Jednotky SSSR vpadly do Polska jen sedmnáct dní po předchozím útoku nacistického Německa. Ráno 17. září 1939 protrhly tanky, kterých přes východní hranici přešlo na 5 000. Tvořily čelo půlmilionové Rudé armády a položily základ jedné z nejkrvavějších kapitol 20. století. Oni z východu, Němci ze západu.
Když se ďáblové dohodli
Této situaci předcházelo velmi snadné nalezení společné řeči mezi vůdci obou zemí, tedy Stalinem a Hitlerem. Ti se nechvalně známým Paktem Molotov-Ribbentrop z 23. srpna 1939 dohodli na tom, že na sebe nebudou útočit. Dodatkem byl také tajný protokol o rozdělení jak Polska, tak celé Evropy na sféry vlivu.
Hitler neměl nikdy v úmyslu dodržet to dlouhodobě, vedlo to však k velmi výhodnému obchodu německých technologií za obrovské dodávky sovětských surovin. Historik Timothy Snyder vystihl moment slovy: „Oba režimy okamžitě našly společnou půdu ve vzájemné touze zničit Polsko.“ Hitler ho viděl jako stvůru Versaillské smlouvy, Molotov jako ošklivého potomka.
Co se ráno dělo
Rudá armáda překročila hranice Polska bez formálního vyhlášení války, stejně tak dle VHÚ navzdory platné sovětsko-polské smlouvě o neútočení z roku 1932. SSSR však veškeré zásahy zcela pokrytecky zdůvodnil údajnou ochranou národnostních menšin. Osudného dne ve 3 hodiny ráno obdržel polský velvyslanec v Moskvě Wacław Grzybowski nótu o osudu národnostních menšin, která měla legitimizovat útok. A kterou dle IPR odmítl.
Strážní věže a propaganda
Sověti nejdřív zaútočili na strážní věže Sboru ochrany hranic, což bylo před pátou ráno. Nasadili více jak 600 000 vojáků, 4 700 tanků a 3 300 bojových letounů. Polská armáda byla dle historika Leszka Moczulského stále impozantní, šlo asi o 750 000 aktivních vojáků.
Ve stejný den přišel ještě Molotovův projev. „V Polsku se vytvořila situace, která umožňuje jakýkoli vývoj a ten se může změnit v ohrožení pro Sovětský svaz. Do současné doby byl Sovětský svaz neutrální, avšak v současné době již nemůže v této politice pokračovat“ cituje politika Deník.
Svatá bratrská povinnost
Sovětská vláda zásah obhajovala zhroucením Polska pod náporem nacistického Německa. Kvůli tomu neměl být stát schopen zaručit vlastním občanům bezpečnost. Oficiální sovětské zdůvodnění pak bylo, že: „Sovětská vláda považuje za svou svatou povinnost podat pomocnou ruku bratřím Ukrajincům a Bělorusům žijícím v Polsku.“
Porcování státu
Obě zatím spolupracující mocnosti si Polsko 28. září 1939 rozdělily podél řek Pisa, Narva, Bug a San. Oficiálně byla území připojena k SSSR 1. a 2. listopadu 1939. Bylo to na žádost delegace Lidového shromáždění Západního Běloruska a stejného orgánu Západní Ukrajiny. Následné volby z 22. října se konaly čistě pod taktovkou NKVD.
Tento den i následky jsou tragickou kapitolou a demonstrací toho, co se stane při spojení dvou totalit proti jakémukoli svobodnému národu. Právě 17. září 1939 tak zůstává mementem nejen pro Polsko, ale celou svobodnou Evropu.
Zdroje: VHU, Denik, Valka, IPR, NationalWW2Museum
