Král Ludvík XIV. se koupal jen výjimečně. Hygiena Versailles měla úplně jiná pravidla než dnes

Král Ludvík XIV. vládl Francii neuvěřitelných dvaasedmdesát let. Za celou tu dobu ale úplnou lázeň podstupoval jen velmi zřídka. Tehdejší lékařské kapacity spatřovaly v tekoucí horké vodě riziko, které otevírá lidské tělo nejrůznějším nákazám. Místo mýdla se tak nejmocnější muž Evropy spoléhal na suché plátno a silné parfémy.

REKLAMA

Zrádná horká voda

Záznamy osobních lékařů popisují hygienu panovníka způsobem, který dnešnímu čtenáři připadá velmi neobvyklý. Koupel byla na francouzském dvoře považována za potenciálně rizikovou záležitost. Horká voda totiž podle dobového přesvědčení změkčovala kůži a otevírala póry neviditelným jedům z ovzduší. Voda zkrátka pro tehdejší elitu představovala spíše hrozbu než prostředek očisty.

Pravidla suché očisty

Běžná denní hygiena často spočívala v otírání těla lněným plátnem a používání nejrůznějších parfémovaných nebo alkoholových roztoků. Král se převlékal do čistých košil i několikrát denně. Dobová etiketa totiž považovala schopnost lnu nasáknout tělesné tekutiny za vrcholnou formu čistoty. Věřilo se, že běloskvoucí látka vytahuje z těla špínu mnohem účinněji než jakákoliv koupel.

Atmosféra ve Versailles

Lékařské kapacity vytrvale varovaly před nebezpečím spojeným s lázněmi. Tělo se podle nich v teplé vodě oslabovalo a ztrácelo svou přirozenou ochranu proti nemocem. Panovník těmto radám plně důvěřoval a kontakt s vodou omezoval na nezbytné minimum. Samotné Versailles pak bylo známé intenzivní směsí parfémů, lidských pachů a celkově nedokonalé hygieny.

Silné vůně měly překrývat běžné pachy tehdejších palácových prostor. Král velmi miloval ambru a pižmo, přičemž tyto pronikavé látky vyžadoval na svém oděvu. Nechával jimi dokonce kropit i fontány v rozlehlých zahradách.

Zdravotní úskalí pozdního věku

V pozdním věku se u panovníka rozvinula silná alergie na většinu voňavek a snášel už jen esenci z květů pomerančovníku. Jemná květinová vůně tvořila výrazný kontrast k jeho zhoršujícímu se zdraví. Na sklonku života trpěl vážnými komplikacemi včetně gangrény, kterým nakonec na podzim roku 1715 podlehl. Tehdejší pohled na péči o tělo se zkrátka od dnešních standardů lišil téměř ve všem.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (thisisversaillesmadame.blogspot, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Jsem publicista se zájmem o film, kulturu a společenské dějiny. Sleduji, jak se minulost promítá do současnosti i do popkultury. Ve svých textech propojuji ověřená fakta s příběhy, které dávají dějinám lidský rozměr a přibližují je dnešnímu čtenáři. Na volné noze publikuji již více než deset let.

Další články
Související

Pravda o zkaženém chrupu královny Alžběty vyvrací zažitý mýtus o dehtu

Královna Alžběta I. propadla vášni pro luxusní cukr a její úsměv utrpěl nevratné škody. Jaký nesmyslný internetový mýtus se s tímto fenoménem dnes pojí?

Den, kdy Nikola Tesla ponížil slavného rivala. V New Yorku ukázal technologii, která dodnes pohání svět

16. května 1888 Nikola Tesla změnil svět. Na přednášce popsal systém střídavého proudu, který umožnil přenos elektřiny na dálku a ukončil éru stejnosměrného proudu.

Nejmladší matka světa: Pětiletá holčička porodila zdravého syna, nakonec ho i přežila

V roce 1939 porodila pětiletá Lina Medina zdravého syna. Unikátní lékařský případ z Peru dodnes fascinuje vědu svou biologickou neuvěřitelností.

Od chudého mladíka k mocnému dvoru. Skutečný příběh muže se jménem d’Artagnan

Literární hrdina d'Artagnan působí neohroženě. Jeho skutečný život u dvora se ale výrazně lišil. Jaký osud potkal tajného agenta francouzského krále?

Místo upírky našli oběť dobových pověr. Dívka byla pohřbená se srpem přes krk, aby nemohla obživnout

V polské obci Pieň vědci zrekonstruovali tvář šlechtičny ze 17. století, kterou pohřbili se srpem u hrdla kvůli strachu z upírství. DNA odhalila její původ.

Centrifuga na lidské šílenství: V pražském ústavu pro choromyslné léčili pacienty rotací do bezvědomí

V 19. století léčili v pražském ústavu pro choromyslné psychózy rotací. Pacienti při 100 otáčkách za minutu upadali do bezvědomí a krváceli z uší.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA