Jak vznikl Den matek: Jeho vlastní zakladatelka zasvětila zbytek života snaze ho úplně zrušit

Den matek patří k oblíbeným jarním tradicím, které slavíme s květinou v ruce. Za vznikem tohoto svátku stojí americká aktivistka Anna Jarvis, která chtěla vzdát hold své vlastní obětavé mamince. Původně intimní rodinná událost nabrala velmi brzy překvapivý směr a samotnou zakladatelku dohnala k urputnému celoživotnímu boji proti obchodníkům.

REKLAMA

Snaha o poválečné usmíření

Poválečná Amerika potřebovala po ničivém občanském konfliktu rychle zacelit rány a obnovit zpřetrhané sousedské vazby. Ann Maria Reeves Jarvis proto na konci 60. let devatenáctého století zorganizovala speciální setkání rodin veteránů z obou znepřátelených stran. Snažila se pomocí mateřské sounáležitosti podpořit vzájemné smíření a zlepšit katastrofální hygienické podmínky ve zdevastovaných komunitách. Podobné pohnutky sdílela spisovatelka Julia Ward Howe, když vyzvala ženy k vytvoření organizace pro zachování míru a odvrácení dalších krveprolití.

Zrození národního svátku

Skutečný základ dnešních květnových oslav položila o několik desítek let později dcera Anna Jarvis. Svátek prosadila na památku své zesnulé matky a jako hlavní symbol zvolila její oblíbený bílý karafiát. První oficiální shromáždění rodin proběhlo desátého května 1908 v kostele v západovirginském Graftonu. Květnovou druhou neděli následně zpopularizovala natolik masivně, že ji prezident Woodrow Wilson o šest let později vyhlásil oficiálním národním svátkem.

Odpor proti velké komerci

Původní záměr skromného rodinného dne prožitého v kruhu nejbližších se po celonárodním uznání velmi rychle vytratil. Květinářství a velcí vydavatelé blahopřání vycítili obrovskou obchodní příležitost a začali na nové tradici generovat vysoké zisky. Anna Jarvis nesla tuto proměnu těžce a masové nakupování drahých dárků považovala za hrubou urážku myšlenky oslavující nezištnou rodičovskou lásku. Rozhodla se zasvětit veškerý svůj čas i osobní úspory snaze o úplné zrušení vlastního výtvoru.

Organizovala rozsáhlé petice, sepisovala ostrá prohlášení pro tisk a vedla vyčerpávající soudní spory s velkými prodejci. Její neúnavná kampaň skončila naprostým osobním i finančním krachem. Zakladatelka svátku nakonec zemřela zcela bez prostředků v sanatoriu. Provoz tohoto ústavu jí paradoxně platily právě společnosti prodávající květiny a tištěné gratulace.

Návrat do českých kalendářů

Do českého prostředí přinesla tradici jarního poděkování maminkám Alice Masaryková v roce 1923. Oslavy připadající na druhou květnovou neděli si místní obyvatelé bleskově oblíbili. Po roce 1948 začal nový režim svátek cíleně potlačovat a pozornost veřejnosti směřoval k březnovému Mezinárodnímu dni žen. Původní termín uctívající mateřství se do rodinných zvyklostí naplno vrátil až po roce 1989. V roce 2027 oslavíme tento den 9. května.

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (womenshistory.si.edu, britannica, cs.wikipedia).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

První případ Sherlocka Holmese ho spojil s českým králem. Dopis pocházel z papírny v Chebu, která vyhořela v roce 1904

V roce 1891 vydal britský spisovatel Arthur Conan Doyle povídku Skandál v Čechách. Svému detektivovi vložil do případu pravý papír z Chebu.

Vykradl desítky obchodů a léta unikal policii. Koudela si jako první český lupič nechal plastickou operací změnit tvář

Kasař Josef Koudela vykradl desítky trezorů a před pražskými detektivy ho chránila plastika obličeje. Z cely smrti odešel v květnu 1945 a navždy zmizel.

Zběhlý voják Martin Roháč se stal nejhorším vrahem v našich zemích. Kanibalismus jej měl ochránit před dopadením

Krvavé vražedné tažení zběhlého vojáka Martina Roháče v 16. století si vyžádalo 59 obětí. Nejhorší český sériový vrah skončil vpletený do dřevěného kola.

Lidé platili za pohled na její chlupatou tvář. Manžel ji vystavoval jako opičí ženu zaživa i po smrti

Julia Pastrana se v 19. století proslavila mimořádným talentem i vzácným ochlupením celého těla. JeJí neuvěřitelný osud měl po smrti temnou dohru.

Král úniků zemřel před sto lety v Detroitu. Zhroucení předcházela série ran do břicha od studenta

Slavný iluzionista Harry Houdini zemřel 31. října 1926 v Detroitu. Po ráně do břicha podlehl zánětu pobřišnice. Manželka jej zkoušela marně kontaktovat.

Železná tyč mu proletěla hlavou a přežil. Z váženého předáka se po nehodě stal hrubý a prchlivý muž

Železniční předák Phineas Gage utrpěl v roce 1848 fatální poranění hlavy. Úraz ocelovou tyčí poškodil lalok a trvale změnil schopnost ovládat emoce.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA