Cesty ke hvězdám si už od prvních pokusů vybíraly vysokou daň na zvířecích životech. Prvním savcem překračujícím hranici zemské atmosféry se stal sameček makaka Albert II. Návrat na pevnou zem se mu bohužel stal osudným. Lékařská data z jeho zkušební cesty nakonec pomohla navrhnout bezpečné moduly pro budoucí lidské posádky.
Zkušební lety a tvrdé nárazy
Vědci zpočátku slavili úspěch s drobným hmyzem. Ovocné mušky vyrazily v roce 1947 spolu se semeny kukuřice studovat vliv kosmického záření na živočišnou DNA. Kontejner dosáhl výšky přes 170 kilometrů a spolehlivě dopadl na padáku zpět na Zemi. Podobné štěstí však opice v následujícím období neměly. Makak Albert I se na palubě stroje udusil ještě před dosažením oběžné dráhy.
Jeho nástupce Albert II odstartoval 14. června 1949 z americké základny White Sands. Výzkumníci uspali zvíře narkózou a usadili ho do hlavice rakety V2. Stroj úspěšně protnul Kármánovu hranici a dostal se do výšky 134 kilometrů. Senzory po celou dobu zaznamenávaly opičí tep i dýchání. Závěrečná fáze letu však skončila tragicky po selhání padáku a prudkém nárazu kabiny na povrch pouště.
Další pokusy provázely exploze a technické závady. Makakové v raketách umírali při selhání brzdných systémů nebo kvůli explozím. Přežít samotný start a pobyt ve stavu beztíže často nestačilo. Až zvíře s označením Albert VI přistálo na podzim roku 1951 bez zranění. Záchranný tým však hledal modul v poušti Nového Mexika příliš dlouho a opice zahynula na přehřátí organismu.
Výcvik na vojenské základně
Obrat nastal koncem padesátých let. Do vesmíru zamířily opičky Able a Miss Baker. Zvířata se vrátila z výšky přes pět set kilometrů živá. Miss Baker se dožila sedmadvaceti let a odpočívá v areálu amerického vesmírného centra v Huntsville.
Přípravy na pilotované lety vyžadovaly přímo účast lidoopů. Šimpanz narozený v Kamerunu putoval přes ptačí farmu v Miami na leteckou základnu Holloman v Alamogordu. Ošetřovatelé mu přidělili číslo 65 a oslovovali ho Chang. Známý akronym Ham vznikl ze slov Holloman Aero Medical o trochu později. Na základně procházel osmnáctiměsíčním výcvikem a zvykal si na dlouhý pobyt v malém křesle. „Gauč,“ přezdívali výzkumníci tomuto sedadlu v záznamech pro vesmírný úřad NASA.
Trénink stál na pevných pravidlech. Šimpanz plnil úkoly podle světelných signálů na palubní desce. Za správnou reakci obdržel banánovou peletu. Chyba znamenala slabou elektrickou ránu do chodidla. Opičí žák systém odměn a trestů rychle pochopil a brzy ovládal základní úkony.
Přípravy na příchod člověka
Mise Mercury Redstone 2 odstartovala na konci ledna 1961. Ham bezpečně zvládl celou trasu a zapsal se do historie jako první lidoop ve volném prostoru. Informace z jeho cesty posloužily technikům při plánování letu Alana Sheparda. První lidský astronaut opustil planetu o pouhé čtyři měsíce později v modulu Freedom 7.
Přeživší šimpanz Ham poté zamířil do zoologické zahrady ve Washingtonu, kde přitahoval davy zvědavých návštěvníků. Poslední etapu života strávil v parku v Severní Karolíně. Zemřel v lednu 1983 a jeho kostru si převzal vojenský patologický institut k dalším výzkumům.
Rakety v různých státech vynesly do vesmíru přes třicet primátů. Američané, Sověti, Číňané i Francouzi vysílali k nebi makaky, kotuly nebo šimpanze. Žádné ze zvířat neabsolvovalo cestu dvakrát. Sovětský svaz dával častěji přednost psům. Osud fenky Lajky zná celý svět a rumunská pošta její portrét otiskla na pamětní známku. Cestu lidstvu tehdy prošlapávaly i myši. Spolu s opicí Yorick jich v roce 1951 letělo hned jedenáct.
