Grigorij Rasputin skončil svůj život v ledových vodách řeky Něvy. Původně chudý sibiřský rolník si dokázal podmanit ruský carský pár a stal se jednou z nejmocnějších postav tehdejšího Ruska. Noc z 16. na 17. prosince roku 1916 se však změnila v drama plné střelby a marných pokusů o otravu.
Léčitel se dvěma tvářemi
Grigorij Rasputin se narodil v zapadlé sibiřské vesnici Pokrovskoje. Ve svých devatenácti letech se oženil s Praskovjou Dubrovinovou a založil rodinu. Po náboženském prozření opustil domov a vydal se na cesty po Rusku jako potulný svatý muž.
V roce 1903 dorazil do Petrohradu, kde okouzlil místní aristokracii svou údajnou schopností sugesce. Prostřednictvím dvorní dámy Anny Vyrubovové pronikl až k samotnému carskému dvoru. Carevna Alexandra Fjodorovna v něm viděla jedinou záchranu pro svého syna Alexeje trpícího hemofilií. Kdykoli chlapec silně krvácel, sibiřský mystik dokázal jeho bolesti záhadným způsobem zmírnit.
V přítomnosti svých obdivovatelek hrál roli pokorného starce hlásajícího čistotu těla i mysli. Ve skutečnosti žil bouřlivým dvojím životem. Státní policie vedla podrobné záznamy o jeho častých návštěvách nevěstinců, divokých pijatikách a milostných pletkách.
Carevna všechny zprávy o těchto excesech vytrvale přehlížela. Postupně začal svérázný poradce zasahovat do jmenování úředníků a radil caru Mikuláši II. ve vojenských otázkách probíhající první světové války.
Sladké pohoštění ve sklepě
Rostoucí moc samozvaného proroka vyvolávala obrovský odpor v kruzích ruské šlechty. Devětadvacetiletý kníže Felix Jusupov se po mnoha výhrůžkách smrtí rozhodl jednat. Spojil se s velkoknížetem Dmitrijem Pavlovičem a politikem Vladimirem Puriškevičem. V prosinci pozval Jusupov mocného soka do svého petrohradského paláce. Záminkou se stalo setkání s knížecí manželkou Irinou. Rasputinovy dcery Marie a Varvara tehdy svému otci ze strachu schovaly galoše. Chtěly ho udržet doma. On je ovšem našel a vydal se vstříc svému osudu.
V luxusně vyzdobené suterénní místnosti s medvědí kůží na podlaze čekal na hosta podnos s koláčky a silné madeirské víno. Polský lékař Stanislav Lazovert předtím do jídla i pití přimíchal kyanid draselný. Aby spiklenci odvedli pozornost, v horním patře pouštěli hudbu z gramofonu a předstírali probíhající večírek.
Rasputin podlehl naléhání, snědl otrávené sladkosti a vypil několik sklenic vína. Jed ovšem selhal. Host si stěžoval jen na těžkou hlavu a pálivý pocit v žaludku. „Díval se na mě těma svýma zelenýma zmijíma očima a stále se usmíval,“ popsal později vypjaté chvíle kníže Jusupov ve své knize Konec Rasputina.
Výstřely na zasněženém dvoře
Zoufalý aristokrat ztratil po dvou hodinách nervy. Došel si do patra pro zbraň a střelil zaskočeného muže přímo do hrudi. Rasputin se zhroutil na zem a přítomný lékař konstatoval smrt. Spiklenci odešli nahoru oslavovat záchranu Ruska. Když se Jusupov po chvíli vrátil domnělé tělo zkontrolovat, čekal ho šok.
Postřelený muž otevřel oči, vyskočil na nohy a pokusil se útočníka uškrtit. Následně vyrazil bočními dveřmi ven do chladné noci. Na zasněženém nádvoří ho dostihl Puriškevič. Vypálil na prchajícího několik ran a zasáhl jej do zad a rovnou do čela.
Vraždu podnes provází teorie o účasti britské tajné služby. Zásah do hlavy prý pocházel z revolveru značky Webley. Tuto zbraň běžně používali britští důstojníci a v Petrohradě tehdy pobýval agent Oswald Rayner. Ať už stiskl spoušť kdokoli, útočníci bezvládné tělo svázali provazy a odvezli k mostu přes Něvu. Následně jej vhodili průrazem v ledu do mrznoucí vody.
Marná snaha o záchranu trůnu
Říční policie objevila zmrzlé ostatky o několik dní později. Následná pitva odhalila pouze přítomnost alkoholu a tři smrtelná střelná zranění. Úřady nechaly oběť tajně pohřbít v Carském Selu a atentátníci skončili v domácím vězení a vyhnanství. Carevna si na památku schovala vyšívanou košili, kterou měl její duchovní vůdce na sobě v osudnou noc.
Smrt vlivného manipulátora ovšem pád rozpadající se monarchie neodvrátila. Ruské impérium se o necelé tři měsíce později zhroutilo a car Mikuláš II. podepsal abdikaci. Prozatímní vláda z obav před vznikem nového poutního místa nařídila hrob otevřít a ostatky spálit. Samotný car s celou rodinou skončili v zajetí. V létě následujícího roku je bolševici na Sibiři chladnokrevně popravili.
