Král Ludvík XIV. se koupal jen výjimečně. Hygiena Versailles měla úplně jiná pravidla než dnes

Král Ludvík XIV. vládl Francii neuvěřitelných dvaasedmdesát let. Za celou tu dobu ale úplnou lázeň podstupoval jen velmi zřídka. Tehdejší lékařské kapacity spatřovaly v tekoucí horké vodě riziko, které otevírá lidské tělo nejrůznějším nákazám. Místo mýdla se tak nejmocnější muž Evropy spoléhal na suché plátno a silné parfémy.

REKLAMA

Zrádná horká voda

Záznamy osobních lékařů popisují hygienu panovníka způsobem, který dnešnímu čtenáři připadá velmi neobvyklý. Koupel byla na francouzském dvoře považována za potenciálně rizikovou záležitost. Horká voda totiž podle dobového přesvědčení změkčovala kůži a otevírala póry neviditelným jedům z ovzduší. Voda zkrátka pro tehdejší elitu představovala spíše hrozbu než prostředek očisty.

Pravidla suché očisty

Běžná denní hygiena často spočívala v otírání těla lněným plátnem a používání nejrůznějších parfémovaných nebo alkoholových roztoků. Král se převlékal do čistých košil i několikrát denně. Dobová etiketa totiž považovala schopnost lnu nasáknout tělesné tekutiny za vrcholnou formu čistoty. Věřilo se, že běloskvoucí látka vytahuje z těla špínu mnohem účinněji než jakákoliv koupel.

Atmosféra ve Versailles

Lékařské kapacity vytrvale varovaly před nebezpečím spojeným s lázněmi. Tělo se podle nich v teplé vodě oslabovalo a ztrácelo svou přirozenou ochranu proti nemocem. Panovník těmto radám plně důvěřoval a kontakt s vodou omezoval na nezbytné minimum. Samotné Versailles pak bylo známé intenzivní směsí parfémů, lidských pachů a celkově nedokonalé hygieny.

Silné vůně měly překrývat běžné pachy tehdejších palácových prostor. Král velmi miloval ambru a pižmo, přičemž tyto pronikavé látky vyžadoval na svém oděvu. Nechával jimi dokonce kropit i fontány v rozlehlých zahradách.

Zdravotní úskalí pozdního věku

V pozdním věku se u panovníka rozvinula silná alergie na většinu voňavek a snášel už jen esenci z květů pomerančovníku. Jemná květinová vůně tvořila výrazný kontrast k jeho zhoršujícímu se zdraví. Na sklonku života trpěl vážnými komplikacemi včetně gangrény, kterým nakonec na podzim roku 1715 podlehl. Tehdejší pohled na péči o tělo se zkrátka od dnešních standardů lišil téměř ve všem.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (thisisversaillesmadame.blogspot, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Jsem publicista se zájmem o film, kulturu a společenské dějiny. Sleduji, jak se minulost promítá do současnosti i do popkultury. Ve svých textech propojuji ověřená fakta s příběhy, které dávají dějinám lidský rozměr a přibližují je dnešnímu čtenáři. Na volné noze publikuji již více než deset let.

Další články
Související

Nemocná dívka oklamala smrt už v dětství. Později přežila tři havárie lodí včetně Titanicu a Britannicu

Violet Constance Jessop přežila havárie tří nejslavnějších lodí počátku dvacátého století. Její pozoruhodný život na vlnách oceánu začal nenápadným podvodem.

Jan Mydlář měl léčit lidi, místo toho jim stínal hlavy. Kvůli lásce se stal katem a vydělal si na několik domů

Původně studoval medicínu, kvůli odsouzené ženě se ale Jan Mydlář stal katem. Zvolená profese mu nakonec přinesla obrovské jmění a respekt pražských měšťanů.

Portugalský lékař získal Nobelovu cenu za lobotomii. Teprve později se ukázalo, co operace s některými pacienty udělala

Portugalský lékař António Egas Moniz získal Nobelovu cenu za radikální metodu léčby duševních chorob. Později se ovšem ukázalo, jakou daň si operace skutečně vybírají.

Perchta z Rožmberka zoufale prosila o záchranu. Vlivná rodina ji nechala napospas osudu

Skutečný osud slavné šlechtičny provázelo kruté zacházení i velká chudoba. Chybný výklad dopisů z Perchty z Rožmberka udělal nejznámější tajemnou bytost.

Nicholas Winton měl jet na lyže, místo toho zachránil 669 dětí. Vlak s dalšími 250 už ale nikdy nevyjel

Nicholas Winton v Praze zachránil 669 dětí. Pravda o zrušené dovolené a ručně tištěných vízech vyšla najevo úplnou náhodou až po padesáti letech.

První žena ve vesmíru prožila tři dny utrpení. Valentina Těreškovová mohla o problémech mise mluvit až po pádu SSSR

Valentina Těreškovová se stala první ženou ve vesmíru. Oficiální sovětská propaganda mluvila o velkém úspěchu, podrobnosti mise ale odhalují pravý opak.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA