V pátek uvedla stanice Nova Cinema hollywoodský snímek Papežův vymítač, ve kterém herce Russella Crowea coby kněze čeká boj s globální satanskou konspirací. Skutečný Gabriele Amorth, který patřil k nejznámějším vatikánským exorcistům, vedl odlišný život. Za druhé světové války získal kříž za statečnost, později při vymítání trval na předchozím psychiatrickém vyšetření, zároveň však veřejně prohlašoval, že posedlí lidé dokážou zvracet skleněné střepy a hřebíky.
Partyzánský velitel s vyznamenáním
Filmoví tvůrci v roce 2023 představili hlavního hrdinu jako rebela, který po Římě jezdí na skútru Vespa, popíjí espresso a z placatky upíjí skotskou whisky, přičemž se zodpovídá pouze papeži. Snímek Papežův vymítač mohou diváci vidět ve zpětném zhlédnutí, nebo v pondělní noční repríze. Skutečný Gabriele Pietro Amorth, který se narodil 1. května 1925 v Modeně do hluboce věřící rodiny, měl za sebou před vstupem do církve válečnou zkušenost.
V osmnácti letech se připojil ke katolickým partyzánům z jednotky Brigata Italia, jíž velel Ermanno Gorrieri. Působil zde pod krycím jménem Alberto, stal se zástupcem velitele pro město Modena a následně velitelem jednoho z praporů. Po skončení konfliktu obdržel Válečný kříž za vojenskou statečnost. Následně vystudoval práva a krátce působil v politice jako zástupce Giulia Andreottiho v mládežnické organizaci Křesťanskodemokratické strany. Pohyboval se v okruhu politiků jako Giorgio La Pira či Amintore Fanfani, než v roce 1954 přijal kněžské svěcení a začal psát pro katolická periodika.
Desítky tisíc rituálů a spolupráce s lékaři
Oficiálním exorcistou římské diecéze se Amorth stal v roce 1986. Podle svých dřívějších vyjádření provedl do roku 2007 přibližně sedmdesát tisíc rituálů. Média tehdy upozornila, že by to znamenalo více než devět vymítání denně. Sám kněz upřesnil, že s prokazatelnou démonickou posedlostí se setkal maximálně ve stovce případů, některé rituály trvaly několik minut a jiné několik hodin.
Většinou se podle něj jednalo o psychické problémy nebo mírnější formy takzvaných démonických poruch. Devadesát procent těchto potíží podle něj tvořily následky prokletí, kdy si lidé z touhy po pomstě najímali okultisty.
Amorth ve své praxi běžně spolupracoval s lékaři a psychiatry. Před zahájením samotného exorcismu trval na důkladném lékařském vyšetření, které mělo spolehlivě vyloučit duševní chorobu. Své zkušenosti popsal v několika knihách, z nichž nejznámější je publikace Exorcista vypráví z roku 1990. Ve stejném roce stál u zrodu Mezinárodní asociace exorcistů, jíž celou dekádu předsedal.
Sklo, hřebíky a součástky rádia
Amorth pro italský tisk opakovaně popisoval průběh samotných obřadů. Uváděl, že k démonům promlouval latinsky, oni mu údajně odpovídali v italštině prostřednictvím postižené osoby. Pro zjištění přítomnosti zlé síly používal zkoumání očí. Pokud byly zornice stočené nahoru, mělo jít o démona ve formě štíra, zornice směřující dolů podle něj indikovaly démona zmije.
Za hlavní příznaky posedlosti považoval mluvení neznámými jazyky, fyzickou sílu neodpovídající věku a tělesné konstituci nebo projevování rozsáhlých znalostí okultních praktik. Posedlí lidé podle něj dokázali na sebe brát podobu vlka. Během rituálů někteří zvraceli skleněné střepy, hřebíky, obvazy a kovové přezky. Zmínil rovněž případ ženy, která plivala součástky tranzistorového rádia. Někdy rituál vyžadoval až sedm pomocníků, kteří museli postiženého člověka udržet.
Kritika jógy a odsouzení filmu
Ve veřejném prostoru na sebe Amorth často upozorňoval svéráznými názory a vystoupeními v rozhlase. Jógu označil za satanskou praktiku kvůli její provázanosti s hinduismem a vírou v převtělování. Za nebezpečné považoval také knihy o Harrym Potterovi, které podle něj podporují černou magii.
Uvedl také, že Adolf Hitler a Josif Stalin byli posedlí ďáblem, a v roce 2013 pro italská média prohlásil, že démonického původu je rovněž láska k lidem stejného pohlaví a že pod vlivem zla jednají i někteří politici.
Gabriele Amorth zemřel v Římě 16. září 2016 ve věku devadesáti jedna let. O sedm let později se do kin dostal snímek Papežův vymítač s vymyšlenou zápletkou a hororovými efekty. Mezinárodní asociace exorcistů se proti němu ohradila s tím, že film vytvořil z exorcismu úzkostnou podívanou, v níž je hlavním aktérem násilný démon. Podle vyjádření asociace představuje takové filmové zobrazení přesný opak toho, jak obřad v katolické církvi ve skutečnosti probíhá.
