Clipperton: Ostrov hrůzy, kde vládl tyran a přežilo jen 11 lidí

Dva roky teroru na odlehlém atolu uprostřed Tichého oceánu. Příběh osady zapomenuté světem připomíná horor, ale skutečně se odehrál. V roce 1917 zachránila americká loď posledních jedenáct přeživších. Clippertonův ostrov s sebou nese hrůznou minulost.

REKLAMA

Boj o pustý kus země

Clippertonův ostrov má jen šest kilometrů čtverečních. Jde o odlehlý atol v Tichém oceánu asi tisíc kilometrů od mexického pobřeží. Přesto se o něj během 19. a počátku 20. století přetahovaly mocnosti. Důvodem byla nejen jeho strategická poloha, ale hlavně obrovské zásoby guána. Tedy cenného přírodního hnojiva tvořeného trusem mořských ptáků a netopýrů.

Francouzi se o ostrov pokusili už v 60. letech 19. století, ale kvůli nepřístupnému pobřeží se tam nedostali. Následovali Američané, Britové, a nakonec Mexiko, které zde v roce 1908 zřídilo vojenskou posádku. Guvernér Ramón Arnaud připlul s jednotkou vojáků, civilisty, a hlavně dvanácti ženami. Mezi nimi byla i jeho manželka Alicia Rovira. Ta se později stala klíčovou postavou příběhu.

Zásobování ostrova zajišťovaly lodě z Acapulca. Po vypuknutí revoluce v Mexiku však jakékoli spojení s pevninou ustalo. Clipperton se tak ocitl v izolaci, a osadníci se postupně začali potýkat s hladem, nemocemi a zoufalstvím.

Izolace, smrt a zrod tyrana

Když zásoby došly a loď nepřiplouvala, začali vojáci umírat. Guvernér Arnaud se pokusil se zbylými muži doplout za pomocí, ale loďka se během plavby převrhla a všichni zmizeli v moři. Na ostrově zbyly jen ženy a děti, spolu s jediným dospělým mužem – strážcem majáku Victoriano Álvarezem.

Přeživší z Clippertonu, FOTO: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:SobrevivientesClipperton.jpg">See page for author</a>, Public domain, via Wikimedia Commons
Přeživší z Clippertonu, FOTO: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons

Ten okamžitě převzal kontrolu. Ozbrojil se, zabavil zbraně ostatním a prohlásil se „králem Clippertonu“. Ženy označil za své otrokyně a začal je brutálně zneužívat. Jednu matku s dcerou, které se mu odmítly podvolit, bez váhání zastřelil. Jeho teror trval téměř dva roky.

Zvláště Alicia Arnaudová se mu statečně postavila. I ona se stala terčem výhrůžek. Álvarez jí oznámil, že pokud se na obzoru objeví loď, okamžitě ji zabije. Jeho násilí a psychický stav se mezitím dál zhoršoval. Izolace, moc a ztráta reality z něj udělaly neřízenou hrozbu.

Vražda, záchrana a návrat

17. července 1917 se tyranie zhroutila. Alicia Arnaudová se spolu s dvacetiletou Tirzou Rendonovou domluvila na útoku. Když Álvarez znovu požadoval Aliciinu přítomnost, Rendonová ho udeřila kladivem. Přestože se bránil, další úder do spánku ho srazil k zemi. Rendonová pak do jeho těla opakovaně bodala nožem.

V tu chvíli se na obzoru objevila americká válečná loď USS Yorktown. Posádka na člunu následně objevila zbývající osadníky. Tedy čtyři ženy a sedm dětí. Všechny vyčerpané, nemocné a psychicky zlomené. Přesto přežily. Američané je odvezli do Mexika, zatímco tělo Álvareze ponechali krabům.

Clipperton byl po dalších letech mezinárodní arbitráže přiřknut Francii. Mexiko souhlasilo v roce 1934. Na ostrov se v roce 1980 vrátil už dospělý Ramón Arnaud mladší – syn guvernéra, který se na atolu narodil. V doprovodu oceánologa Jacquese Cousteaua navštívil místo, kde jako dítě zažil děsivou kapitolu dějin.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (historydefined, steemit, idnes).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Běloruská vesnice Chatyň zmizela z mapy během jednoho odpoledne. Zkáza osady posloužila jako nástroj poválečné propagandy

Běloruská vesnice Chatyň byla vyhlazena 22. března 1943. Brutální masakr civilistů se po válce stal nástrojem sovětské propagandy k zakrytí jiných zločinů.

Matka mu darovala ledvinu a tři roky života. První úspěšná transplantace v Československu přepsala dějiny

První československá transplantace ledviny z 21. března 1966 skončila po třech letech smrtí Karla Pavlíka, přesto zásadně změnila tvář tuzemské chirurgie.

Den, kdy v Německu definitivně skončilo právo. První vězni prošli branou tábora Dachau před 93 lety

Před 93 lety přijeli do areálu bývalé muniční továrny v Dachau první vězni. Heinrich Himmler tam nechal vybudovat tábor, který položil základy systému represí.

Tři týdny bez sprchy v plechové krabici nad zemí. Dobrodruzi v balónu jako první lidé obletěli celou planetu

Bertrand Piccard a Brian Jones obletěli v roce 1999 planetu v balónu. Tři týdny v těsné kapsli změnily pohled na možnosti letectví a lidskou psychiku.

Staletí na řetězu. Zčernalá ruka v pražském kostele svatého Jakuba budí dodnes zájem

Mumifikovaná ruka, která visí na řetězu v kostele svatého Jakuba Většího fascinuje Prahu staletí. Komu vlastně paže patřila a proč se tak stalo?

I Bartoška s Abrhámem stáli frontu na Big Mac za 50 korun. V roce 1992 vyvolal první mekáč v Praze šílenství

20. března 1992 zažila Praha invazi fastfoodu. První McDonald's ve Vodičkově ulici přilákal davy lidí toužících po americkém Big Macu a nové éře západních služeb.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA