Když obloha zahořela. První jaderný výbuch Trinity pod taktovkou Oppenheimera přepsal historii

Bylo brzké ráno, 16. července 1945. Nad pouští v americkém Novém Mexiku se obloha náhle rozzářila. Nešlo o východ slunce. V tu chvíli svět poprvé poznal sílu atomové bomby. První jaderný výbuch nesl název Trinity test.

REKLAMA

Zrození ničivé síly uprostřed pouště

Druhá světová válka stále nebyla u konce. Ale v USA už se tajně pracovalo na něčem, co mělo rozhodnout o jejím závěru. Spojené státy spolu s Británií a Kanadou spustily takzvaný projekt Manhattan. Všechno probíhalo v utajení a vedl ho uznávaný fyzik Robert Oppenheimer. Jeho tým sídlil na odlehlé základně v Los Alamos.

Byla to práce na hraně lidského poznání. Vědci přiznávali, že netuší, co se při výbuchu přesně stane. Jediný způsob, jak to zjistit, byl bombu vyzkoušet. Test dostal krycí název Trinity. Místo výbuchu leželo u městečka Alamogordo a říkalo se mu Jornada del Muerto – Cesta mrtvého muže.

Bomba byla připravena přímo na místě. Umístili ji na pevnou ocelovou věž. Den před výbuchem do ní technici vložili plutoniové jádro. Nikdo tehdy netušil, jak obrovský zlom tím vzniká.

Rána, která zastavila vítr

Noc z 15. na 16. července byla bouřlivá. Déšť a blesky odložily odpálení bomby o několik hodin. Nakonec přišlo osudné ráno. Bylo přesně 5 hodin, 29 minut a 45 vteřin. V tu chvíli se nad pouští objevil oslepující záblesk. Mnozí svědci později popisovali, že se obloha rozzářila jako při východu slunce, jen mnohem rychleji a jasněji.

Test Trinity, FOTO: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trinity_Test_-_100_Ton_Test_-_High_Explosive_Stack_001.jpg">Courtesy of US Defense Threat Reduction Agency</a>, Public domain, via Wikimedia Commons
Test Trinity, FOTO: Courtesy of US Defense Threat Reduction Agency, Public domain, via Wikimedia Commons

Tlaková vlna smetla vše, co jí stálo v cestě. Až 200 kilometrů od výbuchu bylo možné slyšet dunění a vidět světlo. Nad epicentrem se zvedl typický hřibovitý oblak a písek na zemi se roztavil v zelené sklo, kterému se dodnes říká trinitit.

Oppenheimer prý po výbuchu tiše pronesl slova ze staroindického spisu: „Stal jsem se smrtí, ničitelem světů.“ Jiný vědec, Enrico Fermi, se místo úžasu věnoval praktickému měření. Vyhazoval papírky do vzduchu, aby odhadl sílu tlakové vlny.

Tajemství, které dlouho nevydrželo

Veřejnosti tehdy vojáci tvrdili, že šlo o výbuch muničního skladu. Nikdo prý nebyl zraněn. Pravda vyšla najevo až o pár týdnů později. To totiž Spojené státy svrhly dvě atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Válka skončila a začal nový věk, ten atomový.

Další jaderné testy přišly brzy poté. Stalo se tak například v Tichomoří na atolu Bikini. V roce 1949 odpálil svou první bombu Sovětský svaz. Mezi jaderné mocnosti se postupně přidaly i Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán i Severní Korea.

Podle posledních údajů americké společnosti FAS existuje více než dvanáct tisíc jaderných hlavic. Nejvíce jich má Rusko. Spojené státy jsou druhé. Aktivních, tedy připravených k použití, je zhruba čtyři tisíce.

Místo prvního výbuchu je dnes chráněné území. Stojí tam pamětní obelisk a zbytky konstrukcí, které exploze zničila. Tichý kout pouště připomíná okamžik, kdy lidstvo poprvé uvolnilo sílu, kterou do té doby znalo jen z představ.

Zdroj: afnwc.af.mil, ČT24

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

První český automobil byl přezdíván Antikrist. Při havárii zemřel člověk a konstruktéru Svitákovi hrozilo vězení

Konstruktér Leopold Sviták dal našim zemím první osobní automobil. Vlastní vynález ho ale stál zdraví a dodnes obestírá tehdejší havárii řada otazníků.

Sisi po atentátu sama došla 100 metrů na loď. Nikdo netušil, že za pár minut zemře

Smrt rakouské císařovny Sisi v ulicích Ženevy dodnes přitahuje pozornost. Setkání s italským radikálem odhalilo zranitelnost panovnice bez ochranky.

Vraždu z roku 1984 odstartoval zmeškaný noční vlak. Policie pachatele našla náhodou po 33 letech, trestu se vyhnul

Pražští kriminalisté vyřešili vraždu z roku 1984 až po dlouhých třiatřiceti letech. Starý odložený případ nakonec uzavřela jedna opomenutá stopa.

Návrat z hospody k zamčeným dveřím skončil vraždou rodiny. Záchvat vzteku udělal ze Svitka posledního popraveného u nás

Štefan Svitek vstoupil do historie jako úplně poslední popravený člověk v Československu. Jeho čin spáchaný na vlastní rodině dodnes budí řadu otázek.

Sedmnáctiletá Barbora zmizela v létě 1989. Po půl roce našli její ostatky a zvláštní stopu z místní továrny

Případ ztracené studentky Barbory Dymákové začal o prázdninách 1989. Ostatky zabalené v průmyslové fólii postupně nasměrovaly policii k novým zjištěním.

Zámečník ze Zábřehu zmizel na třicet let v Arktidě a stal se náčelníkem Eskymáků. Doma jeho příběhu nevěřili

Jan Eskymo Welzl opustil rodnou Moravu a stal se respektovaným náčelníkem domorodců v Arktidě. Jeho neuvěřitelný životní příběh dodnes budí velký obdiv.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA