Reklama

Největší požár Pražského hradu: Nezodpovědné služebnictvo spustilo oheň, který pohltil Malou Stranu i katedrálu sv. Víta

Jonáš Jenšovský3 min čtení
Ilustrační foto, ZDROJ: redakce kroniQa prostř. DALL·E 3 - ChatGPT 4o

V roce 1541 došlo k nejničivějšímu případu požáru v celých pražských dějinách. Oheň zachvátil Malou Stranu a Hradčany, o průběhu i obětech tehdy psal Václav Hájek z Libočan. Nezkrotný živel pohltil kostely, Svatovítskou katedrálu a dostal se i do Vladislavského sálu. Příčina? Trestuhodná neopatrnost i bezohlednost služebnictva. Co se tedy stalo?

Reklama

V domě Na Baště

Osudným dnem byl 2. červen 1541. „Příčinou požáru se stala neopatrnost při manipulaci s ohněm za větrného počasí během oprav střechy dnešního Šternberského paláce,“ popisuje historik Emanuel Poche. Dým i plameny začaly záhy prosakovat kolem komína střechou domu na Malostranském náměstí.

Jakmile si ohně všimli pokrývači na sousední střeše, varovali sousedy i čeleď pana Ludvíka z Gutštejna, kterému dům tehdy patřil.

Dřevo a úprk

„Většina tehdejších staveb byla ze dřeva, jakýkoli oheň tak představoval smrtelné nebezpečí. Technické možnosti, jak s ním bojovat, byly v té době navíc notně omezené,“ uvádí pro iDnes bývalý vyšetřovatel pražských hasičů Václav Hladík.

Problémem tohoto požáru bylo ale něco jiného. Panské služebnictvo se totiž k sousedům varujícím před ohněm zachovalo velmi nečekaně. Jednoduše je vykázali ze dveří s tím, že se o věc postarají sami. Jak ale uvádí historik Jiří Jánský: „Lidé pána z Gutštejna ale brzy poznali, v jakém obrovském nebezpečí se nacházejí.“

Jenže pak přišla druhá hrozná věc. Služebnictvo změnilo sice názor a pustilo sousedy do domu – ale samo z něj uteklo.

Vše na straně ohně

Sousedé se mezitím pokusili o nemožné a na sílící plameny lili džbery vody z nedaleké kašny. Problém byl, že živlu pomáhalo i počasí. Jak trefně lamentoval kronikář Václav Hájek z Libočan: „Panovalo neobyčejné sucho a teplo.“

Budova za budovou

Jakmile živel přeskočil na maštal plnou sena a slámy, byla to pro dobrovolníky konečná. Plameny se změnily v ohnivou smršť, začaly se valit ulicemi dál a „žraly“ všechno v cestě. Menší Město pražské se změnilo v peklo. Pak přišla na řadu Strahovská brána, živel mířil přes val rovnou na Pražský hrad.

Dřevo, kov i kámen

Přísloví, že stará stodola hoří jasným plamenem, tu bylo demonstrováno prakticky doslova. Dřevěné kusy domů se staly ohnivým věchtem. Kroutily se železné díly, cihly i kamenné bloky prošly deformací. Padly vinohrady a sady na stráních kolem Malé strany. Jeden po druhém vzplály kostely včetně Svatovítské katedrály.

Plameny dorazily do Ludvíkova křídla i Vladislavského sálu. Křídlo bylo přitom s pýchou dokončeno jen krátce před tímto datem. Jediným štěstím v neštěstí celé Prahy bylo, že vítr vál od jihu. Oheň se proto udržel na jednom břehu Vltavy, nepřeskočil do Starého a Nového města.

Oběti a škody

Malou stranu ovšem neúprosně devastoval celé tři hodiny, zeslábl až v noci. Ráno našli lidé v ruinách přes dvacet mrtvých. 133 z 211 malostranských domů kompletně shořelo, nejméně to „odnesli“ lidé na jihu a jihovýchodě Menšího Města pražského.

„Vyhořel Pražský hrad celý, všechny kostely, roztavily se zvony, shořely i hrobové svatých a další drahé věci. Shořely také zemské desky a všechna staveni kromě Černé věze a Daliborky,“ povzdechl si v kronice Mikuláš Dačický z Heslova. Pozitivem bylo, že tato katastrofa odstartovala renesanční přestavbu města.

Zdroje: iDnes, Wikipedia, Badatele, NasRegion

Reklama
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.
Sdílet
Přidat na Seznam.cz
AutorJonáš Jenšovský

Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články autora (162)

Další z rubriky Dějiny

Celá rubrika
1995VyřešenoDělník bodl družku nožem na kuřata a ránu jí potřel kolínskou. Tři dny pak chodil do práce, ona mezitím doma umíralaSkutečný Robinson Crusoe se jmenoval Alexander Selkirk. Na pustém ostrově přežil čtyři roky a čtyři měsíce1977Velitel brazilské vojenské operace promluvil o setkání s neznámým plavidlem. Po zveřejnění svědectví byl nalezen mrtvýSovětský Buran obletěl Zemi bez posádky. V roce 1989 ho lidé obdivovali na Ruzyni, o 13 let později ho zavalila střecha
Reklama