Život Boženy Němcové se na hony vzdaloval romantickým obrázkům z jejích slavných knih. Většinu dospělosti provázely autorku obrovská chudoba, těžké nemoci a mimořádně složitý vztah s vlastním manželem. Osobní bolesti tak často utápěla ve snaze nějak zajistit rodinu a najít alespoň trochu obyčejného pochopení v náručí jiných mužů.
Dětství na panství a domluvená svatba
Barbora Panklová vyrůstala ve velmi skromných venkovských podmínkách na panství vévodkyně Kateřiny Zaháňské. Laskavý přístup babičky Marie Magdaleny Novotné i klidné prostředí ratibořického údolí zanechaly v mladé dívce hlubokou stopu. Tyto vzpomínky později silně formovaly její literární tvorbu. Přesné datum narození a skutečný původ spisovatelky přitom historici nedokážou dodnes s jistotou určit. Rodiče jí každopádně už ve velmi útlém věku vybrali o patnáct let staršího ženicha a na podzim roku 1837 proběhla svatba s Josefem Němcem.
Úředník finanční stráže a zapálený vlastenec měl kvůli svým vyhraněným postojům časté spory s nadřízenými. Tím celou rodinu hned v začátcích společné cesty uvrhl do trvalé existenční nejistoty a neustálého stěhování z místa na místo. Během několika málo let vystřídali Josefov, Litomyšl, Polnou i Domažlice.
Časté přesuny a věčný nedostatek peněz vnášely do svazku obrovské napětí, přesto z tohoto manželství vzešli tři synové a jedna dcera. Fyzické útoky a velmi ostré hádky se však u Němcových postupně staly zcela běžnou součástí každodenní reality.
Útěcha mimo domov a obrovská ztráta
V pražských vlasteneckých kruzích se Němcová sblížila s řadou mužů a udržovala vřelé vztahy s básníkem Václavem Bolemírem Nebeským či medikem Hanušem Jurenkou. Tajné milostné dopisy ovšem mnohokrát odhalil rozzlobený manžel a tyto situace vyvolávaly další drsné domácí konflikty. Nejtvrdší rána dopadla na rodinu na podzim roku 1853. Nadaný syn Hynek tehdy onemocněl a zakrátko podlehl tuberkulóze. Zdrcená matka se po této tragické události stáhla do naprostého ústraní a veškerý svůj žal vložila do psaní knihy Babička.
Útěk bez peněz a pozdní diagnóza
Rodinná i finanční situace se dál prudce horšila a na podzim roku 1861 odjela naprosto vyčerpaná autorka do Litomyšle. V pronajatém hotelovém pokoji trpěla zimnicí i velkým hladem. Pro získání peněz na obyčejnou polévku musela dokonce prodat svůj drahocenný granátový náramek. Zuboženou a těžce nemocnou ženu nakonec odvezl Josef Němec zpět do pražského bytu. Den před svou smrtí dostala do rukou první tištěné sešity druhého vydání Babičky a nad hrubým papírem plným chyb už jen usedavě plakala.
Zemřela o pouhý den později ve věku nedožitých 42 let. Dlouhou nebylo jasné, jaká konkrétní nemoc ji o život vlastně připravila. „Dnes můžeme říci, že spisovatelka s velkou pravděpodobností zemřela na zhoubné onemocnění děložního čípku,“ upřesnil pro iROZHLAS.cz primář gynekologicko porodnického oddělení Nemocnice Písek Michal Turek. V 19. století si lékaři s těmito stavy ještě absolutně nevěděli rady. Dnes by podle Turkových slov včasné ošetření a pravidelná prevence dokázaly spisovatelku bezpečně zachránit.
