Král Ludvík XIV. se koupal jen výjimečně. Hygiena Versailles měla úplně jiná pravidla než dnes

Král Ludvík XIV. vládl Francii neuvěřitelných dvaasedmdesát let. Za celou tu dobu ale úplnou lázeň podstupoval jen velmi zřídka. Tehdejší lékařské kapacity spatřovaly v tekoucí horké vodě riziko, které otevírá lidské tělo nejrůznějším nákazám. Místo mýdla se tak nejmocnější muž Evropy spoléhal na suché plátno a silné parfémy.

REKLAMA

Zrádná horká voda

Záznamy osobních lékařů popisují hygienu panovníka způsobem, který dnešnímu čtenáři připadá velmi neobvyklý. Koupel byla na francouzském dvoře považována za potenciálně rizikovou záležitost. Horká voda totiž podle dobového přesvědčení změkčovala kůži a otevírala póry neviditelným jedům z ovzduší. Voda zkrátka pro tehdejší elitu představovala spíše hrozbu než prostředek očisty.

Pravidla suché očisty

Běžná denní hygiena často spočívala v otírání těla lněným plátnem a používání nejrůznějších parfémovaných nebo alkoholových roztoků. Král se převlékal do čistých košil i několikrát denně. Dobová etiketa totiž považovala schopnost lnu nasáknout tělesné tekutiny za vrcholnou formu čistoty. Věřilo se, že běloskvoucí látka vytahuje z těla špínu mnohem účinněji než jakákoliv koupel.

Atmosféra ve Versailles

Lékařské kapacity vytrvale varovaly před nebezpečím spojeným s lázněmi. Tělo se podle nich v teplé vodě oslabovalo a ztrácelo svou přirozenou ochranu proti nemocem. Panovník těmto radám plně důvěřoval a kontakt s vodou omezoval na nezbytné minimum. Samotné Versailles pak bylo známé intenzivní směsí parfémů, lidských pachů a celkově nedokonalé hygieny.

Silné vůně měly překrývat běžné pachy tehdejších palácových prostor. Král velmi miloval ambru a pižmo, přičemž tyto pronikavé látky vyžadoval na svém oděvu. Nechával jimi dokonce kropit i fontány v rozlehlých zahradách.

Zdravotní úskalí pozdního věku

V pozdním věku se u panovníka rozvinula silná alergie na většinu voňavek a snášel už jen esenci z květů pomerančovníku. Jemná květinová vůně tvořila výrazný kontrast k jeho zhoršujícímu se zdraví. Na sklonku života trpěl vážnými komplikacemi včetně gangrény, kterým nakonec na podzim roku 1715 podlehl. Tehdejší pohled na péči o tělo se zkrátka od dnešních standardů lišil téměř ve všem.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (thisisversaillesmadame.blogspot, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Jsem publicista se zájmem o film, kulturu a společenské dějiny. Sleduji, jak se minulost promítá do současnosti i do popkultury. Ve svých textech propojuji ověřená fakta s příběhy, které dávají dějinám lidský rozměr a přibližují je dnešnímu čtenáři. Na volné noze publikuji již více než deset let.

Další články
Související

Mniši odmítali honosné dubové truhly. Staletá těla zde odolávají rozkladu díky důmyslnému větrání

Kapucínská hrobka v Brně ukrývá fascinující podívanou. Důmyslný systém větrání zachoval těla mnichů po staletí v neporušeném stavu bez použití jakékoliv chemie.

Na soše svatého Václava pracoval sochař desítky let. Tvář na pražské soše ve skutečnosti patří úplně jinému muži

Slavný pražský pomník svatého Václava nenese skutečnou tvář českého knížete. Sochař Josef Václav Myslbek využil jako předlohu obličej svého kolegy.

Na štítu šumavského kostela se znovu objevuje ženská tvář. Místo inspirovalo Erbena ke Svatební košili

Kostel svaté Máří Magdaleny ve Velharticích a přilehlý hřbitov inspirovaly Karla Jaromíra Erbena k napsání balady Svatební košile ze známé sbírky Kytice.

Dnešní Václavské náměstí lemovaly přízemní domky se zahradami. Václav IV. na Hradě bydlet odmítal

Středověká Praha zažila pod taktovkou Lucemburků nebývalý rozkvět. Vznešená gotická architektura tehdy ostře kontrastovala s velmi drsným životem v podhradí.

Španělskou královnu zradili její úplně nejbližší příbuzní. Kvůli touze po moci strávila většinu života ve vězení

Kastilská panovnice doplatila na slepou lásku k manželovi i ambice svého otce. Zbytek života strávila v přísné izolaci za zdmi chladného hradu.

Jantarová komnata dodnes patří k největším záhadám války. O jejím osudu koluje celá řada legend

Originální Jantarová komnata zdobila Kateřinský palác od 18. století. Během války ji rozebrali nacisté a cenné obložení následně zmizelo beze stopy.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA