Konec Charty 77 proběhl v tichosti během rozpadu státu: Disidenti ji uzavřeli bez zájmu médií i veřejnosti

Skončila tak, jak celou dobu působila. Bez pozvánek, bez potlesku, bez titulků v novinách. Třetího listopadu 1992 se Charta 77 oficiálně uzavřela.

REKLAMA

Od tří králů k rozhlasové debatě

Na začátku byla myšlenka, že režim má dodržovat vlastní zákony. A taky konkrétní lidé. Václav Havel, Jan Patočka, Jiří Hájek, Pavel Kohout a další. V prosinci 1976 se začali scházet po bytech. Psali, přepisovali, podepisovali. Prvních 242 podpisů se podařilo shromáždit ještě před Novým rokem.

Zveřejnění plánovali na Tři krále, jenže Státní bezpečnost o tom věděla. Havel, Vaculík a Landovský sedli do bílého saabu a snažili se rozeslat obálky se zněním Charty. V ulicích Dejvic je začala honit tajná policie. I tak stihli vhodit několik dopisů do schránek. Zbytek už nestihli a skončili u výslechu.

Druhý den se ale text objevil v západním tisku. Vyšel ve Frankfurter Allgemeine Zeitung, The Times, Le Monde i New York Times. Zrodila se Charta 77.

Patnáct let tichého vzdoru

Chartu 77 nikdy netvořila kancelář ani razítka. Byla to skupina lidí, která chtěla, aby se dodržovala lidská práva. Podepsali se pod prohlášení a věděli, že tím pro ně hodně končí. Ztratili práci, děti nesměly na školu, byli vyslýcháni a někdy i vězněni.

Nešlo o tisíce lidí. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo necelé dva tisíce občanů. Přesto vydala stovky dokumentů, upozorňovala na bezpráví a inspirovala další. Mezi signatáři byli bývalí komunisté, věřící, umělci, dělníci i studenti. Mluvčí se střídali každý rok, vždy tři. Patřili k těm nejvíce pronásledovaným.

Po listopadu 1989 se situace změnila a mnozí chartisté vstoupili do politiky. Havel se stal prezidentem, další se zapojili do Občanského fóra nebo začali pracovat v médiích, školství či církvi. Činnost Charty se tím dostala do pozadí. Ne že by zmizela, ale spíš ztratila smysl, který měla dřív.

Třetí listopad bez velké zprávy

Když se mluvčí Charty 77 sešli 3. listopadu 1992, nebylo to za velkého zájmu veřejnosti. Média tehdy řešila hlavně rozpad republiky. Rozhovor s nimi zazněl v rozhlase, pořad se jmenoval Kdy zanikla Charta 77?. Mluvili bývalí představitelé – Benda, Dienstbier, Němcová, Palouš i Vondra. Vystoupil i Václav Havel. Všichni se shodli, že Charta svou úlohu splnila a není důvod, proč pokračovat.

Byl to klidný konec. Symbolického rozloučení se zúčastnili lidé, kteří u toho byli od začátku. Nikdo nekřičel, nikdo netleskal. A přece to byla důležitá chvíle. V tichosti skončilo něco, co pomáhalo držet lidskou důstojnost v době, kdy to nebylo snadné.

Zdroj: Plus.Rozhlas, iDNES

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Reprezentantku v biatlonu Krkoškovou zavraždili na fakultě v Brně. Vraha poprvé v Československu usvědčila analýza DNA

Vražda studentky a reprezentantky v biatlonu na brněnské fakultě z roku 1990 neměla zpočátku řešení. Vrah měl stejnou krevní skupinu jako oběť, pomohla až nová metoda testů DNA.

Bratři Kazarovi se osm let skrývali pod podlahou u rodičů. Zkažené zuby si trhali kleštěmi, pak stříleli v lese

Vojenští zběhové Pavel a Ondřej Kazarovi se celých osm let skrývali pod podlahou rodinného domu na Šumavě. Dlouhé roky v utajení ukončil střet v lese.

Vraha mladé maminky z Brna usvědčil otisk ucha na rámu dveří. O trest smrti si řekl sám

V červenci 1985 objevila policie v Brně zavražděnou Zdenu Minaříkovou. Kriminalisty na stopu propuštěného Jana Holuba přivedl neobvyklý otisk ucha na dveřích.

Falešní příslušníci VB přepadli auto s výplatou a zastřelili těhotnou pokladní. Prozradila je Volha a záznam z vrátnice

V listopadu 1971 zastřelili falešní příslušníci Bezpečnosti na Slovensku pokladní a řidiče převážející výplaty. Vrahy prozradila nová Volha a kniha návštěv.

Vykradl desítky obchodů a léta unikal policii. Koudela si jako první český lupič nechal plastickou operací změnit tvář

Kasař Josef Koudela vykradl desítky trezorů a před pražskými detektivy ho chránila plastika obličeje. Z cely smrti odešel v květnu 1945 a navždy zmizel.

Maďaři před 70 lety prosili Čechy o pomoc proti sovětským tankům. Praha místo toho posílala do Budapešti zbraně a agenty

Ráno 4. listopadu 1956 vjely do Budapešti sovětské tanky. Maďaři marně prosili o pomoc, československý komunistický režim raději volal po tvrdém úderu.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA