Konec Charty 77 proběhl v tichosti během rozpadu státu: Disidenti ji uzavřeli bez zájmu médií i veřejnosti

Skončila tak, jak celou dobu působila. Bez pozvánek, bez potlesku, bez titulků v novinách. Třetího listopadu 1992 se Charta 77 oficiálně uzavřela.

REKLAMA

Od tří králů k rozhlasové debatě

Na začátku byla myšlenka, že režim má dodržovat vlastní zákony. A taky konkrétní lidé. Václav Havel, Jan Patočka, Jiří Hájek, Pavel Kohout a další. V prosinci 1976 se začali scházet po bytech. Psali, přepisovali, podepisovali. Prvních 242 podpisů se podařilo shromáždit ještě před Novým rokem.

Zveřejnění plánovali na Tři krále, jenže Státní bezpečnost o tom věděla. Havel, Vaculík a Landovský sedli do bílého saabu a snažili se rozeslat obálky se zněním Charty. V ulicích Dejvic je začala honit tajná policie. I tak stihli vhodit několik dopisů do schránek. Zbytek už nestihli a skončili u výslechu.

Druhý den se ale text objevil v západním tisku. Vyšel ve Frankfurter Allgemeine Zeitung, The Times, Le Monde i New York Times. Zrodila se Charta 77.

Patnáct let tichého vzdoru

Chartu 77 nikdy netvořila kancelář ani razítka. Byla to skupina lidí, která chtěla, aby se dodržovala lidská práva. Podepsali se pod prohlášení a věděli, že tím pro ně hodně končí. Ztratili práci, děti nesměly na školu, byli vyslýcháni a někdy i vězněni.

Nešlo o tisíce lidí. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo necelé dva tisíce občanů. Přesto vydala stovky dokumentů, upozorňovala na bezpráví a inspirovala další. Mezi signatáři byli bývalí komunisté, věřící, umělci, dělníci i studenti. Mluvčí se střídali každý rok, vždy tři. Patřili k těm nejvíce pronásledovaným.

Po listopadu 1989 se situace změnila a mnozí chartisté vstoupili do politiky. Havel se stal prezidentem, další se zapojili do Občanského fóra nebo začali pracovat v médiích, školství či církvi. Činnost Charty se tím dostala do pozadí. Ne že by zmizela, ale spíš ztratila smysl, který měla dřív.

Třetí listopad bez velké zprávy

Když se mluvčí Charty 77 sešli 3. listopadu 1992, nebylo to za velkého zájmu veřejnosti. Média tehdy řešila hlavně rozpad republiky. Rozhovor s nimi zazněl v rozhlase, pořad se jmenoval Kdy zanikla Charta 77?. Mluvili bývalí představitelé – Benda, Dienstbier, Němcová, Palouš i Vondra. Vystoupil i Václav Havel. Všichni se shodli, že Charta svou úlohu splnila a není důvod, proč pokračovat.

Byl to klidný konec. Symbolického rozloučení se zúčastnili lidé, kteří u toho byli od začátku. Nikdo nekřičel, nikdo netleskal. A přece to byla důležitá chvíle. V tichosti skončilo něco, co pomáhalo držet lidskou důstojnost v době, kdy to nebylo snadné.

Zdroj: Plus.Rozhlas, iDNES

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

S Titanicem klesly ke dnu i stovky cestujících. Kolem vraku leží staré páry bot, lidské ostatky se ale nikdy nenašly

Vrak lodi Titanic odhalil průzkumníkům tisíce osobních předmětů. Lidské ostatky mezi nimi ovšem chybí. Vysvětlení tohoto jevu nabízí chemie mořských hlubin.

Americký voják se v lese setkal s UFO a vážně onemocněl. Úřady mu po odtajnění dokumentů vyplatily odškodné

Vánoční hlídka v britském lese skončila pro mladého vojáka doživotními následky. Odtajněné dokumenty UFO po letech odhalily pravdu o zničeném srdci a radiaci.

Výpravčí se marně snažil dohonit rozjetý vlak. O pár minut později došlo k největší železniční nehodě

Nejtragičtější železniční nehoda v dějinách Československa si vyžádala přes stovku obětí. Záhadné okolnosti srážky u Stéblové budí pozornost i po desetiletích.

Poslední spartakiáda působila jako dokonale nacvičené představení. Provázelo ji ale vyčerpání vojáků, zima i strach

Masové vystoupení na strahovském stadionu v roce 1985 provázel zpočátku strach z řádícího zločince. Samotní cvičenci si následně sáhli až na dno svých sil.

George Stinney: V pouhých čtrnácti letech dostal trest smrti a stal se nejmladším popraveným na elektrickém křesle

Teprve čtrnáctiletý mladík byl v roce 1944 odsouzen na smrt. George Stinney se stal nejmladším člověkem, kterého americká justice poslala na elektrické křeslo.

Tajemná Babushka Lady stála s kamerou pár metrů od umírajícího Kennedyho. Její film se dodnes nepodařilo vypátrat

Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho dodnes ukrývá nevyřešenou záhadu tajemné Babushka lady s kamerou. Její identitu se pokusila ukrást prohnaná tanečnice.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA