Kalendář ukazoval 28. března 1979 a na říčním ostrově Three Mile Island v Pensylvánii se právě schylovalo k obrovskému technologickému dramatu. Uprostřed noci vypověděla službu technika a odstartovala události, nad nimiž se brzy tajil dech celým Spojeným státům. Tato havárie navždy proměnila pohled veřejnosti na jadernou energii. Hrozivě vypadající novinové titulky tehdy věštily katastrofu, která by si nezadala ani s pozdějším Černobylem, ve skutečnosti si ale celá situace nevyžádala jedinou oběť na životě.
Selhání čerpadla v brzkých ranních hodinách
Ve čtyři hodiny ráno selhalo v druhém bloku jaderné elektrárny čerpadlo v sekundárním okruhu. Nikdo v kontrolní místnosti v tu chvíli netušil závažnost celého problému. Přetlakový ventil se měl po uvolnění páry okamžitě uzavřít. Zůstal vinou mechanické závady viset v otevřené poloze a personál to kvůli matoucí signalizaci na pultu zjistil až po fatálně dlouhé době. Chladicí směs unikala ven a zmatení operátoři navíc vypnuli nouzové doplňování vody. Tímto krokem nechtěně obnažili aktivní zónu reaktoru.
Boj s nepřesnými daty a bublinou vodíku
Uvnitř betonového skeletu panoval obrovský zmatek. Operátoři marně hledali spolehlivé údaje na stovkách blikajících kontrolek. Pensylvánský guvernér Richard Thornburgh čelil mimořádnému tlaku a raději doporučil těhotným ženám a malým dětem v okruhu osmi kilometrů opustit celou oblast. Výzva okamžitě vyvolala v okolí Harrisburgu paniku. Inženýři se souběžně snažili dostat pod kontrolu narůstající bublinu vodíku. Měli obavy z jejího výbuchu, i když pozdější analýzy potvrdily prakticky nulovou hrozbu v uzavřeném systému reaktoru.
Napětí přidala i bizarní shoda okolností. Pouhých dvanáct dní před havárií vstoupil do amerických kin thriller Čínský syndrom s Jane Fondovou v hlavní roli. Film barvitě popisoval havárii v jaderné elektrárně způsobenou zatajením technické závady. Příběh se v myslích diváků okamžitě propojil s děním na ostrově Three Mile Island. Veřejnost vnímala situaci v Pensylvánii skrze hollywoodský scénář a to vyvolalo naprosto nepřiměřené reakce.
Prezident uklidňuje situaci přímo na místě
Atmosféru přijel 1. dubna uklidnit samotný prezident Jimmy Carter. Jako bývalý námořní důstojník se specializací na jaderný pohon patřil k málu politiků s hlubokým porozuměním fyzice reaktoru. Jeho návštěva přímo v areálu elektrárny měla demonstrovat důvěru v bezpečnostní protokoly a zastavit šířící se paniku. Carter se procházel v blízkosti poškozeného bloku úmyslně bez speciálního obleku. Chtěl jasně ukázat kontrolu nad situací v době složitých snah o stabilizaci teploty v jádru.
Úklid za téměř miliardu dolarů
Po usazení prachu začalo dlouhé sčítání škod. Do ovzduší uniklo určité množství radioaktivních ušlechtilých plynů. Dávka pro obyvatele v bezprostředním okolí ovšem odpovídala zhruba jednomu rentgenovému snímku hrudníku. Dlouholeté studie potvrdily nulový vliv incidentu na zvýšený výskyt nemocí u místní populace.
Druhý reaktor zůstal trvale vyřazen z provozu a jeho vyčištění trvalo čtrnáct let. Technici museli z útrob vytěžit tuny roztaveného paliva a sutin za téměř miliardu dolarů. První blok elektrárny naopak pokračoval v bezpečné výrobě elektřiny až do září 2019, kdy byl odstaven z ekonomických důvodů.
