Akce komunistické Státní bezpečnosti s krycím názvem Ortel v dnešním kontextu připomíná scénář béčkového špionážního filmu. Za zavřenými dveřmi laboratoří v sedmdesátých letech vznikaly plány na likvidaci nepohodlných osob pomocí jedů, hmyzu nebo otráveného masa. Celou operaci řídili zkušení rozvědčíci Václav Rybáček a Jaroslav Dvořák. Ti do svých experimentů neváhali zapojit kapacity z prestižních lékařských pracovišť.
Zesměšnění politiků pomocí hmyzu
Komunistická tajná policie hledala cesty, jak nepřátele režimu nenápadně odstranit nebo veřejně potupit. Pozornost odborníků se zaměřila na vývoj chemikálie fungující jako silné lákadlo na hmyz. Látka měla posloužit k diskreditaci konkrétních politiků přímo během jejich projevů, na které by se nečekaně slétly vosy nebo včely.
„Z toho důvodu lze tuto látku použít jako prostředek k zesměšnění nějakého projevu řečníka nebo jinak exponovaného činitele,“ uvádí dobový tajný dokument s přesným návodem na výrobu sloučeniny.
Otrávená drůbež na talíři
Fantazie strůjců operace sahala velmi daleko a do hledáčku se dostal brouk puchýřník lékařský. Ten je známý také jako španělská muška a ve větším množství funguje jako silný jed. Experti zjistili, že slepice a kachny vykazují vůči této toxické látce značnou odolnost. Zkonzumují velkou dávku, jejich maso se stane smrtelně nebezpečným a nic netušící oběť dostane naservírovaný zdánlivě zcela neškodný oběd.
Zpožděný účinek a výtah bez kyslíku
V červnu 1973 odstartoval výzkum zaměřený na načasování smrtících účinků. Sedmapadesát dobrovolníků polklo speciálně upravené dražé a lékaři následně rozborem moči zjišťovali potřebný čas pro rozpuštění látky v těle. Cílem bylo oddálit působení jedu natolik, aby nikdo nezískal podezření na záměrnou otravu. Vedle toxikologů z Kriminalistického ústavu a psychiatrů z Bohnic se do akce zapojili také lékaři ze střešovické nemocnice.
Společně vymysleli takzvanou ideální smrt. Ta počítala s prudkým snížením kyslíku v malém uzavřeném prostoru, typicky v kabině výtahu. Člověk by po prvním nadechnutí ztratil vědomí a případná pomoc by dorazila příliš pozdě.
Testování na vězních z Pankráce
Operace Ortel se podle dochovaných záznamů nezastavila jen u teorie. V srpnu 1978 se řídící pracovník StB setkal s agentem pod krycím jménem Bistro a probírali testy na lidech. Zápis ze schůzky zmiňuje možnost vybrat jeden až dva objekty přímo z pankrácké věznice s tím, že zkušební oběti ani vězeňský personál neměli o ničem vědět.
Historik Pavel Žáček později odhalil reálnou identitu strůjců operace. Za krycími jmény Studnička a Dubina z dokumentů stáli Václav Rybáček a Jaroslav Dvořák ze Služby zvláštního určení. Přes důkladné vyšetřování musel Úřad dokumentace a vyšetřování případ pro nedostatek důkazů odložit a hlavní aktéři spravedlnosti s největší pravděpodobností unikli.
.jpg){kind=link}