Na jejich schůzky dohlížejí stovky policistů a novináři mají dovnitř přísný zákaz vstupu. Klub Bilderberg vznikl přesně před dvaasedmdesáti lety a od té doby pravidelně hostí ty nejvlivnější politiky i miliardáře planety. Uzavřené společnosti se dodnes často připisuje skrytý vliv na vznik společné evropské měny nebo tajné dosazování amerických prezidentů. Co přesně se za těžkými dveřmi řeší a kteří Češi už obdrželi prestižní pozvánku, proto vzbuzuje obrovskou zvědavost.
Luxusní izolace a absolutní mlčenlivost
Poprvé se elitní společnost sešla 29. května 1954 v oosterbeekém Hotelu de Bilderberg. Původní myšlenka polského politika Józefa Retingera a nizozemského prince Bernharda měla podpořit porozumění mezi Evropou a Spojenými státy. Vlivné spojenectví pomáhal formovat také tehdejší ředitel americké CIA Walter Bedell Smith a bankéř David Rockefeller.
Od té doby se zhruba sto padesát pozvaných hostů setkává pravidelně na různých místech planety. Většinou jde o zástupce Severní Ameriky a západní Evropy. Jednu třetinu tvoří vrcholní politici a zbylá místa obsazují špičky finančního i technologického sektoru.
Jednání podléhají přísným pravidlům a naprosté anonymitě. Novináři na místo nemají přístup a bezpečnost zajišťují stovky policistů. Během sjezdu v italské vile d’Este v roce 1987 prostor hlídali ostřelovači a nedaleké jezero prohledávali potápěči. Účastníci se řídí pravidlem Chatham House zaručujícím absolutní utajení konkrétních výroků. Hlavní představitelé obvykle jakékoliv tajné spiknutí odmítají.
Noví vládci a budování superstátu
Kolem uzavřené skupiny koluje nespočet teorií. Často se mluví o tom, že organizace stojí za vznikem Evropské unie a společné měny euro. Bývalý předseda klubu Étienne Davignon vliv na podobu evropské měny potvrdil. Podle odtajněných dokumentů z roku 1955 zástupci skutečně plánovali sjednocení Evropy a vytvoření jednotného trhu dlouho před oficiálními politickými kroky. Lidé také často věří myšlence, že spolek dopředu vybírá americké prezidenty. Bill Clinton i Barack Obama obdrželi pozvánku těsně před svými úspěšnými volbami. Obdobná situace nastala v minulosti v případě George Bushe staršího.
Někdejší člen řídicího výboru Denis Healey potvrdil, že myšlenka globálního vedení u některých hostů rezonuje. Podle jeho slov chtějí tito lidé zamezit nekonečným mezinárodním konfliktům a vytvořit jedno společenství. Pověsti o cílené redukci světové populace o osmdesát procent nebo úmyslném šíření nemocí přes očkovací látky ale zůstávají nepodloženou spekulací. Skupina se navenek tváří výhradně jako neformální platforma pro výměnu názorů.
Zástupci české diplomacie za zavřenými dveřmi
Získat místo u stolu je záležitostí osobního výběru řídicího výboru a účast nelze nijak koupit. Za Českou republiku se historicky zúčastnilo pět jmen. Patří mezi ně ekonomové Vladimír Dlouhý a Jiří Pehe. Pozvánku obdrželi i diplomaté Karel Kovanda a Michael Žantovský. Ti do Spojených států nebo Evropy odcestovali obvykle v době výkonu svých vrcholných diplomatických funkcí.
V roce 2008 dorazil na jednání do americké Virginie také tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Jeho cesta vzbudila na domácí politické scéně značný rozruch u opozice. Sám politik tajné vyjednávání rezolutně odmítl a účast označil za soukromou věc. „Mají vynikající přednášky, diskuse na vysoké úrovni, které jsem s radostí poslouchal,“ uvedl s tím, že se na místě neuzavírají žádná závazná rozhodnutí.
Zbrojní technologie a válka zítřka
Letošní dvaasedmdesátý ročník proběhl ve washingtonském hotelu Salamander v polovině dubna. Setkání se neslo ve stínu napjatých debat o budoucnosti Severoatlantické aliance po tvrdé schůzce Marka Rutteho s Donaldem Trumpem. Značný prostor dostala bezpečnostní témata a vývoj vojenských technologií.
Vedle tradičních finančníků z Wall Street jednali o budoucích krocích také šéfové vlivných technologických společností Palantir a Anduril. Konference se zúčastnil i admirál Samuel Paparo. Tyto firmy udávají směr ve vývoji dálkově řízených rojů dronů a nasazení umělé inteligence pro přesné zaměřování cílů.
