Narodil se jako milovaný syn z dobré rodiny. Umřel sám, u brazilského moře, pod falešným jménem. Mezitím stihl rozdělit tisíce lidí gestem ruky a z vědy udělat něco, co by nikdy vědou být nemělo. Josef Mengele – Anděl smrti z Osvětimi.
Z ambiciózního studenta oddaný nacista
Josef Mengele přišel na svět v březnu 1911 v bavorském Günzburgu. Otec měl továrnu na zemědělské stroje a přál si, aby syn převzal podnik. Jenže Josef měl jiný plán. Fascinovalo ho lidské tělo, genetika, věda. Byl chytrý, cílevědomý, chtěl být nejlepší. A to se mu povedlo. Aspoň na chvíli.
Vystudoval medicínu i fyzickou antropologii. Dva doktoráty, výborné výsledky, práce ve Frankfurtu u profesora Otmara von Verschuera, který zkoumal dvojčata a dědičnost. Tam se Mengele poprvé setkal s teorií „rasové čistoty“. A uvěřil jí. V roce 1938 vstoupil do nacistické strany a do SS.
Cesta na východní frontu
Když vypukla válka, stal se vojenským lékařem u jednotky SS „Wiking“. Na východní frontě viděl i dělal věci, o kterých se mlčí. Dostal vyznamenání, povýšení. Po zranění se vrátil do Německa a v květnu 1943 nastoupil do Osvětimi. Dobrovolně.
Osvětim jako místo, kde ztratil duši
Zpočátku měl na starost romský rodinný tábor. Brzy se ale stal tím, koho se všichni báli. Na rampě vítal transporty a jedním pohybem rozhodoval, kdo půjde do práce a kdo do plynu. Stál tam klidně, s lesklými botami a bílými rukavicemi. Kdo ho viděl, mluvil o mrazivém úsměvu.
V baráku číslo 32 si zřídil laboratoř. Vyhledával dvojčata, na kterých dělal pokusy. Nakazil je stejnou nemocí, porovnával reakce, odebíral krev, operoval bez anestezie. Po pokusech děti zabíjel, aby mohl pitvat jejich těla. Zajímal se o romské děti s nemocí noma – infekcí, která jim požírala tvář. Tvrdil, že to má původ v genech, a když skončil, nechal všechny oběti zabít.
„Těchto návštěv jsme se báli víc než čehokoli jiného. Nikdy jsme nevěděli, jestli nám bude dovoleno žít dál,“ napsala později ve svých pamětech I Was a Doctor in Auschwitz vězeňkyně a lékařka Gisella Perlová.
Útěk bez trestu
Když se fronta přiblížila, Mengele utekl. Vydával se za běžného vojáka, krátce ho zadrželi Američané, ale pustili. V Německu se skrýval čtyři roky, v roce 1949 utekl do Argentiny. Později žil v Paraguayi, a nakonec v Brazílii. Tam měl dům, psa, klid. Každý den se koupal v moři a psal dopisy rodině.
V únoru 1979 dostal při plavání mrtvici a utopil se. Bylo mu 67 let. Pochovali ho pod jménem Wolfgang Gerhard. Až o šest let později, v roce 1985, byly jeho ostatky nalezeny a potvrzeny podle DNA.
Konec, který nepřinesl spravedlnost
Josef Mengele nikdy nestál před soudem. A možná právě to na jeho příběhu děsí nejvíc. Nejen to, co dělal. Ale i to, že odešel bez trestu.
Zdroj: Encyclopedia.ushmm Deník
