Když obloha zahořela. První jaderný výbuch Trinity pod taktovkou Oppenheimera přepsal historii

Bylo brzké ráno, 16. července 1945. Nad pouští v americkém Novém Mexiku se obloha náhle rozzářila. Nešlo o východ slunce. V tu chvíli svět poprvé poznal sílu atomové bomby. První jaderný výbuch nesl název Trinity test.

REKLAMA

Zrození ničivé síly uprostřed pouště

Druhá světová válka stále nebyla u konce. Ale v USA už se tajně pracovalo na něčem, co mělo rozhodnout o jejím závěru. Spojené státy spolu s Británií a Kanadou spustily takzvaný projekt Manhattan. Všechno probíhalo v utajení a vedl ho uznávaný fyzik Robert Oppenheimer. Jeho tým sídlil na odlehlé základně v Los Alamos.

Byla to práce na hraně lidského poznání. Vědci přiznávali, že netuší, co se při výbuchu přesně stane. Jediný způsob, jak to zjistit, byl bombu vyzkoušet. Test dostal krycí název Trinity. Místo výbuchu leželo u městečka Alamogordo a říkalo se mu Jornada del Muerto – Cesta mrtvého muže.

Bomba byla připravena přímo na místě. Umístili ji na pevnou ocelovou věž. Den před výbuchem do ní technici vložili plutoniové jádro. Nikdo tehdy netušil, jak obrovský zlom tím vzniká.

Rána, která zastavila vítr

Noc z 15. na 16. července byla bouřlivá. Déšť a blesky odložily odpálení bomby o několik hodin. Nakonec přišlo osudné ráno. Bylo přesně 5 hodin, 29 minut a 45 vteřin. V tu chvíli se nad pouští objevil oslepující záblesk. Mnozí svědci později popisovali, že se obloha rozzářila jako při východu slunce, jen mnohem rychleji a jasněji.

Test Trinity, FOTO: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trinity_Test_-_100_Ton_Test_-_High_Explosive_Stack_001.jpg">Courtesy of US Defense Threat Reduction Agency</a>, Public domain, via Wikimedia Commons
Test Trinity, FOTO: Courtesy of US Defense Threat Reduction Agency, Public domain, via Wikimedia Commons

Tlaková vlna smetla vše, co jí stálo v cestě. Až 200 kilometrů od výbuchu bylo možné slyšet dunění a vidět světlo. Nad epicentrem se zvedl typický hřibovitý oblak a písek na zemi se roztavil v zelené sklo, kterému se dodnes říká trinitit.

Oppenheimer prý po výbuchu tiše pronesl slova ze staroindického spisu: „Stal jsem se smrtí, ničitelem světů.“ Jiný vědec, Enrico Fermi, se místo úžasu věnoval praktickému měření. Vyhazoval papírky do vzduchu, aby odhadl sílu tlakové vlny.

Tajemství, které dlouho nevydrželo

Veřejnosti tehdy vojáci tvrdili, že šlo o výbuch muničního skladu. Nikdo prý nebyl zraněn. Pravda vyšla najevo až o pár týdnů později. To totiž Spojené státy svrhly dvě atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Válka skončila a začal nový věk, ten atomový.

Další jaderné testy přišly brzy poté. Stalo se tak například v Tichomoří na atolu Bikini. V roce 1949 odpálil svou první bombu Sovětský svaz. Mezi jaderné mocnosti se postupně přidaly i Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán i Severní Korea.

Podle posledních údajů americké společnosti FAS existuje více než dvanáct tisíc jaderných hlavic. Nejvíce jich má Rusko. Spojené státy jsou druhé. Aktivních, tedy připravených k použití, je zhruba čtyři tisíce.

Místo prvního výbuchu je dnes chráněné území. Stojí tam pamětní obelisk a zbytky konstrukcí, které exploze zničila. Tichý kout pouště připomíná okamžik, kdy lidstvo poprvé uvolnilo sílu, kterou do té doby znalo jen z představ.

Zdroj: afnwc.af.mil, ČT24

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Cesta za kamarádem skončila záhadou. Od zmizení devítiletého chlapce z Podolí uplynulo osmadvacet let

Uplynulo osmadvacet let od doby, co se v Podolí ztratil devítiletý Jan Nejedlý. Běžná cesta za kamarádem se proměnila v jednu z největších nevyřešených záhad.

Let 571: Pád do ledového pekla a krutý boj o přežití. Při životě je udrželi mrtví kamarádi

Let 571 s uruguayským ragbyovým týmem havaroval v nehostinných Andách. Přeživší museli čelit extrémním mrazům, hladu i zoufalým rozhodnutím, aby se zachránili.

Po vraždě si v cizím bytě otevřel pudink z lednice. Oběti si vybíral náhodně podle titulů na zvonku

Příběh Jaroslava Malého plnil v osmdesátých letech noviny. Zhrzený muž si vybíral oběti podle domovních zvonků a katovi unikl jen díky nové legislativě.

Matka nechala kočárek před obchodem a dítě zmizelo. Šestitýdenního Tadeáška našla až pozorná matrikářka

Zmizení šestitýdenního Tadeáška v roce 1991 proměnilo přístup maminek k bezpečnosti dětí. Po pětadvaceti dnech pátrání přinesla spásu všímavost jedné úřednice.

Pád milionáře z Wall Street. Michael Marin místo vězení zvolil jistou smrt a kamery zachytily jeho konec

Bývalý finančník z Wall Street Michael Marin zapálil svou luxusní vilu kvůli nahromaděným dluhům. Následný proces o podvodu vyústil v naprosto nečekaný zvrat.

Na statku Hinterkaifeck našli šest mrtvých. Pachatel beze stopy zmizel, na místě činu ale ještě několik dní někdo žil

Na bavorském statku Hinterkaifeck vyhaslo na jaře roku 1922 šest lidských životů. Stopy pachatele odhalily neobvyklé chování těsně po tragédii.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA