Partnerské a manželské svazky mezi různě blízkými příbuznými měly v historii své prakticky nezastupitelné místo. Důvodů bylo hned několik a prakticky ze stejných pak existoval v církvi i jiných organizacích celibát. Cenou za mechanismus dovolující udržování moci a majetku byla postupně rostoucí hrozba genetického poškození. Čím více křížení, tím horší následky.
Různost názorů
Ačkoli má incestní křížení blízkých příbuzných nepopiratelná genetická rizika, názor na něj či jeho nastavení není ve světě jednotné. V Česku je trestný styk v přímé linii, tedy mezi sourozenci nebo rodiči a vlastními dětmi. Bratranci a sestřenice spolu ale už intimně žít mohou a také uzavírat manželství, jak informuje i portál gov.cz. Takové případy nejsou ojedinělé.
Obrovskou výhodou moderní vědy je samozřejmě možnost poměrně přesného stanovení genetických defektů, a tedy určení potenciálních rizik pro další generaci. Vztahy mezi blízkým příbuznými přetrvávají i dnes u různých kultur.
Starověký Egypt
V dobách starověkého Egypta a faraonů si tito vládci museli brát vlastní sestry. Jejich moc se totiž odvozovala od „božské“ linie, kterou bylo třeba udržovat a „neředit“ ničím cizorodým. Dnes je něco takového neproveditelného, tehdejší společnost to ale vnímala jako zcela normální postup.
Nutno podotknout, že v případě prakticky veškerých vládnoucích vrstev v minulosti neexistovalo něco jako „protest zdola“. Ačkoli prostému lidu byly takové praktiky odepřeny, proti aktivitám šlechty, nota bene panovníka, se historicky vzbouřil málokdo.
Že byly výsledkem genetické defekty a choroby, dokládají dnes nalézané mumie a další pozůstatky, jak upozorňuje třeba web Muži v Česku. Dle profesora Alfreda Zinka a webu Sto Plus Jednička: „Tutanchamona zabila dědičná choroba, která ho postihla proto, že jeho rodiče byli blízce příbuzní.“
Marie Stuartovna
Skotská královna pojala za svého druhého chotě vlastního bratrance, protestanta Jindřicha Stuarta, lorda Darnleye. Manželství ale nevydrželo moc dlouho – jednalo se o opilce, kterému na blahu země nijak nezáleželo. Již o dva roky později tak slavila třetí svatbu, tentokrát s hrabětem Bothwellem Jamesem Hepburnem.
Sňatky kontra celibát
Cílem všech těchto praktik bylo u šlechtických a panovnických rodů udržení moci, majetku a vlivu „v rodině“. Opačný postup aplikuje většina církví, která naopak udržuje celibát kněží i sester. Liší se ovšem fungováním, protože její členové žádný majetek nevlastní, ten patří organizaci.
Zatímco tedy u příbuzenských svazků dochází k tomu, že majetek bude přecházet na potomky uvnitř rodiny, v církvi zůstává díky celibátu uvnitř organizace, nehrozí vlastnění nikým zvenku. Oba modely umožňují odlišné fungování majetkové struktury.
Dnes více než jindy
Srovnáním historie a dneška, tedy svazky bratranců a sestřenic, se zabývali také badatelé z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku a také z Chicagské univerzity. Výsledek analýzy DNA z kostí 1 785 lidí žijících v posledních 45 000 letech ukázal překvapivou skutečnost. Jen 3 % procenta byli bratranec a sestřenice.
Ze současné populace pak vzali pro stejné srovnání 1 941 jedinců, výsledkem bylo dokonce 9 %. K příbuzenskému křížení tak dle Nature dochází dnes třikrát více než ve starověku.
Před 50 lety se v Mostě pohnul kostel: 646 hodin, 12 tisíc tun a přesun o 841 metrů
Zdroje: StoPlusJednicka, MuziVCesku, Nespechej, Nature, DatabazeKnih
