu?

Volební právo jen pro bohaté. Češi to v roce 1905 odmítli a vyšli do ulic

Všeobecné volební právo bylo pro Rakousko-Uhersko zlomem. Masové demonstrace z roku 1905 nakonec přiměly císaře Františka Josefa I. ke změně.

Z KSČ ho vyloučili už za první republiky. Nobelovu cenu získal Jaroslav Seifert i přes odpor režimu

Náš jediný laureát Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert byl po většinu svého života problémem pro vládnoucí KSČ. Zároveň ho ale miloval celý národ.

Mobilizace 23. září 1938: Milion Čechoslováků byl připraven bránit vlast proti Hitlerovi. Rozkaz ale nikdy nepřišel

Před 87 lety byla v Československu vyhlášena všeobecná mobilizace. Milion mužů byl připraven bránit republiku, ale rozkaz k boji nikdy nepřišel.