Podzim roku 2005 poznamenala série nevysvětlitelných vražd. Viktor Kalivoda tehdy v lesích na Brněnsku a Kladensku usmrtil tři náhodné lidi. Případ muže s vysokým intelektem a pečlivě připraveným plánem patří mezi nejznámější události české kriminalistiky.
Výhra v televizní soutěži a nákup zbraní
Viktor Kalivoda působil na své okolí jako naprosto nenápadný a velice slušný člověk. Sousedé v něm viděli bezproblémového studenta hned několika vysokých škol. V roce 2004 se přihlásil do populární vědomostní soutěže Chcete být milionářem a soutěžní křeslo opustil s výhrou 320 tisíc korun.
Získané peníze však neinvestoval do běžných osobních potřeb. Částku využil na nákup dvou pistolí značky Glock a velkého množství střeliva. Jedná se o velmi spolehlivé zbraně s velkokapacitními zásobníky, se kterými běžně pracují speciální policejní jednotky. Zbraňový arzenál mu měl pomoci realizovat jeho chladnokrevné vize.
Výstřely mezi stromy u Nedvědice a Malíkovic
V říjnu roku 2005 odcestoval do Brna a ubytoval se v luxusním pokoji hotelu Continental. Podle personálu se choval zcela normálně, působil klidným dojmem a štědře utrácel. Třináctého října vyrazil do lesů u Nedvědice na Brněnsku. Zde potkal starší manžele Ludvíkovy při sběru klestí. Ze vzdálenosti necelých deseti metrů na ně začal střílet a oběti následně usmrtil ranou do hlavy.
O tři dny později se velmi podobný scénář opakoval u obce Malíkovice na Kladensku. V lese tam narazil na čtyřiačtyřicetiletého podnikatele Jaroslava Lendóciho na procházce se psem a bez jediného zaváhání ho zastřelil.
Zadržení a odhalení plánů v metru
Kriminalisté Kalivodu dopadli necelý týden po první události. Při výslechu se ke všem činům naprosto bez emocí okamžitě doznal. Během vyšetřování policistům popsal své další nerealizované kroky. Plánoval střílet do cestujících v pražském metru a ve vagonech prý už mnohokrát sahal do tašky po zbrani. Pokaždé si to na poslední chvíli rozmyslel.
Vyšetřovatelům potvrdil inspiraci činy Olgy Hepnarové. „Přiznávám se, zastřelil jsem je, je to pravda,“ zněla jeho první slova těsně po zadržení. „Proč? Samozřejmě, že jsem měl důvod, ale o tom se bavit nebudu,“ dodal tehdy s ledovým klidem.
Tajemství dopisu na rozloučenou
Opravdový motiv svého konání před soudem dlouhou dobu tajil. Odmítal s kýmkoliv komunikovat a za své skutky obdržel trest odnětí svobody na doživotí. Až bezprostředně po vynesení rozsudku dorazil jeho rodičům dopis na rozloučenou. Sepsal ho těsně před svým prvním a neúspěšným pokusem o sebevraždu ve vazbě.
Advokát Daniel Šimánek pro web iDNES.cz uvedl, že důvod vražd rozhodně nesouvisel s konkrétními oběťmi ani s jeho rodinou. „Je to něco mnohem niternějšího a něco mnohem složitějšího, ale bylo by neférové, kdyby se to soud dozvěděl z novin,“ poodhalil tehdy právník obsah listu.
Konec za zdmi valdické věznice
U pražského vrchního soudu Kalivoda později zmínil své dlouhodobé psychické strádání a řadu neúspěšných snah o ukončení vlastního života. Často prý stával na Nuselském mostě a snažil se v sobě najít odvahu k poslednímu kroku. Silné vnitřní napětí řešil řezáním na rukou a fyzickou bolestí.
Svůj soudem vyměřený trest si nakonec neodpykal ani zdaleka. Na konci září roku 2010 využil osamělé chvíle ve své cele ve valdické věznici a sáhl si na život. Na následky rozsáhlých zranění po zhruba pěti letech strávených v izolaci od společnosti zemřel.
