Královská dcera odmítla mocné panovníky Evropy a vyměnila přepychový život za službu těm nejchudším. Princezna z rodu Přemyslovců zásadně ovlivnila naše dějiny jako zakladatelka kláštera i rytířského řádu. Její tělo se ale po staletích záhadně ztratilo. Jeho nalezení má podle dávného proroctví přinést českému národu trvalý blahobyt. Zlatý grál domácí archeologie vyvolává obrovské vášně a marné snahy o objevení.
Útěk před trůnem
Svatá Anežka Česká přišla na svět na počátku třináctého století jako dcera krále Přemysla Otakara prvního a královny Konstancie Uherské. Ambiciózní otec ji plánoval využít jako spolehlivý diplomatický nástroj. Od útlého věku jí systematicky domlouval sňatky s nejvlivnějšími rody tehdejšího kontinentu.
Už ve třech letech putovala nešťastná dívka na tvrdou výchovu do slezského kláštera a následně čelila vynuceným zásnubám se syny císařů i samotným anglickým králem. Mladý král Jindřich na sněmu dokonce potupně prohlásil, že si českou princeznu za žádných okolností nevezme.
Vytrvalá princezna veškeré další politické plány svého otce smetla ze stolu a s obrovskou odvahou si vybrala duchovní cestu. Pevné rozhodnutí mladé dívky nakonec po složitých vyjednáváních posvětil samotný papež Řehoř devátý.
Jediná žena, která založila mužský řád
V Praze následně z vlastního věna vybudovala špitál svatého Františka a vzápětí obří stejnojmenný klášter klarisek. K systematické péči o nemocné obyvatele navíc založila špitální bratrstvo. Z této drobné organizace se postupem času vyvinul proslulý rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Jde o naprostý unikát a Anežka Česká zůstává jedinou ženou historie, která založila mužský řád.
Mocná dcera panovníka se vědomě zřekla veškerého luxusu a do konce svých dnů pokorně sloužila chudým z pozice klášterní abatyše. Často fungovala také jako nesmírně obratná a respektovaná diplomatka. Úspěšně zprostředkovala velmi složité usmíření mezi svým rodným bratrem Václavem prvním a jeho horkokrevným synem Přemyslem Otakarem II. Lidé za ní přicházeli s žádostí o radu a dobové spisy jí dokonce připisovaly jasnozřivé schopnosti. Dlouhých šestačtyřicet let tvořila morální oporu celému svému okolí a zemřela ve věku zhruba sedmdesáti let.
Zmizelá schránka
Po smrti na jaře roku 1282 spočinula v kapli Panny Marie. Klidný spánek v pražských zdech tam ovšem netrval věčně. Během drsných husitských válek musely vyděšené jeptišky uprchnout a ostatky své mrtvé představené odnesly v přenosné schránce neznámo kam.
Fyzická absence pozůstatků fatálně zkomplikovala celý proces svatořečení. Církevní úřady totiž k takovému zásadnímu kroku běžně vyžadovaly hmatatelné tělesné relikvie. Definitivní kanonizaci provedl po stovkách let odkladů až papež Jan Pavel II. v listopadu 1989. Událost proběhla výhradně na základě nálezu údajné čelisti ukryté ve španělském klášteře.
Ztráta původního hrobu dráždí fantazii pátračů i dobrodruhů po dlouhá staletí. Celé zběsilé pátrání spolehlivě pohání prastaré proroctví litoměřického probošta Jana Papouška z patnáctého století. Podle jeho jasných slov čeká českou zemi nevídaný blahobyt a mír přesně v okamžiku, kdy dojde k objevení kompletní kostry milované princezny. Zraky historiků i laických nadšenců se proto dlouhodobě upírají k nedostavěnému chrámu v Panenském Týnci, staroměstské rotundě svatého Kříže, a především ke kostelu svatého Haštala v těsné blízkosti původního Anežského kláštera.
Kruté vystřízlivění
Právě haštalský chrám zažil před několika lety doslova archeologickou horečku. Akci nečekaně odstartovalo zapsané svědectví paralyzované dívky Aničky Tomanové. Ta ve svých extatických vizích označila za přesné místo odpočinku ukrytý prostor pod oltářními schody. Následně se do pátrání s obrovskou vervou vložila řeholnice Anna Koláčková a úřady povolaly k průzkumu podlahy georadar Loza.
Velkolepé očekávání obrovského objevu bleskově vystřídalo hořké zklamání. Pod masivní opukovou deskou ležely pouze zbytky starých základů a na dalším vytipovaném místě odborníci odkryli obyčejnou zděnou hrobku z osmnáctého století. Kostel tajemství nevydal a přesné místo posledního odpočinku české patronky zůstává nadále bezpečně skryto.
