Příroda občas tvoří neuvěřitelné anomálie a příběh muže se třemi nohami patří k těm vůbec nejznámějším. Francesco Lentini se na konci 19. století narodil s unikátní tělesnou stavbou, která zpočátku děsila i jeho vlastní rodinu. Z odmítaného chlapce se však vypracoval v nezapomenutelnou hvězdu největších světových manéží. Své fyzické odlišnosti dokázal proměnit v obrovskou výhodu a prožil neobyčejně bohatý osobní život plný obdivu i respektu publika.
Začátky v péči tety
Narození pátého dítěte do početné sicilské rodiny v malém městečku Rosolini provázel velký šok. Francesco přišel na svět v květnu roku 1889 s parazitujícím dvojčetem přirostlým ke spodní části páteře. Z pravého boku mu vyrůstala třetí končetina s dalším zakrnělým chodidlem u kolena a disponoval dvěma sadami mužských pohlavních orgánů. Porodní asistentka tehdy dítě v hrůze odložila a z místnosti utekla.
Zbožní rodiče považovali takový zjev za temné znamení a chlapce se zpočátku zřekli. Výchovy se ujala teta a umístila ho do ústavu pro handicapované pacienty. Toto rozhodnutí malému chlapci nečekaně prospělo. Setkání se slepými či zcela nehybnými dětmi pro něj znamenalo zásadní obrat. Pochopil tam, že jeho situace nabízí mnoho možností a naučil se normálně chodit. Brzy ovládl plavání, jízdu na kole i skákání přes švihadlo.
Hvězda amerických manéží
V šesti letech si neobvyklého talentu všiml potulný loutkář Vincenzo Magnano. Okamžitě v chlapci rozpoznal budoucí hvězdu výnosných představení a přesvědčil rodinu k cestě za oceán. Koncem 19. století Amerika dychtila po neobvyklých podívaných a Lentini se brzy zařadil mezi hlavní taháky těch nejslavnějších podniků. Vystupoval po boku slavného Barnumova cirkusu nebo v proslulé show Buffalo Billa.
Mezi ostatními artisty si vysloužil velký respekt a kolegové mu brzy začali přezdívat Král. Své vystoupení postavil na charismatu a přirozené inteligenci. Běžně si ze sebe dělal legraci a třetí končetinu občas využíval místo stoličky na sezení. Zvědavcům s úsměvem vysvětloval, že nohu navíc používá při plavání jako kormidlo. Na dotazy ohledně nákupu obuvi s kamennou tváří odpovídal, že kupuje vždy dva páry a tu čtvrtou botu daruje kamarádovi s jednou nohou.
Život po boku herečky
Zvláštní pozornost publika se vždy stáčela k jeho intimnímu životu. Skutečnost dvou funkčních sad pohlavních orgánů dráždila představivost mnoha návštěvníků. Lentini na zvídavé otázky reagoval s naprostým nadhledem a sepsal i podrobnou informační brožuru. Tu pak po představeních prodával zájemcům za pár centů.
Během jednoho turné potkal půvabnou divadelní herečku Theresu Murrayovou. Drobný muž se třemi nohami si ji rychle získal svým nezaměnitelným humorem a životním elánem. Svatba proběhla v roce 1907 a pár spolu přivedl na svět čtyři naprosto zdravé děti. Manželství vydrželo téměř třicet let, únava z neustálého cestování a tlak obrovské slávy nakonec vedly k rozvodu. Později si našel novou partnerku Helen Shupeovou a ta s ním zůstala až do samého konce.
Zmarněné naděje na operaci
S přibývajícím věkem a velkým vydělaným jměním toužil slavný umělec po klidném životě v ústraní. Obrátil se tedy na lékařské kapacity s prosbou o odstranění přebytečné končetiny. Doktoři po důkladném vyšetření jakýkoliv zákrok striktně odmítli. Spojení s páteří bylo natolik komplexní, že by operace skončila fatálně nebo trvalým ochrnutím celé dolní poloviny těla.
Lentini se musel smířit se svou odlišností natrvalo a pokračoval v turné až do vysokého věku. Osobní stesk projevoval postesknutím, že má sice tři nohy, ale žádné dvě netvoří stejný pár. Všechny končetiny měly totiž rozdílnou délku. Nakonec podlehl selhání plic v září roku 1966 ve věku 77 let.




