Pod nánosy kamení a prachu se ukrýval příběh, který lidé znali jen z biblických stránek. Archeologové teď v Jeruzalémě odkryli monumentální hráz starou bezmála tři tisíce let. Podle odborníků právě ona souvisela s fungováním nádrže Siloe, kde měl Ježíš podle Janova evangelia vrátit zrak slepému muži. Legendární místo tak už není jen součástí víry, ale má i své reálné základy.
Starověký důmysl, který přečkal tisíciletí
Archeologové z izraelského památkového úřadu objevili v srpnu v jeruzalémské oblasti zvané Město Davidovo zbytky stavby staré zhruba 2800 let. Podle odborníků jde o mohutnou kamennou hráz z doby, kdy Judsku vládli králové Joáš a Amasjáš.
Téměř dvanáct metrů vysoká konstrukce sloužila jako součást promyšleného vodního systému, který přiváděl vodu z pramene Gichon do centrální nádrže. Právě ona je v Bibli označovaná jako rybník Siloe, tedy místo, kde lidé nacházeli vodu pro každodenní potřebu i rituální očistu.
„Je to poprvé, co máme v rukou hmatatelný důkaz toho, že nádrž Siloe skutečně existovala a měla propracované technické zázemí,“ uvedl vedoucí vykopávek Itamar Berko pro server Christian Post. „Až doposud jsme o něm věděli jen z biblických textů. Teď tu máme jeho základy a navíc s velmi přesným datováním do doby Prvního chrámu.“
Výsledky výzkumu publikoval prestižní časopis PNAS. Autoři zdůrazňují, že hráz byla součástí chytrého systému, který chránil obyvatele před povodněmi a zároveň zajišťoval zásoby vody v období sucha.
Příběh z Bible, který dostává pevnější obrysy
Nádrž Siloe není pro čtenáře Bible žádnou neznámou. Janovo evangelium v deváté kapitole popisuje, jak Ježíš potřel oči slepého muže blátem a poslal ho právě k Siloe. Muž poslechl, opláchl si obličej a začal znovu vidět.
Citace z evangelia zní: „Člověk jménem Ježíš udělal bláto, potřel mi oči a řekl mi: Jdi k Siloe a umyj se! Šel jsem tedy, umyl jsem se a vidím.“
Pozůstatky samotné nádrže se podařilo najít už v roce 2004 při opravách kanalizace. Archeologové Ronny Reich a Eli Shukron tehdy odhalili široké kamenné schody vedoucí do vodní nádrže. Současný objev hráze ale ukazuje, že Siloe bylo součástí mnohem rozsáhlejší infrastruktury, než se dosud myslelo.
Co to znamená dnes
O nálezu informovala média po celém světě. Weby jako Times of Israel, Greek Reporter, CBN News nebo Biblical Archaeology Review označují nově odkrytou hráz za největší vodní stavbu z doby železné, která byla na území dnešního Izraele kdy nalezena.
Důležitý není jen samotný rozměr stavby. Objev propojuje archeologii s kulturní pamětí a ukazuje, že biblické příběhy mohou mít historický základ. Vědci navíc využili analýzu organických zbytků, které zůstaly zachované mezi kameny, a díky nim se podařilo určit stáří hráze s mimořádnou přesností.
Podle odborníků otevírá objev nový pohled na život starověkého Jeruzaléma. Ukazuje, že víra byla pro tehdejší obyvatele pevně propojená s praktickými otázkami, třeba se zásobováním vodou nebo ochranou před živly. Nejde tedy o senzaci, která má potvrdit samotný zázrak. Spíše o kus historie, který k biblickému příběhu přidává konkrétní prostor a jasné obrysy. A právě v tom tkví jeho největší hodnota.
Jezero Rúp Kund vydalo stovky koster. Ostatky jsou z různých dob i míst, záhada stále trvá
Zdroje: ChristianPost, BiblicalArchaelogy, CBN
