Přesně před sto pěti lety si u soudu vyslechl verdikt budoucí prezident Antonín Zápotocký. Státní moc ho tehdy poslala za mříže za organizaci ozbrojeného dělnického povstání na Kladensku. Neúspěšná revoluce sice radikálům nevyšla, položila ale velmi pevné základy pro pozdější nástup komunistické diktatury.
Boj o pražský palác
Mladé Československo řešilo těsně po svém vzniku obrovské vnitřní problémy. Vládnoucí sociální demokracie se názorově rozdělila a nespokojené levicové křídlo začalo volat po radikální změně celého systému. Napětí naplno vybuchlo při drsném sporu o pražský Lidový dům. Levicoví aktivisté tuto rozlehlou budovu včetně přilehlé tiskárny neoprávněně zabrali a bezpečnostní složky je musely po dlouhých potyčkách vyvést násilím.
Vyklizení lukrativního sídla zafungovalo jako dokonalá rozbuška pro celostátní nepokoje. Naštvaní radikálové okamžitě vyhlásili generální stávku a vyhnali do ulic tisíce rozzlobených dělníků. Rozvášněné davy postupně obsazovaly továrny a snažily se zcela paralyzovat klíčovou infrastrukturu včetně uhelných dolů nebo velkých elektráren. Vzbouřenci v několika městech dokonce napadli úředníky a pokusili se silou převzít kontrolu nad místními radnicemi.
Dělníci v ulicích
Hlavním centrem nejdivočejších střetů se stalo průmyslové Kladensko. Zápotocký tam působil jako krajský tajemník a sebevědomě se postavil rovnou do čela zfanatizovaného davu. Pod jeho velením vznikl ústřední revoluční výbor a do ulic vyrazily první organizované oddíly ozbrojených rudých gard. Policie i povolané vojenské jednotky nakonec dokázaly situaci ve městě uklidnit a ty nejvýraznější aktéry okamžitě pozatýkaly.
Přesně 13. dubna 1921 si hlavní organizátoři dělnických nepokojů vyslechli konečné verdikty. Státní žalobce původně požadoval pro celou skupinu obžalovaných ty nejpřísnější tresty smrti za zločin těžké velezrady. Soudní senát nakonec zvolil podstatně mírnější přístup a šest mužů odešlo domů bez trestu. Ostatní vyvázli s několikaměsíčním vězením a vůbec nejdelší osmnáctiměsíční trest si odnesl právě budoucí prezident.
Cesta na Pražský hrad
Odsouzený vůdce stávkujících nakonec nezůstal za mřížemi zdaleka tak dlouho. Na svobodu se dostal už po devíti měsících díky vyhlášené amnestii prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Neúspěšný pokus o státní převrat mezitím zásadně urychlil definitivní politický rozkol. Radikálové brzy na jaře založili Komunistickou stranu Československa a Zápotockého zvolili do jejího nejvyššího vedení i přes jeho tehdejší pobyt v cele.
Dramatické prosincové dny posloužily o několik desetiletí později k masivní propagandě nastupujícího režimu. Hlavní aktér celou událost literárně zpracoval ve svém románu Rudá záře nad Kladnem a komunisté knihu hrdě zařadili mezi základní pilíře povinné školní četby. Historie tak přinesla velmi trpkou tečku za událostmi starými sto pět let. Muž původně souzený za velezradu z pozice hlavy státu o třicet let později bez jakýchkoliv výčitek podepisoval skutečné rozsudky smrti.
