V dětství šla z role do role, dnes dává Kateřina Rusinová pacientům jistotu a klid na konci jejich životní cesty

Česká televize v neděli od 15:30 uvedla rodinný film Monika a hříbě s hvězdičkou. V hlavní dětské roli se tu v roce 1986 objevila Kateřina Urbancová, kterou dnes lidé znají jako docentku Kateřinu Rusinovou (49), přednostku první Kliniky paliativní medicíny v Česku.

REKLAMA

Malá Monika a filmová maminka Laďka Kozderková

Když se jedenáctiletá Kateřina objevila na natáčení filmu Monika a hříbě s hvězdičkou, čekalo ji nejen setkání s Janem Kanyzou, ale i s Laďkou Kozderkovou. Ta jí ve filmu hrála maminku a doopravdy se jí po dobu natáčení ujala. „Při natáčení se o mě moc hezky mateřsky starala,“ vzpomínala Rusinová pro iDNES.cz.

Natáčení pro Kateřinu Rusinovou získalo ještě hlubší rozměr, když se později dozvěděla, že Laďka Kozderková v té době už bojovala s vážnou nemocí. Pár měsíců po dokončení filmu, v listopadu 1986, herečka zemřela na rakovinu děložního čípku. Bylo jí pouhých sedmatřicet let.

Film vypráví o dívce, která se s pomocí blízkých stará o malé hříbě a učí se překonávat překážky. Natáčelo se převážně na venkově, v kulisách, které dnes působí jako pohlednice z doby, kdy byl život pomalejší. Atmosféra příběhu se díky tomu vryla do paměti diváků.

Pro Rusinovou to nebyla první zkušenost před kamerou. Už jako sedmiletá hrála ve filmu Zelená vlna Václava Vorlíčka a postupně se objevovala v dalších televizních projektech. Role Moniky ale patří k těm, které diváci dodnes připomínají.

View this post on Instagram

A post shared by Akademie múzických umění (@amupraha)

Od herectví k medicíně

Po sérii dětských rolí se zdálo, že by mohla pokračovat v herecké dráze. Na DAMU ji přijali hned napoprvé, a to před porotou, v níž seděli Boris Rösner, Věra Galatíková a Eva Salzmannová. Studovala herectví s lidmi, kteří se později stali známými tvářemi českého divadla a filmu.

Jenže nakonec se rozhodla jinak. Současně s DAMU totiž nastoupila na lékařskou fakultu a zvládala obě školy zároveň. „Byla jsem dlouho nevyhraněná. Možná kdyby po škole přišla dřív zajímavá nabídka, nedělala bych dneska medicínu,“ přiznala pro iDNES.cz.

Postupně ale medicína převážila. Místo scénáře začala držet v ruce stetoskop a místo replik se učila diagnózy. Ačkoliv herecké prostředí opustila, zkušenosti z něj si nesla dál, především schopnost vcítit se do druhého a naslouchat.

První dáma české paliativní medicíny

Dnes stojí v čele Kliniky paliativní medicíny ve Všeobecné fakultní nemocnici a učí budoucí lékaře, jak být pacientům oporou nejen po stránce léčby, ale i lidskosti. Každý den tráví čas s lidmi, pro které už není hlavní, co jim napíše do karty, ale jaký bude jejich zítřek. „Paliativní péče je krásný obor a je v ní mnohem víc radosti, než si většina lidí dokáže představit,“ řekla v pořadu Stříbrný vítr na Českém rozhlase.

Na své herecké začátky nezapomněla. Vždycky dodává, že jí divadlo dalo cit pro drobné signály, které se v běžném hovoru snadno ztratí. Pozná napětí v hlase, záblesk v očích nebo nervózní úsměv – a ví, kdy má být ticho, kdy se zeptat a kdy pacienta jen držet za ruku.

Zdroje: autor, CSFD, iDNES, paliace, Rozhlas, MUNI

Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Jsem publicista s více než desetiletým zaměřením na film, seriál, popkulturu a životní styl. Sleduji aktuální dění kolem známých osobností i trendy zdravého života. Ve svých článcích propojuji ověřená fakta, příběhy i zajímavosti, a to tak, aby bavily i informovaly.

Další články
Související

Jeho Ferda Mravenec nebyl vůbec pro děti. Ondřej Sekora stál u zrodu českého ragby a kvůli lásce skončil v táboře

Ondřej Sekora je pro našince spojen hlavně s postavou Ferdy Mravence. Právě on k nám ale z Francie přinesl i ragby a pískal jeho první zápas.

Karel Kuttelwascher: V Británii oslavovaný letecký hrdina, v Československu téměř neznámé jméno

Mezi ostatními letci Kuttelwascher zapadl, protože emigroval a zemřel téměř jako mladík. Jak se jeden z nejlepších letců 2. světové války dostal do kokpitu?

Z KSČ ho vyloučili už za první republiky. Nobelovu cenu získal Jaroslav Seifert i přes odpor režimu

Náš jediný laureát Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert byl po většinu svého života problémem pro vládnoucí KSČ. Zároveň ho ale miloval celý národ.

Otec psychoanalýzy Sigmund Freud prodělal třicet operací, bojoval s rakovinou a před 86 lety si sám vyžádal eutanazii

Sigmund Freud odhalil lidstvu hlubiny duše a prokázal poznatelnost snů. Konec jeho života bylo už jen utrpení, kterého ho zbavil jeho lékař.

Simon Wiesenthal (†96) zasvětil život hledání nacistů. Spravedlnost pro něj byla silnější než strach

Simon Wiesenthal byl člověkem, který se rozhodl místo své kariéry věnovat vyhledávání válečných zločinců, které postavil před spravedlnost.

Danu a Emila Zátopkovi spojila atletika i datum narození. Od jejich narození uplynulo 103 let

Dany a Emil Zátopkovi prožívali lásku, která neměla ve sportovních kruzích obdoby. Oba se narodili ve stejný den stejného roku, což brali jako znamení.