Už více než tři století šeptají zdi českokrumlovského zámku jméno Eleonory Amálie ze Schwarzenbergu. Šlechtična z 18. století, která se nebála kouřit tabák ani skolit medvěda, dodnes fascinuje historiky i milovníky temných legend. Její život, a především smrt totiž vyvolaly podezření, že se stala skutečným upírem.
Skandální manželství, exil i vytoužený dědic
Eleonora Amálie Magdalena se narodila roku 1682 ve Vídni jako nejstarší dcera knížete Lobkowicze. Ve svých devatenácti letech byla provdána za Adama Františka ze Schwarzenbergu. Jenže manželství nebylo z lásky, ale spíš z povinnosti. Její novomanžel se krátce předtím tajně oženil s neurozenou ženou, a když jeho otec sňatek anuloval, přišla na řadu Eleonora.
Vztah byl komplikovaný. Manžel ji obvinil z nevěry, poslal zpět k otci a zadržel věno, které bylo příčinou dlouhých rodinných tahanic. „Já mu na jeho peníze se*u,“ napsal Eleonořin otec Ferdinand v dopise hofmistru Bitschovi, jak informují i Novinky.cz. Přesto se Eleonora snažila o návrat. Po deseti letech se s mužem smířila a v roce 1722 přivedla na svět syna Josefa Adama – vytouženého dědice.
Tajemná smrt a pitva za tři tisíce zlatých
Po smrti manžela v roce 1732, kterého omylem zastřelil sám císař Karel VI., se Eleonora stala správkyní rozsáhlého majetku. Vládla s autoritou, kouřila tabák, chodila na lov, ale trpěla podivnými bolestmi, nespavostí a slabostí. Lékaři si nevěděli rady, a tak se šlechtična začala zajímat o okultismus a léčitelství. Podle kastelána Pavla Slavka po ní zůstaly v knihovně desítky knih o upírech, smrti a čarodějnictví.
Když v květnu 1741 ve Vídni zemřela, byla ihned pitvána, a to za přítomnosti pěti dvorních lékařů. Takový zásah byl ve šlechtických kruzích krajně neobvyklý. Patolog Christian Reiter ve snímku Die Vampirprinzessin spekuluje, že pitva mohla zakrýt protivampýrský zásah. Zatímco rituální probodnutí srdce by tehdy vyvolalo velký skandál, v rámci pitvy byl dotyčný orgán prostě vyňat, míní publicista Jaroslav Mareš pro Novinky.cz.
Pohřeb proběhl neobvykle rychle. Tělo bylo ten samý den převezeno do Českého Krumlova, kde Eleonoru pohřbili v hrobce s cementovou klenbou, zasypanou posvěcenou půdou. Bez erbu, bez jména. Jen nápis: Zde leží ubohá hříšnice Eleonora. Modlete se za ni.
Vampýří legenda přežívá dodnes
V roce 2000 se při stavebních pracích na předměstí Plešivec objevily hroby z 18. století. Těla v nich byla pohřbena netradičně – severojižním směrem, s lebkami mezi koleny a kameny v čelistech. Jedna z koster měla dokonce svázané ruce růžencem a chybějící krční obratle. Archeologové to označili za protivampýrský zásah. Tedy snahu zabránit vzkříšení mrtvých.
Tyto nálezy přivedly rakouského profesora Rainera Köppla k natočení dokumentu Kněžna upír, kde hlavní roli sehrála právě Eleonora. Jenže jak upozorňuje historička Kristina Popelka, Köppl není historik a řadu detailů si domyslel: „Nikdy nebádal v archivech. Jen pospojoval fakta, aby vytvořil příběh.“
I další „důkazy“ mají racionální vysvětlení. Zmíněné „vlčí mléko“ v lékárnických účtech není nápoj z vlčice, ale léčivá bylina pryšec. Obrazy s čarodějnicemi, které údajně Eleonora obdivovala, vznikly až dlouho po její smrti.
Přesto si vampýří pověst kněžna nese dál. Po její smrti zmizely z komnat knihy, obrazy i věrné služebnictvo. Syn se od ní veřejně distancoval, a dokonce nechal přemalovat její portrét. Co ho k tomu vedlo? Snaha očistit rod? Nebo strach, že se matka vrátí ze záhrobí?
