Dcera popravené Milady Horákové Jana Kánská (92) žije v USA. Matku nemohla ani naposledy obejmout

Její nejsilnější vzpomínka je na moment, kdy se s matkou nemohla ani obejmout. Bylo jí šestnáct let, když režim popravil její mámu, Miladu Horákovou. Až po čtyřiceti letech se jí do rukou dostaly dopisy na rozloučenou, které matka psala ve vězení. Jana Kánská (92) dnes žije v USA a o matce mluví s klidem i obdivem.

REKLAMA

Milada Horáková: Matka, která nezradila

Milada Horáková (†48) byla právnička, politička a oběť justiční vraždy. Příběh její dcery Jany Kánské je stejně silný jako osud její matky. Narodila se v roce 1933 do rodiny, která žila Masarykovými ideály. Oba rodiče se angažovali v odboji, nejprve proti nacismu, později proti komunismu.

Když nacisté zatkli Miladu Horákovou i jejího manžela Bohuslava, starala se o malou Janu rodina z otcovy strany. V roce 1945 se všichni znovu setkali. Jenže krátké období svobody netrvalo dlouho. Právnička se opět zapojila do veřejného života, stala se poslankyní a předsedkyní Rady československých žen. Otevřeně vystupovala proti komunistické diktatuře, což se jí i stalo osudným.

Poslední dopis dostala po čtyřiceti letech

V září 1949 byla Milada Horáková zatčena. Po zinscenovaném procesu následoval rozsudek smrti. Její dcera Jana tehdy prosila o milost. Neúspěšně. Matka sama o milost nežádala. „Máma byla naprosto vyrovnaná, statečná a úžasná,“ vzpomínala Jana Kánská před pěti lety v rozhovoru pro Český Rozhlas.

Na poslední návštěvu ve věznici dorazila s tetou Věrou a jejím manželem. Fyzický kontakt nebyl dovolen. „Nemohla jsem ji obejmout,“ uvedla. V den popravy, tedy 27. června 1950, bylo Janě pouhých šestnáct let. Dopisy, které matka psala těsně před smrtí, se k ní dostaly až po sametové revoluci.

„Speciálně ten, který patřil mně nebo mému otci, si občas přečtu. Ale jen výjimečně. Je to pro mě velmi dojemné,“ přiznává. Jeden z posledních řádků matčina dopisu zní: „Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj.“

Dcera emigrantka, která nikdy nezapomněla

V roce 1968 Jana Kánská emigrovala za otcem do Spojených států. Žije ve Washingtonu, kde strávila většinu života. V rozhovoru pro Český rozhlas uvedla, že matčinu vyrovnanost před popravou dodnes obdivuje. Letos vyšla nová kniha Daniela Anýže Jdu s hlavou vztyčenou, která přibližuje nejen osud Milady Horákové, ale i jejího manžela.

„Žádala jsem Daniela, aby se věnoval hlavně osudu mého táty. Bez jeho vlivu by máma možná nebyla tak pevná ve svém rozhodnutí, že musí bojovat,“ vysvětlila Jana Kánská.

I dnes sleduje dění v USA i v Česku. Při rozhovoru v roce 2020 mluvila o pandemii koronaviru, rasových nepokojích i o tom, jak vidí budoucnost. „Jsem hrozně ráda, že se to začalo řešit, ale mělo se to řešit už dávno,“ řekla tehdy k vraždě George Floyda a následujícím protestům.

Na českou politiku se necítí být dostatečně napojená, ale stále věří v mladou generaci. „Myslím si, že mladí lidé mají představu, jak vypadá pokrokový, slušný a progresivní svět. A snaží se tomu přibližovat.“

Marie Kučerová, DiS.
Marie Kučerová, DiS.
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Bitva u Domažlic a „Ktož sú boží bojovníci“: Křižáci utekli dřív, než došlo na boj. Husité slavili největší vítězství

V srpnu 1431 se k Domažlicím blížila velká armáda, která měla jednou provždy zlomit odpor husitů. Místo bitvy ale přišel úprk. Křižáci utekli z bojiště.

Půl století s Chalupáři: Nejvyšší honorář dostal Menšík, „Hanino kazení“ i nezapomenutelné líbaní

Chalupáři slaví neuvěřitelné půl století od svého vzniku. A jsou stále populární, sledovaní a reprízovaní. Jak vzpomínali herci?

Hilsneriáda před 126 lety: Antisemitský proces, který rozdělil národ a zapsal se do dějin

Vražda mladé dívky se stala antisemitským tažením, kde nešlo o hledání skutečného viníka. Do věci se vložil i Masaryk. Proces byl označen jako hilsneriáda.

Budapešť jako „Paříž východu“. Vznikla až v roce 1873 spojením tří měst

Hlavní metropole Maďarska Budapešť je městem i názvem kronikou nejen slovanských a maďarských vlivů. Jak probíhal vývoj a co znamenala za monarchie?

První polévkové ústavy vznikly pro vojáky. Dnes pomáhájí lidem v nouzi po celém světě

Polévkové ústavy evokují vědecká pracoviště vyvíjející nové polévky. Jde však o vývařovny, které v době krize pomáhaly nasytit chudé.

Poslední český král Karel I. chtěl ukončit válku a zachránil životy politiků. Místo vděku přišel o vše a skončil v exilu

Byl mladý, vzdělaný a měl snahu ukončit válku. Poslední český král Karel I. zachránil před smrtí budoucí politiky Československa, sám zemřel zapomenutý.